Réžia:
Kenneth BranaghScenár:
Michael GreenKamera:
Haris ZambarloukosHudba:
Patrick DoyleHrajú:
Kenneth Branagh, Johnny Depp, Daisy Ridley, Michelle Pfeiffer, Penélope Cruz, Willem Dafoe, Judi Dench, Lucy Boynton, Leslie Odom Jr., Derek Jacobi (viac)VOD (3)
Obsahy(2)
To, čo začína ako luxusná jazda vlakom z Istanbulu do Londýna, sa rýchlo premení na jeden z najnapínavejších a najzáhadnejších detektívnych príbehov, aký bol kedy vyrozprávaný. Predloha Agathy Christie opisuje osudy trinástich pasažierov uviaznutých v luxusnom vlaku Orient exprese kdesi v snehových závejoch na Balkáne. V okamihu, keď vo vlaku dôjde k záhadnej vražde amerického obchodníka, každý z nich sa stáva podozrivým. Vo vlaku našťastie nechýba jeden neobyčajný Belgičan s veľkým fúzami a dokonale pracujúcimi šedými mozgovými bunkami. A práve tento najslávnejší detektív na svete, Hercule Poirot, musí pretekať s časom, aby vyriešil smrtiacu hádanku skôr, než neznámy vrah znovu udrie. (Cinemart SK)
(viac)Videá (19)
Recenzie (867)
V některých ohledech je to asi nejlepší poirotovská adaptace, především díky tomu, že disponuje naprosto perfektní áčkovou skladbou herců - ve všech rolích, které mají víc jak tří věty, hrají herci takových kvalit, že v jiných detektivkách by hráli roli hlavní a navíc je to celé evidentně tak drahé, že některé scény jsou snad až zbytečně opulentní. Jenže problém mám s tím, jak je Poirot uchopený jako postava, jeho kouzlo tkví v tom, že jakákoliv akce, nebo i jenom fyzická aktivita je pro něj nepříjemná, nepřípustná a je to ve skrze podivín. A Branagh ho sice hraje skvěle, ale není to Poirot, ten tu běhá a pronásleduje podezřelého, bez opory leze po střeše zasněženého vagonu a jeho výstřednost je tu dílem jen pár scén, nikoliv toho, aby to z postavy vyzařovalo a za návrh té odpornosti, co má přimontovanou pod čenichem a kterou se všichni snaží vydávat za knír, by si někdo zasloužil hodně nepěkné věci. Jenže ono je to fakt perfektně natočené a výtečně vygradované. PS: to že z dr. Arbuthnota udělali černocha je změna, která dokonale podporuje charakter postavy a skvěle se hodí k jeho osobnímu příběhu ()
Ač je původní příběh do Agathy Christie dokonalá detektivka, která bude aktuální i za sto let, tak zde se uchýlit k pětihvězdičkové náloži je bohužel takřka nemožné. Příběh je skvělý, zpracování v čele s kamerou hodně nápadité, CGI efekty kupodivu fajn, ale Kenneth Branagh to tady prostě pojal tak ve velkým, že do filmu nejen natáhl sérii skvělých herců, ale také z Balkánu udělal Italské Dolomity. K tomu rozuzlení mi ke konci příliš nesedlo. A to i přesto, že jsem věděl, co se bude dít. Styl Poslední večeře vrcholilo i herecky, kdy se z některých postav svým divadelním expresivním výstupem staly karikatury a to mě trošku zamrzelo. Celkově vzato sice dobrý film, ale může děkovat za předlohu. ()
Je rozhodně dobře, že se VRAŽDA V ORIENT EXPRESU dočkala další interpretace. ___ Zaprvé z filmařských důvodů, protože podobně jako v poirotovských filmech sedmdesátých a osmdesátých let Branagh úspěšně vytěžuje potenciál napětí plynoucí ze střetu makroperspektivy a mikroperspektivy. Makroperspektivou myslím vizuálně atraktivní lokality, velkolepé stranové i hloubkové kompozice plynoucí i ze zvoleného 70mm filmového materiálu a především luxusu v kontrastu s divokými kraji, jimiž vlak projíždí (obdivuhodná je i práce s proměňujícími se pohyby kamery, barvami a vztahem mezi rámováním a prostředím). Mikroperspektivou pak míním pro Christie typickou hru s drobnými aspekty fikčního světa v analýze společenských a psychologických vazeb mezi postavami, jež všechny mohou být vinné... i když tady je to obráceně, zdánlivě nikdo neměl důvod vraždit (jestli vznikne i SMRT NA NILU, tam hra s motivy naopak vystupuje do popředí). ___ Zadruhé je ale Branaghův snímek ozvláštňující i jako interpretace předlohy, zejména pak kvůli onomu závěrečnému testu morálního rozhodování, jemuž vystaví Poirot podezřelé - aby našel odpověď na test morálního rozhodování, jemuž je ve svých očích vystaven on sám. ___ Zatřetí shledávám pozoruhodným už samotný fakt, nakolik je Branaghovo pojetí Poirota herecky mnohem komplexnější než u předchozích variant. Svádí pozornost k velkému kníru a "aspergerovským" detailům typu porovnávání vajíček při hledání souměrnosti, ale tyto detaily spíše klamou, protože z hlediska uchopení vnitřní integrity postavy má vlastně jeho pojetí postavy méně karikujících rysů než u předchozích interpretů, jakkoli ona Suchetová uctivá a vlastně laskavá karikatura starosvětských hodnot, jež Hercule Poirot reprezentuje, je samozřejmě mnohem přijatelnější než Branaghův nikoli roztomilý, rtuťovitý nebo od reality lehce odtržený bonviván, nýbrž chladně uvažující, dost odměřený a jako společník ne úplně příjemný profesionál. ()
Kenneth Branagh mi v roli Poirota vůbec neseděl. Já jsem prostě zvyklej na Davida Sucheta. Ale i když zapomenu na seriál, tak je problém v tom, že jsem viděl hvězdně obsazenou verzi z roku 1974 od samotnýho Sidneyho Lumeta. A když mám oba filmy porovnat, tak Lumetova verze mi přišla taková tísnivější, s lepší atmosférou a celkově se mi prostě líbila víc. Ale věřim tomu, že někomu zase víc sedne tohle modernější zpracování s rozmáchlejší výpravou. Lepší 3 hvězdy. Kdybych neviděl starší verzi od Lumeta, tak možná dám i 4. ()
Velkorysá oslava zálibnosti, soukromého požitku z prožívání porozumění kráse plynoucího života, nekonečně laskavého, trpělivě budovaného nekonečně jemného porozumění, jež postupně celý život zrálo a tříbilo se v hlubokém duševním osamění, nedobrovolném, leč vynuceném tím, že člověku tak velké mysli a ducha a schopnosti tak dokonalého ponoru a vhledu není příliš často dopřáno sdílení oněch soustředěných, vzrušujících a výlučných prožitků porozumivého dialogu s komplexní realitou s druhými, jimž vhled překrývají nejrůznější kognitivní limity, emoční bloky či egoistické cíle a často všechno z toho zároveň. *** A chvála efemérnosti a subtility signálů, v nichž se odehrává jak samo vyjevování skutečnosti jakožto velmi cudné a stydlivě i důvtipně v pestrých šátcích zahalené milenky, tak zároveň i její souhlasné přitakávání a milostné zpovolnění, když jí člověk dokáže se stejným dovtipováním se rozumět a jedná s ní, jako by uctivě tančil, aby neporušil řád jejího utváření, ale setrval na každém kroku ve svrchovaném souladu s její vnitřní krásou a mystériem vyšší rovnováhy a spravedlnosti. A mohl si ji právě díky tomu zároveň naplno s rozkoší vychutnat. *** Tento film je tak především nevšedním milostným příběhem. Odkrývá Hercule Poirota v jeho nedobrovolném vnitřním exilu jako stále ostýchavého, milenčinou proměnlivou, plynoucí krásou ustavičně pohotově dojímaného, překvapovaného i těšeného milence, navýsost zamilovaného do objevování pravdivosti bytí. Jako člověka, jenž si s pomocí svého velkého ducha, mysli a nelehkých okolností na rozdíl od mnohých jiných, kteří dali přednost moci, vypěstoval i velké srdce, takže jeho pověst slovutného detektiva je pro něj jen vedlejším produktem oné pravdivosti, a byť je celou společností veřejně oslavovaný jako nedostižný detektiv právě za to, jak svou genialitou po celý život pokorně slouží pravdě, ve svém posledním případě zůstává poslušen hlubšímu řádu věcí a rozhoduje s láskou ve prospěch nikoli společenského nazírání spravedlnosti a pravdy, ale ve prospěch krásy, úměry a vyšší pravdivosti životní. A jelikož se v tomto případě jedná o vzájemně neslučitelná rozhodnutí, proviňuje se tím na formální spravedlnosti společenské a je mu zřejmé, že tím přestoupením hranice bude muset ukončit svou kariéru. Právě proto je to jeho poslední případ, neboť v něm vykoná formální soud nad postavou detektiva, jehož přestal pravdivě ztělesňovat, jehož vnitřním nazíráním přerostl. A to přestože je - jako ostatně celý život - jediným, kdo ví, k čemu doopravdy došlo, a kdo zná skutečnou hloubku, ušlechtilý smysl i praktický dopad a význam svého konání. I to je však řádu věcí, teskné, smutné i hluboce uspokojivé a těšící. *** Tenhle komentář jsem dlouho dlužila, protože i po dvou letech ve mně vzpomínka na tento film rozněcuje ostýchavost, rozechvělost, dojetí, pokoru, úctu a probouzí jakousi zároveň posmutnělou i radostnou intimní sounáležitost s tím člověkem, který není v očích druhých z praktického života vyčleněným pozorovatelem a soudcem ani tak z vlastní vůle, jako z neúprosné banální statistiky výskytu důvtipu a ryzosti pohromadě v jednom těle, byť právě on v sobě má dost odvahy, síly, vitality a nezištné laskavosti k pravému a plnému prožívání a život po jeho boku by mohl být jedním velkým plynulým dobrodružstvím plným odhalovaných vnitřních krás a společným dotahováním gest tam, kde okolní realita přechází ve vlastní bytí člověka a vydává se mu v jeho dosahu do rukou, aby ji se vší svou morální silou a integritou a vším svým důvtipem a pohotovostí harmonicky dotvářel - a pokud možno nic nezkazil. A Hercule Poirot jako jeden ze vzácného mála lidí doopravdy nic nezkazí. Jeho bych věru mohla milovat jako nejlepšího přítele vlastní duše. A hádám, že pro tu zamilovanost, která mě okamžitě zaplaví, když si tenhle jemný filmový skvost v jeho labužnicky pomalém plynutí a zároveň neuvěřitelné náročnosti na rychlost zpracovávání všech umně servírovaných podnětů, má-li si je divák vychutnat, jak náleží, a držet krok, tančit s filmem, jsem i po těch dvou letech s to napsat jen tenhle prachšpatný, nepostačivý komentář. Snad ještě časem dorostu a dozraji, abych ho tu jednou změnila v mnohem výstižnější a klidnější poctu. *~ () (menej) (viac)
Galéria (90)
Zaujímavosti (27)
- Důvod proč Hercule Poirot (Kenneth Branagh) přeměřuje vejce a neustále upozorňuje ostatní na nerovnováhu ve vzhledu lidí/věcí je ten, že postava má dle předlohy trpět autismem. (UncleMorty)
- Po vniknutí do kupé zavražděného leží na stolku jeho rozbité hodinky. Jak se mohly na stole rozbít? Správně by měly, vzhledem k okolnostem zastavení vlaku, ležet na podlaze. Tvůrci zřejmě podlehli nutnosti rozbitých hodinek jako nastrčeného důkazu pro určení doby vraždy - i za cenu chyby. (pjotri)
- Když se Hercule Poirot (Kenneth Branagh) dobývá do Ratchettova (Johnny Depp) kupé, použije svou vycházkovou hůl na vylomení kliky, která se nachází na pravé straně dveří. Když jsou později zařazovány záběry rekonstrukce zločinu, klika je na levé straně. (vojacekr)
Reklama