Zvířata ve městě

Film až přespříliš zatížený dobou svého vzniku. Konec 80. let si v sobě nesl tuhle latentní únavu z dvou desítek let prožitých v normalizaci, kdy režim coby podstata problému nesměl být ve veřejných projevech explicitně kritizován, proto bylo nutno jít na to oklikou a kritizovat lidskou civilizaci (která ale opravdu byla v té době se soužitím s přírodou na huntě). Ekologie byla navíc jednou z častých forem duševního útěku a vnitřní emigrace, stejně jako třeba tramping či chalupaření. Václav Křístek tak ve svém filmu reflektoval hlubší problém ekologického myšlení a stylu života (který se tehdy prakticky realizoval třeba v hnutí Brontosaurus a objevoval se i v mnohých filmech, za všechny nejspíš oskaroví Ropáci Jana Svěráka) a jeho zasazením do prostor zoologické zahrady vytvořil zajímavě vyznívající metafory (kdo všechno vlastně žije v kleci) a paralely s životem lidí uvězněných ve městech (ale i občanů uvězněných za železnou oponou - latentní vymezení proti režimu). Celkem solidní dějová linka, okořeněná trochou existenciálních pocitů a hrstkou bezútěšnosti (jen Václav Koubek v něm hraje v podstatě sám sebe :-) ), co však dnes neobstojí, jsou podivné experimenty s postavou ,,autora příběhu", až příliš uměle totiž vyznívá ovlivnění v té době i u nás v ČSSR vydávaným a populárním Kurtem Vonnegutem, který v intencích postmoderně laděných próz nechával ,,autora příběhu" vstupovat do děje rovněž. Zvířata ve městě nejsou špatným filmem, možná že právě naopak, jen z dnešního pohledu je ten svět zalidněný tolika podivně unifikovanými vousatými muži cosi jako reportáž ze života dnešních amerických Amišů, tak anachronicky vypadá... (18.12.2011)

"Tohle ale není moc realistický, tohleto!"                                                                                                                                 "To je fakt pane doktore. Von nám ten realismu taky už napáchal pěknou paseku!"                                                        Krásný Jan Vodňanský jako aura příběhu. Velmi kvalitní počin který neprávem zapadl.                                                             "Jdete ven nebo dovnitř?"                                                                                                                                                        "Já už bych se venku bál!" (08.01.2015)

Snímek je rozhodně více o vztazích mezi lidmi jako takovými, než aby byl o vztazích lidí ke zvířatům. Herci hrají dobře, ale příběh je takový roztřesený a závěr dokonale zkažený objevením se autora právě tohoto příběhu. Mám zvířata rád, filmy o nich už méně, a tento snímek mne nijak nenadchnul. 201110169153/9349 (09.03.2014)

Česká filmová tvorba sklonku osmdesátých let mě svého času míjela, a když jsem Křístkův snímek viděl poprvé, připadal mi v nejednom ohledu jako malý zázrak. (Výhrady některých uživatelů pokládám vzhledem k četným a nápadným kladům díla za malicherné. Namátkou vstupy autora do děje, o nichž píše RADEK99: nezařadil bych je k oněm kladům, ale co na tom, že je má Křístek nebo Vanča od Vonneguta? Dotyčný ovlivnil leckoho. A co když scénáristé jako správní Evropani četli dřív Sterna než Vonneguta?) Dnes jsem se k "Zvířatům" vrátil už asi potřetí a ani po letech mě nezklamala. S přihlédnutím k danému časoprostoru přinejmenším čtyři hvězdičky. (15.11.2021)

"Co na něm má , dyť je to magor ještě větší než já , no co na něm má , co na něm vidí? " Tahle replika zhruba v hodině filmu by mohla definovat výkon V. Koubka předvedený v tomhle podařeném dílku natočeném těsně před plyšákem . Jinak pan písničkář si asi užil milostné scény se všemi 3 herečkami , které mu tam režiser Křístek naservíroval. (05.10.2023)