Mrkáček Čiko

Další z příjemných dětských filmů v čele s mrkajícím trotlem. Je tu i Michal Nesvadba naštěstí bez "Františka" (ale ty svoje mim kouaky si neodpustí ani tady a ještě to učí děti). Parta pionýru co vypadají jak banda trampů co jede do doby kamený tábořit a k tomu pytlák Ivan Vyskočil a hajný Pavel Nový. Dobře se na to kouká. (02.01.2010)

Pekne ;-). Pre decka i pre dospelych - a ono doba je hadam jedno, kto sme tam zili a kto nie, ved dnes je to totalne to iste.. decka uspesnych managerov, mrkacikovia, ktore pri navsteve mamicky zacnu hladat kravatu a dostanu tik.. Ta message je i dnes velice aktualna a zlatokopky cakajuce na bicykel zavidiace decka sa dnes slepacia presne tak, ako vtedy. Ibaze my sme si uzlovali cervenu satku a dnes vypaplani mladi zeru hamburger s energy drinkom. Inak to zostale rovnake, len ta satka bola menej zdraviu skodliva akosi. (23.05.2015)

Musím uznat, že mrkací panenka Chico mě ještě dlouho bude strašit ve snech. Mrkáček Čiko patří k jedněm ze slabších dětských filmů, ač nepostrádá prvky napětí i poučení a je doplněn výbornou hudbou Petra Hapky. Jenže něco v tomhle filmu nefunguje. Je to podivně kamarádský vztah mezi oběma kamarády? Anebo je to rozpustilý a nejchytřejší pionýrský vedoucí v podání Michala Nesvadby? Zápletka s pytlákem mi přijde vynucená a rozuzlení nakonec proběhne velmi rychle a mírně. Ne, Mrkáček Čiko šel úplně mimo mě. (06.04.2014)

Nebylo to špatné. Sympaticky na mě působil ten akční závěr, kdy Ivan Vyskočil v roli záškodníka měl něco do sebe. Filip Menzel se role mrkáčka Čika zhostil dobře, pár nápadů i hlášek se našlo a nenudilo mě to, ale nic světoborného to není. Ovšem líbilo se mně, že to nebylo až tak moc infantilní a pokusilo se to vnést nové prvky do filmů pro děti a mládež. 60% (03.12.2009)

Ztotožnuji se zcela s krátkým ale výstižným komentářem od Enšpígla. V té době jsem vyrůstala, jsou to moje vzpomínky na podobně strávené prázdniny v lese, u táboráků, s partou prima lidí, kdy jsme se nebáli klíšťat, odřených kolen a umazaných rukávů. Byli jsme součástí přírody, podnikali jsme podobné výlety, sázeli stromky v lesní školce, i po skalách v sedáku, na laně jsem lezla, život jsme si užívali bez počítačů, mobilů a ajpodů. Náš dětský svět byl bohatší a krásnější už jen proto, že jsme ho trávili venku s kamarády, nic virtuálního, ale opravdového. Já to chci vrátit !!! (06.04.2014)