Mechanický pomaranč

Bití, znásilnění, sklony lidského násilí. MECHANICKÝ POMERANČ činí neopakovatelným zjevením na poli literatury 20. století je jednak slang, kterým je příběh vyprávěn a jednak použitý styl, jež svého diváka chronologicky provádí Alexovými osudy v období mezi jeho patnáctým a osmnáctým rokem, ale více než souvislému vyprávění se podobá sérii navazujících obrazů, jejichž konečný smysl více než na autoru záleží na úsudku svého diváka. Doporučuji si usednout jako první ke knize Anthonyho Burgesse, kde dochází k několika naprosto neočekávaným zvratům a přečíst ji až do konce znamená na knihu nikdy nezapomenout tak jako na film, kde nám to geniální režisér Stanley Kubrick představí v celé své genialitě. Netřeba dodávat, že MECHANICKÝ POMERANČ dnes patří do pokladnice světové kinematografie - bratři moji. (25.10.2011)

I'm singing in the rain Just singing in the rain... jej promiňte zrovna jsem si užíval trocha ultranásilí. Kubrick ví, jak provokovat lidi. Tenhle film, jestli se to dá nazývat filmem je nejvíce šokující film co jsem snad kdy viděl. Není to tím co Alex, Pete, Georgy a Dim dělají, ale jak to dělají. Alexův výraz ve mě vyvolává absolutní beznaděj, strach. To celé mi proudí tělem hodinu, po hodině se to zdvojnásobí. Pocit bezvýznamnosti, toho že nikam nepatříš. Toto dílo je tak silné, že mě neustále přitahuje, šokuje a drží ve svém sevření. Malcolm McDowell se pro tuto roli narodil. Ještě jsem se nezmínil k hudbě, to je to nejlepší na celém filmu. Ukázat, jaké iluze v nás hudba vyvolává. Beethoven si zapoměl vyzvednout Oskara za hudbu. (11.12.2003)

Anarchistická odysea. Klub rváčů 70. let. Je jedno, jak tomu budu říkat. Důležité je, že jsem kontroverznější film v životě neviděl a jeho první polovina je pro mě tím největším filmovým zážitkem za poslední roky. Nebýt závěrečné utahané půlhodiny, která slouží k zamyšlení, tak se Mechanický pomeranč zařadí v mém pomyslném žebříčku na 2. místo. Správně, těsně za Klub rváčů. Alex i jeho životní příběh mě donutil k zamyšlení a zároveň mě i pobavil. Nemůžu opomenout skvělou hudbu, která dává filmu neuvěřitelný odpich. První setkání s Kubrickem dopadlo na jedničku. (19.04.2010)

„It had been a wonderful evening and what I needed now, to give it the perfect ending, was a little of the Ludwig Van..“ Pro někoho velký žvejk, co gulliver nebere, pro jiné chorošná Kubrickova gejmka, jenž si dělá šáry z diváka a pro další zas gud film, co má járble. Jako u většiny Stanleyho děl není nutné býti brejny a ponímat, stačí se jen lukovat.. Mládí je ta odporná věc mezi dětstvím a dospělostí a trocha toho ultranásilí po mléčném koktejlu ho může udělat snesitelnějším. Ale vy, ach, bratři moji, vzpomeňte si někdy na malýho Alexe, jakej byl. Amen. A všechen ten físíz. (30.06.2010)

(Předem bych rád upozornil, že můj komentář není určen pro ty, kteří film doposud neviděli a obsahuje spoilery) Smekám před genialitou Stanleyho Kubricka. 2001: Vesmírná odysea mě ohromila a považuji jej za nejgeniálnější film vůbec, ale teď pochybuji které z Mistrových děl je přecijen dokonalejší. Stanley Kubrick nás přivádí do odcizeného světa blízké budoucnosti, plného kýčovytých a zvráceně přitažlivých interiérů a amorálních lidí. Hlavní hrdina :)) Alex (Malcolm McDowell) je prostý mladík této společnosti, plný požitku z násilí a euforické rozkoše z poslechu deváté symfonie od Ludwiga van :)). Malcolm McDowell je zkrátka v této roli úžasnej a ani není příliš divu, že sic je spíše antihrdinou, stal se ve své době vzorem tolika mladých. Se svým nejinak zvrhlým gangem v buřinkách vyrážejí za zábavou, kterou vidí v pití zdrogovaného mlíka v pochybných barech, mrzačení bezbraných bezdomovců a přepadání "neviných" lidí v bezpečí jejich vlastních domů. Slovo neviných jsem dal do uvozovek zcela záměrně, neboť je jasné, že v téhle společnosti, kterou nám představuje, nevidí Kubrick nikoho jako neviného. Násilí, které sám Alex běžně nazývá ultra-násilí jakoby se jednalo o běžný sport, je zobrazováno zcela naturalisticky a bez obalu, kdy zbývá jen slupka onoho zla. Ti kteří podobně jednají v tom možná spatřují urážku, což je dle mého názoru důvodem kontroverznosti tohoto filmu. Nejsou to moralisté kdo hovoří proti, neboť toto není reklama na násilí. Naopak je to varování pro společnost a nutno dodat že Kubrick přesně ví na jakou notu zahrát. Když jsem se díval na zvrácené scény přepadání a znásilňování lidí, při kterých si Alex vesele zpívá "I'm singin' in the rain", nevěděl jsem jesli mám zvracet nebo ze všech sil tleskat. Zejména pak ta scéna, co nešťastně končí smrtí, byla brilantní. Hlavním motivem filmu ale nejsou výlety Alexe a jeho "přátel" za "zábavou". Tím je jeho násilná proměna z brutálního surovce na neškodného beránka a zejména pak jeho návrat zpět, kdy ho jiného společnost nepřijímá, využívá k vlastním nekalým záměrům a zvrhle se baví na jeho účet (viz. scéna kdy potká své bývalé přátele v policejních uniformách). Zkrátka úžasný příběh, vyprávějící o naprosté ztrátě morálky a to nejen pokud jde o Alexe a jeho kámoše. Je toho tolik co mohu chválit, barevné ztvárnění obrazu, dechberoucí dialogy včetně Alexovy vypravěčské zpovědi, perfektní hudba, peprný slang, jenž nevím zda není jen příčinou poněkud ruštěji orientovaných titulků, se kterými jsem tento film viděl :)) a mnoho dalších, zdánlivě náhodných elementů. Pokud ale jde o génia, a to v případě Stanleyho Kubricka bezesporu jde, náhoda je vyloučena. Tím hlavním, na co tudíž musím upozornit, je šokující atmosféra, díky které na chvilku každý uvěří realitě filmu Clockwork orange více než té opravdové. A možná taková ta naše opravdu je, i když to není snadné připustit. Clockwork orange se blíží dokonalosti a pro mne se zařadil mezi nejlepší "umělecká díla" co jsem vůbec viděl. (28.07.2005)