Svatba jako řemen

Byť se na tom nejbližším povrchu může Svatba jevit jako naprosto nezávazná taškařice, ještě tak zesměšňující věčné, nehezké lidské vlastnosti, již při zahledění o malinko bližším je znát záměr si rýpnout do problémů doby, především SNB. Je znát nejen záměr, ale i určitá odvaha podpořená pocitem, že teď je čas, kdy konečně můžu věci nazvat pravým jménem. A když tak mluvit můžu, tak to taky udělám. Že práva občanů na papíře a ve skutečnosti si tak docela neodpovídají (SPOILER 1 - "Já mám právo vědět, proč mě odvádíte." "No, to máte, to právo Vám nikdo nebere." KONEC SPOILERU 1). Že zákon neplatí stejně pro papaláše a obyčejné lidi. Že SNB je buzerační nástroj s přebujelou mocí. (SPOILER 2 - Že případ ututlaný je lepší vyřešený - KONEC SPOILERU 2). Že schopnosti nehrají u "orgána" roli. Přitom všem však Svatba nikdy nepřestává být svižná a vtipná. A kdyby někdo tvrdil že ne, tak NEBYL TÁZÁN! Silné ****. (10.03.2009)

Herci bezchybní, ale dějově mě to až tak neupoutalo. A hlavně bylo to chaotické (došlo k znásilnění, nebo nedošlo(?) a nepříliš vyrovnané po scenáristické stránce. Jasně, na tu dobu určitě odvážné a provokativní téma, ale dneska se síla této komedie pomalu vytrácí, ale řada gagů zůstane nepřekonána. Ke znásilnění došlo. (16.10.2009)

Svatba jako řemen má ožehavý příběh, skvělé provedení a satirické podání. Téma s pokusem o znásilnění jistě není vhodné k veselí a smíchu. Ovšem jako hravě neposedná satira společnosti to celé funguje s nevšedním půvabem pobavení i uvědomění si mrazivého stavu skutečností. Již jen jednání nádražního pokladníka je výstižné. O co působivější je potom chování i charakter stranického funkcionáře, či policejního sboru, vůči jejichž jakémukoliv jednání není možné protestovat. Ale i chování ostatních lidí v průběhu celého příběhu je příhodným ironickým políčkem společnosti. Pro mne jsou hlavními hrdiny příběhu představitelé příslušníků policejního sboru Veřejné bezpečnosti (skvělý Vladimír Pucholt a neméně dobrý Jan Vostrčil). Ti předvádějí nekompromisní hru na udržování pořádku, vyšetřování závažných i nezávažných trestných činů, netrpění ani náznaku odporu, poslušnosti i toho lidského liberalismu v rámci celé té složité komplexní hry spravedlnosti a pořádku a moci. Další v pořadí je zneuctěná prodavačka potravin Hana (dobrá Iva Janžurová) s rozporuplnou pověstí, s diskutabilním důvodem, s nechtěným zážitkem, s nátlakem z vnějšku a nakonec i s odevzdaností a kapitulací. Další v pořadí jsou nadržení vyděděnci z běžnosti a násilníci z popudu s dotěrným iniciátorem (dobrý Pavel Landovský), sebevědomým svůdcem (dobrý Jan Schánilec) a ostýchavcem v pohnutí divokosti i zlomyslnosti náhody osudu (dobrý Jiří Hrzán). je tu uražená nevěsta (Alena Hesová), která si bere velmi osobně veškerý stav věcí. Jsou tu rodiče nevěsty: matka (dobrá Stella Zázvorková), která se snaží vše zachránit a urovnat, a otec (dobrý František Filipovský), který by nejraději ode všeho utekl. Z dalších rolí: mocný a nadržený tajemník (skvělý Jan Libíček), bodrý ženichův strýc a voják (Ilja Prachař), bezstarostný a zadržený hudebník (příjemný Josef Hlinomaz), zneužívající vedoucí obchodu potravin (Jiří Lír), svérázný pokladní vlakového nádraží (Václav Kotva), zvědavá a škodolibá teta Růža (Anna Kratochvílová), či velice rozhořčený ženich (Jiří Hálek). Svatba má býti místem nestřídmého obžerství. Policejní orgán se většinou dožaduje naprosté poslušnosti prostého lidu. A toto je velice adresná a kousavá satira společnosti. (06.06.2016)

Ukázkovej případ metody "Hodnej a zlej polda." :)) Vladimír Pucholt toho moc nenahrál, což je škoda, protože když už se někde ukázal, tak fakt zaválel a tady teda úplně vrcholně. Vždycky jak otevřel hubu, tak to prostě stálo za to...i kdýby to bylo jen to jeho "No co co co..." nebo "To je ta vaše liberálnost..." ale i jinak je film po všech stránkách výbornej. Jedno zmatený vyšetování pochybného znásilnění pochybné prodavačky. Jen konec už mě moc nebavil. Už z toho pomalu koukala taková ta černá komedie, jakých je dneska mraky, ale to je ve finále detail. (26.11.2009)

No takhle zesměšnit policejní příslušníky, to by i dneska bylo docela silný kafe, natož v sedmašedesátym. Na to, že má film slabou hoďku a půl, to bylo na můj vkus trošku překombinované, ale možná to byl režisérův záměr. Vladimír Pucholt opravdu nemá chybu, jeho "No co co co?!" je jednoznačně jedna z top hlášek české kinematografie a i za to dám 4 hvězdičky. (01.04.2011)