Útočisko

Slušné dramatické spracovanie nepríjemnej témy prevýchovy mladistvých, ktoré bolo samozrejme plné fyzického a psychického násilia. A nebolo nič horšieho ako keď sa do niečoho takého dostane chalan len preto, že sa ho jeho otčim potrebuje zbaviť, no hnus, je mi z toho zle. Ani nie tak z otčima, ako z matky, ktorá to dovolila. Tým horšie, že príbeh je na motívy skutočnej udalosti. Niektoré scény sa vážne emotívne vydarili, napr. tá s tým pochovaním, alebo k záveru koláčiková scéna. Aj záver sa mi páčil - úplne pochopiteľné rozuzlenie tohto smutného príbehu, v koži toho chalana by som asi konal rovnako. Škoda len, že sa tu slabo narábalo s charaktermi postáv, chcelo to ísť do väčšej hĺbky a niektoré situácie ešte viac dramaticky vyhrotiť. Čo sa týka hlavnej postavy Wolfganga, tak herec mohol byť o kúsok presvedčivejší, možno iný by túto náročnú postavu zvládol lepšie. 75/100 (16.09.2016)

Němci opět útočí jejich agresivní precizností s těžko definovatelnými emocemi, kde příběh je poměrně strohý a systematický, nicméně zároveň ve Vás vyvolává efekt hnusu a opovržení, čímž splňuje svůj požadavek. Freistatt je naprosto bezprecedentní drama, které se snaží zdokumentovat pár hnusů, které se odehrály na půdě Západního Německa. Skoro až můžeme říct, že ti kluci v tom táboře byli asi ti jediní Západní Němci, kteří by v tu chvíli radši žili ve Východním Německu. Až tak moc krutý tento film byl. (12.11.2016)

Pubertální německý Frajer Wolfgang s obdobou Hanekeovy (psycho)analýzy z Bílé stuhy. Příspěvek k pochopení německé nacistické minulosti... Freistatt je coby celovečerní debut režiséra Marca Brummunda až překvapivě vyzrálý film, jehož hlavní devizou je (vedle mimořádně silného námětu) opravdu excelentní práce s dětskými/teenagerskými herci a celá mizanscéna, autentické prostředí diakonie Freistatt uprostřed rašelinišť je mrazivé i dechberoucí... Jako minus ovšem subjektivně považuji eufemistický rastr, které je typický pro většinu západní artové tvorby - celá ta hrůza je zjemňována lyrickými pasážemi a explicitní násilí je upozaděno, myslím, že realita byla ještě mnohokráte hrůznější, než jak je prezentována na filmovém plátně... Přesto jeden z nejsilnějších a nejobjevnějších snímků poslední doby...pocítit beznaděj... PS: Freistatt vytváří zajímavou paralelu k tematicky podobně zasazenému románu Kloktat dehet (respektive jeho první části) od Jáchyma Topola, jen na druhé straně Železné opony... (11.07.2017)

Dohnal jsem si tuhle né úplně známou,ale velmi chválenou pecku z Německa z církevního ústavu!Film připomene svým pojetím známé severské filmy z nápravného zařízení jak třeba Ten Den Příjde a kvalitami rozhodně není daleko od severských příbuzných.Mladý 14 letý rebel, který má problémy ve škole a bouří se proti svému nevlastnímu otci je vyslán do církevního ústavu pro těžko zvládatelné mladistvé, aby se "napravil" jenže čekají ho hodně těžké chvíle. Šikana ze strany chovanců i dozorců je zde na denním pořádku. Další děsivé místo Freistatt uprostřed ničeho, všude kolem dokola jsou jen bažiny a rašeliniště a ředitel s dozorci jsou jak už je to zvykem pěkné svině bez soucitu. Napínavé, autenticky nepříjemné a slušně drsné. V závěru poměrně i šokující. Jo kdo o tom doteď jako já neslyšel, tak zbystřit !80% (09.04.2024)

Ďalšia z obľúbených filmových tém v opakovane klišéovitom spracovaní. Nápravný ústav s prísnymi podmienkami. Riaditeľ rovná sa Čisté zlo. Rôzne sadistickí vychovávatelia (dozorcovia), predstavujú výhonky Zla. Cirkev pritakáva zlu a posväcuje chovanie majiteľov prevýchovného objektu. Chovanci za dverami ústavu vykreslení ako mládežnícki sympaťáci. Trpia pod knutou dozorcov, tu symbolizovaných čiernobielou palicou jedného z nich. Ich násilné chovanie je len odrazom sadizmu ich nadriadených. Isteže terapia neprispôsobivých stredoškolákov tvrdou prácou nikomu nevonia, no aspoň šlo o zmysluplné kopanie priemyslom a poľnohospodárstvom požadovanej rašeliny. Pre vznik divákmi oceňovanej drámy sa ale žiada spracovanie na línii - rebeli vs. autorita. Rebel sympaťák, autorita - sadista. No záverečné autentické fotografie z Freistattu ukazujú, že to utrpenie nebolo zrejme tak hrozné, ako popisuje film. A mimochodom, každá štátom vytvorená nápravná inštitúcia je zariadenie, ktoré fyzicky aj psychicky deformuje jej nedobrovoľných obyvateľov. Ostáva nezodpovedaná otázka, čo priestupcov deformuje viac: "humanistické" polihovanie na palandách, alebo tvrdá práca v teréne. (03.01.2021)