Quacks

Po čase jsem se zase podíval na seriál, se kterým jsem byl spokojen téměř na maximum. Jedinou vážnější připomínku jsem měl pouze k závěrečné epizodě, ani ta ale nemohla nějak výrazně ovlivnit mé konečné hodnocení. Britové prostě umí a Quacks si řadím k titulům jako jsou Yonderland nebo Černá zmije, baví mě anglický humor i schopnost tvůrců přidat do příběhu ideální množství dramatu, takže nenaruší celkovou atmosféru a naopak ji podpoří. Vůbec bych se nezlobil, pokud by došlo i na další řadu. (22.04.2018)

Už po shlédnutí pilotního dílu je mi celkem jasné, že u mě bude seriál bodovat. Téma bylo zvoleno dokonale, sledovat počátky vývoje moderního lékařství mě vždycky bavilo, tentokrát jsem dostal jako bonus typický anglický humor a Mathewa Bayntona, který mě zatím nikdy nezklamal.// "Rád během operace kouřím, zápach gangrény může být hrozný." (21.04.2018)

I s druhou epizodou jsem byl maximálně spokojený, způsob využití historických postav mi velmi silně připomněl seriál Černá Zmije. Doufám, že bude seriál v podobném duchu pokračovat, mohl bych alespoň zapomenout na některá filmová zklamání z poslední doby. (21.04.2018)

Třetí epizoda jen vylepšila už tak výborný dojem, který na mě seriál udělal. Přestože u mě Quacks nevyvolávají výbuchy smíchu jako legendární Pythoni, po celou dobu se skvěle bavím. To že šli tvůrci do půlhodinové stopáže, byl skvělý tah, žádný díl tak nepřinesl žádná hluchá místa a vždycky jsem zklamaný, že už je konec. Jiné seriály mě někdy nutí sledovat, kolik času ještě zbývá do konce epizody, to mi tady nehrozí. (22.04.2018)

Seriál se naštěstí stále drží ve stejných kolejích, a přestože mě indický hypnotizér příliš nebavil, ostatní dění mi vše vynahradilo. Chudák William. Z toho, co jsem zatím viděl, jsem došel k přesvědčení, že se chirurgy v té době stávali hlavně muži se sklony k sadismu. Vzpomněl jsem si na utrpení Ala Swearengena v seriálu Deadwood. (23.04.2018)

Tentokrát mě tvůrci dokázali překvapit, když propašovali do výborné komedie melancholicky- dramatické prvky. Po celou dobu jsem se radostně tlemil a závěr vyzněl nečekaně vážně, přitom do děje naprosto přirozeně zapadl a nedělal potíže jako biskupův slepák. (22.04.2018)

I při závěrečné epizodě jsem se skvěle bavil, úplně mě fascinovalo, že se dalo smát i Williamově naprosto tragickému osudu, živě vidím, kolik patosu by jen na tuto dějovou linii dokázala nabalit americká produkce. Zároveň mám ale pocit, že byl závěr přece jen trochu uspěchaný a dovedu si představit lepší provedení. (22.04.2018)