The Chintamani Carpet and a Swindler
Réžia:
Jiří KrejčíkScenár:
Jiří KrejčíkKamera:
Eduard LandischHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Vladimír Šmeral, František Filipovský, Olga Scheinpflugová, Jarmila Kronbauerová, Zora Polanová, Lída Roubíková, Josef Hlinomaz, Iva Janžurová (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Čintamani a ptáci
Vášnivý sběratel koberců MUDr. Vitásek objeví ve vetešnictví paní Severýnové unikátní kus - perský koberec se vzorem ptáků. Jako znalec ví, že existují pouze tři tyto koberce a všechny jsou ve vlastnictví různých monarchů. Severýnová netuší o jakou vzácnost jde, ale koberec není na prodej. Uložila si ho u ní bohatá vdova Zanelliová, která jezdí po celém světě a Prahu navštěvuje zřídka. Vitásek se svěří svému příteli právníku Bimbalovi a s jeho pomocí se snaží vzácný kousek získat. Vdova jim odmítne koberec prodat, a tak se zoufalý Vitásek pokusí o loupež. Najatý lupič - Bimbalův klient - se však opije a jeho hlučná akce skončí nezdarem. Neúnavný Vitásek se učí sám pilovat mříže.
Příběhy sňatkového podvodníka
Policejní ředitelství je v pohotovosti, protože se množí sňatkové podvody. Poznávacím znamením pachatele je hra na housle a zlaté zuby. Inspektor vlakové služby Holub nakonec zadrží podvodníka Vincenta Plichtu. Seriózní zločinec se nebrání zatčení, pouze vyúčtuje náklady a jde si odsedět trest. Po čase jsou znovu hlášeny sňatkové podvody. Holub už jde najisto, ale protože jede na víkend ke své rodině na letní byt a nelze to zařídit jinak, vezme zatčeného Plichtu s sebou a představí ho jako přítele. Při návratu do města je starý podvodník šokován. V nádražní restauraci se málem sám stane obětí sňatkové podvodnice.
(oficiálny text distribútora)
Recenzie (100)
Velice milý, pozapomenutý překvapení. První povídka (čistejch pět hvězdiček) je prostě dokonalá, geniální po všech stránkách, obsahem počínaje, hereckejma výkonama a filmařinou (obzvlášť povedená kamera) konče. Druhá povídka (slabší čtyři hvězdičky) trochu pokulhává za první, nemá zdaleka ten šmrnc, ale se vstupem sňatkovýho podvodníka Sováka do děje se všechno razantně lepší. Matematika nematematika, dávám za pět, Čintamani si to prostě zaslouží. Tohle si nenechte při první příležitosti ujít! ()
Přestože Čapkovy povídky byly za kvalitní považovány za každého režimu, ve filmu se dlouho neobjevily. Jiří Krejčík si vybral dvě z nich a vytvořil neuvěřitelně laskavé dílo, vracející se do dob slavné první republiky. Režisér zachoval úctu k této době i tím, že nechal zahrát spoustu prvorepublikových hvězd, které se před kamerou po roce 1948 příliš neobjevovaly, jako např. Věra Ferbasová, Václav Trégl či Světa Svozilová. V první povídce Čintamani a ptáci exceluje Vladimír Šmeral, František Filipovský a v roli popíjejícího zlodějíčka Josef Hlinomaz. V epizodní roličce se objevili takoví herci jako Vladimír Menšík či Václav Trégl. První část filmu lze hodnotit jedině pozitivně. Druhá povídka o sňatkovém podvodníku má možná malinko pomalejší začátek, ale když se objeví Jiří Sovák divák náhle ožívá a dle mého názoru to je jedna z jeho nejpovedenějších rolí. Dvojice Sovák - Brodský se natolik osvědčila, že se spolu před kamerou objevovali i nadále. Mírně koketní roli zde měla Jiřina Bohdalová a rád jsem po letech zase viděl Věru Ferbasovou. Režisér symbolicky obsadil i Čapkovu osudovou partnerku Olgu Scheinpflugovou. Oproti první povídce má tato daleko lepší pointu. Škoda, že podobných filmů nebylo natočeno více! ()
Náhled na ranou tvorba Jiřího Krejčíka u mě kolísá mez nadšením (Svědomí, Probuzení) a nezájmem (Svatba jako řemen, Hry lásky šálivé). Tenhle snímek bohužel patří do té druhé kategorie a i přes legendární předlohu a ikonické herce mě zaujal, stejně jako ostatní, Jiří Sovák, který předvádí extra herectví a vše ostatní převyšuje o dvě hlavy. ()
Kvalitny film od rezisera Krejcika o naruzivom zberatelovi kobercov /Vladimir Smeral/ a naslednom odvijajucom sa pribehu. Aj ked osobne povazujem za najlepsiu Smeralovu rolu postavu Bobliga z Edeldstatu /Kladivo na Carodejnice ...../, musim uznat, ze ten herec rozhodne hrat vedel. Slusny pribeh, kvalitne rozhovory a dalsi herci potesia : Janzurova, Mensik, Sovak ........ 90 % ()
Není to sice to nej od Krejčíka, ale hodně se povedlo vystihnout '"čapkovitost" předlohy, zejména ve druhé povídce, kde to mezi Brodským a Sovákem funguje vynikajícím způsobem. Největší slabinu vidím ve chvílích, kdy se film od předlohy poněkud vzdaluje, zejména "humorná" scéna s Hlinomazem to docela shazuje. Nicméně chápu, že úlitba pro masy, co se chtějí bavit, byla asi nutná. ()
Galéria (27)
Zaujímavosti (5)
- Při natáčení scén z nádraží si režisér Krejčík nechal přinést megafon, aby přeřval vlaky. Megafon byl ale poruchový, proto byly jeho pokyny slyšet jen částečně. Krejčík se rozčílil a praštil megafonem o zem. Rekvizitář, který stál vedle režiséra, po něm skočil a narazil si o jeho hranu ret. Krejčík skončil u lidového soudu, protože byl obžalován z „brutálního napadení“ rekvizitáře. Byl odsouzen k veřejné důtce. (raininface)
- Jako ideálního představitele MUDr. Vitáska navrhla Hugo Haase Jiřímu Krejčíkovi přímo Olga Scheinpflugová. Jiří Krejčík několikrát Hugo Haase ve Vídni navštívil, ale vzhledem k hercově zdravotnímu stavu byl nakonec nucen se svého původního záměru vzdát. Dalším kandidátem byl Jan Pivec, který roli odmítl s tím, že nebude hrát vedlejší roli v něčem, kde hlavní roli hraje čuba. Jiří Krejčík tedy oslovil Karla Högera. Tomu se scénář okamžitě zalíbil a Krejčíkovi na roli kývl. Mezitím však Krejčíkovi volal Pivec. Byl nadšen scénářem a roli chtěl přijmout. Když mu Jiří Krejčík odvětil, že roli už nabídl Högerovi, Pivec opáčil: „Učitelskej? Jak by takovou roli mohl hrát učitelskej" (narážel tím na původní zaměstnání Karla Högera) a pravil, že si to osobně půjde s Högerem vyřídit, ať je Jiří Krejčík bez obav. Jak řízení mezi oběma mistry probíhalo, těžko říct. Jisto je, že roli nakonec získal Vladimír Šmeral. (helianto)
- Povídka Karla Čapka, která má i filmovou podobu – Čintamani a ptáci, vychází ze skutečného příběhu. Karla Čapka k jejímu napsání inspiroval orientální koberec, který někdy kolem roku 1924 objevil v pražském obchodě Heleny Zajíčkové. Přesně o devadesát let později koupila Čapkem obdivovaný koberec pražská Národní galerie a získala tím jeden z vůbec nejstarších orientálních koberců v českých sbírkách. (rakovnik)
Reklama