Mechanický pomaranč

Za agresivní kritiku společnosti, pichlavou kontroverzi a celkovou odvážnost příběhu bych nejprve chválil autora knižní předlohy, ovšem Kubrickova realizace je neméně geniální. Řadu scén, které nelze ani dost dobře popsat v textu (Singin' in the Rain), dotáhl Kubrick ke skutečné dokonalosti, dokázal dílo nejen zfilmovat, ale ještě vylepšit, pozvednout jeho přednosti, udělat ho mocnější, více šokujicí a přesto ne přímočaré, ani úplně doslovné, aby zůstalo předmětem dlouhého morálního rozjímání. V podstatě mu rozuměl více, než samotný autor, což spolu s jeho zapálením, perfekcionismem a nezměrným talentem pro režii dokazuje, že on je zde tím pravým umělcem. 9/10 (03.01.2010)

Pro me naprosto zasadni dilo cele svetove kinematografie. Nevim co vyzdvihnout drive, jestli uzasne propracovane y vykreslene postavy (od hlavniho hrdiny, pres jeho kumpany az po skrobeneho dozorce), naprosto bezchybnou rezii a kameru, naprosto skvele volenou a umistenou klasickou hudbu ci originalitu podani hlavni myslenky. Jeden z nejlepsich filmu vsech dob. (27.09.2004)

Stanley Kubrick je jeden z těch legendárních režisérů, ke kterým je třeba chovat úctu. Clockwork orange je nepřekonaná legenda (kurva Rating X!), který nemá obdoby a i po víc než čtyřiceti letech má co nabídnout! První půlka je geniální, ta druhá s léčením už mě tak nebrala, ale samotný konec mě potěšil. Absolutně jsem nevěřil, že Malcolm McDowell byl dřív takovej bůh...80% (23.07.2014)

Vizuálně a morálně poutavý film, který vás donutí se zamyslet. Pokud tedy nejste útlocitnější povahy, to totiž možná skončíte s žaludkem v krku. Mně osobně to až tak hnusné nepřišlo, a tak se můžu uctivě sklonit před nechutnou zhýralostí Malcolma McDowella, před kterým by zbledl závistí i onen příslovečný obraz Doriana Graye, před panem Kubrickem, který opět vypustil do světa pěkně kontroverzní kus, a před (tehdy ještě) Walterem Carlosem, jehož elektronické předělávky "Ludwiga Van" skutečně nemají obdoby. Bravo, bravo. (09.12.2005)

Ach, ta ujetá 70. léta. Je k nevíře, co Kubrick dokázal vytřískat z celkem nezáživné Burgessovy předlohy a kolika způsoby jeho dílo s divákem komunikuje (vynalézavě použitou klasickou hudbou, barvitou výpravou a kostýmy, cool anglo-ruským slangovým jazykem Alexe a spol). Kubrick operuje hlavně s kontrasty odrážejícími jím napadané pokrytectví a tak je násilí stylizováno jako balet a je podmalovávané nádhernou hudbou. Jako diamant zasazený do šperku se pak skví Malcolm McDowell, předvádějící sugestivně odpudivý herecký koncert. (25.07.2006)