Temný anjel

Velmi příjemnou akční skoro komedii natočil Dolph Lundgren ve dvojici s Brianem Benbenem. Ten má na starost hlavně komediální hlášky, zatímco Lundgren je ten tvrďák, který rozdává rány, zachraňuje Benbena a troubí suché hlášky. Funguje jim to bezvadně a film se tak stává nemálo podobným Zúčtování v Malém Tokiu, kde Lundgren vytvořil fungující dvojici s Brandonem Lee. Zde jde o klasické pátrání po vrahovi Lundgrenova parťáka, přičemž se zapletou do souboje dvou vesmírných bytostí, z nichž jedna lidi okrádá dealery drog o heroin a zabíjí lidi a druhá lidí chrání a bojuje proti zlé bytosti. (Což ne málo připomíná Van Dammova trapného Cyborga). Tento sci-fi prvek sice filmu moc nesedí, je tam jakoby navíc až do okamžiku, kdy se s vesmírnou bytostí musí vypořádat sám Lundgren. A právě zde film nejvíce kulhá, neboť jejich vzájemný souboj je napsán i natočen velmi směšně, což je velká škoda, neboť jinak by si film zasloužil i čtyři hvězdičky. Jde totiž o velmi zábavný, akčně slušně zvládnutý film, ve kterém je Dolph se svým ježurou na hlavě, vizáží i fyzickou formou až neuvěřitelně sympatický. (02.04.2005)

Když náhodou potkáte urostlého Dolpha Lundgrena s bouchačkou v ruce, tak vezměte jed na to, že nahání ještě víc urostlého mimozemského vetřelce, co trochu víc ujíždí na endorfinu. Matthias Hues je oním mimozemským návštěvníkem, a kdo si ho pamatuje z béčkových akčních opusů, dá mně za pravdu, že jeho démonický zjev hned tak někdo netrumfne. Tenhle film taky jen tak něco netrumfne. Je centrálou opravdu mimořádně vybroušené blbosti. Sice motorový olej je chytřejší než já, ale tady se stalo, že mě ta blbost přeprala. Lundgren film netáhne, ale Hues ano. Akční scény jsou céčkové kvality, a jako kvalitní scifi si to za rámeček televizní nešika Baxley nedá. Na tomhle filmu se dá dost zasmát víc, než třeba na nějaké komedii. Dost seriozně se to bere, a jako film na tehdejších vhs, to bylo přímo ideální pro zasvinění hlav. Dnes tenhle film možná ztratil i tu úsměvnou kvalitu, co z něj tehdy tryskala. A tak snad jen poznatek o endorfinech, možná obohatí případné zájemce o navození pocitu štěstí. S tímhle filmem to štěstí sedne i na vola. A pro našince ještě sdělení, že Jan Hammer dodal celkem zajímavou a pro něj typickou hudební složku. 0% (04.08.2012)

Taková Intersonic klasika včetně dabingu, obalu a jako vždy s nejdrsnějším z drsných Dolphem Lundgrenem. Právě přes úsměvný dabing a hlášky tu není k vidění zas tak špatný nápad. Název Dark Angel/Temný anděl k tomu sedí méně než I come in peace/Přicházím v míru, což se stane oblíbenou hláškou hlavního záporáka z jiné planety. Přesto rozhodně ne pro každého a spíše jen pro milovníky "špatnosti", béček a Dolpha. (08.12.2009)

Já přicházím v míru, vyhrál jsem a mezitím spousta aaaaaaaaaa, uhhhhhh, uaaaaa - to jsou jediný výrazy a slova, který pronáší debil z vesmíru v podání Matthiase Huese coby ultimátního záporáka. Skvělá role. Tento filmek je klasická devadesátková béčková akčňárna, plná skvělých hlášek a pěkné akce (hlavně na konci). Dolphík je na stopě vrahů svýho parťáka a přitom vyfasuje novýho. Nejen ledajakýho parťáka, ale otravnýho z nejotravnějších kravaťáků z FBI, Smithe, který vše donáší svému nadřízenému. 70% filmu vám bude Smith opravdu pít krev. Filmek má pěkné tempo a vždy se u něj skvěle bavím. Hlášky znám už dávno na slovo, ale to mi vůbec nevadí, protože je to pro mě už zažitá klasika a jeden z nej Dolphíkových filmů. Dnešnímu publiku asi moc neřekne, ale nám pamětníkům VHSek od intersonicu vždy zvedne náladu. Za mě jasných 100% :) (20.11.2013)

Je vždycky radost se vrátit k oblíbeným flákům, které člověk dlouho neviděl a přesně k takovým patří i Temný anděl. De facto kultovní akční sci-fi a jeden z nejlepších filmů páně Lundgrena, byť ten tu zrovna zůstává ve stínu nezapomenutelného obra Huese aka mimozemšťana s památnou hláškou: "Přicházím v míru", bílýma očima a vystřelovacím kabelem ne nepodobným Škorpiónově zbrani z Mortal Kombat. (08.08.2023)