Réžia:
Andrew JonesScenár:
John KlyzaKamera:
Jonathan McLaughlinHudba:
Bobby ColeObsahy(1)
V roce 1981 se odehrál hrůzný čin uprostřed opuštěné chatové oblasti. Na mladou rodinu zde jednoho dubnového večera zaútočila skupinka v děsivých maskách. Nejenže policie nikoho do dnešní doby neobvinila, ale ani nechytila! Vrah zůstává stále na svobodě a šance, že bude dopaden, je čím dál tím více mizivá! (Rodriguez)
Recenzie (14)
Home-invasion vraj podľa skutočnosti. Rodinku prepadnú na izolovanej chate traja útočníci v maskách a začne sa vraždenie. Možno niečo podobné ako The Strangers, akurát s tým rozdielom, že sa film veľmi nesnaží brnkať na atmosféru a napätie, ale skôr na psychický teror. Najskôr je tu cieľom, aby sme s postavami súcitili. O rodine sa veľa nedozvieme, o zabijakoch a ich podnetoch absolútne nič. Zabijaci používajú väčšinou len nôž a kladivko, takže ani veľké gore či scény mučenia tu nie sú. Možno to bude pre niekoho mierne depresívne a smutné (lebo vrahov vraj nikdy nenašli), ale ja som to dopozeral bez väčšieho "vzrušenia". Hudba miestami dosť nevhodná, herci celkom snaživí, ale mohli vybrať inú herečku do úlohy matky, pretože tejto otravnej škraty s prefajčeným hlasom mi teda ľúto nebolo. Vzhľadom na nulový rozpočet sledovateľné. ()
Pozor, film je podľa skutočných udalostí!!! Vážne, chvíľu som myslel, že si ten film pozriem úplne celý, ale našťastie som tak nespravil a preklikal som niektoré dôležité scény. Ide o n-tú variáciu, resp. prevaraný exkrement subžánru home invasion. Partia vrahov- blbečkov si povie, že vtrhnú do 1 z chatových domov, kde sa nachádza veľká rodina (až na otca), a zabaví sa. Pod zábavou vrahov by každý čakal pomalé a kruté spôsoby masakrovania každého člena rodiny, ale omyl vážení, miesto toho je to ukrutné pišťanie, mrnčanie, smoklenie matky a jej dcéry a takisto ich primitívne amatérske dialógy, ktoré akoby boli vymyslené v hodine 12-tej. Do toho vstupujú amatérske výkony samotných záporákov, ktorí sa neštítia robiť zo seba totálnych magorov (scéna s nožom vs. bejzbalkou). Celé je to len také pobehovanie po dome tu a tam. Tých prekérnosti je tu viac než dosť, kto sa odváži pozrieť si to celé, tomu prajem pevné nervy a odporúčam nepozerať to v dobrej nálade, aby vám ju film náhodou nepokazil. ()
Ty vole co to bylo? Po dlouhý době jsem nedokoukal film. To byla taková hovadina, že se na to fakt nedalo koukat. Tohle snad museli točit sjetý a proto si mysleli, že to dává smysl a "hrajou" svoje role správně. Tady ale nejde o herectví ani snad mluvit, dialogy nesmyslný, chování směšný, některý scény tragicky "zahraný" a celkově to působí hrozně trapně. Za mě jasnej Odpad! a NEDOPORUČUJU ()
Britský snímek „Cabin 28“ se ohání tím, že je natočen podle skutečných událostí, kdy tyto jsou natolik temné, že nikdy ani nedošlo k tomu, že by z hrůzného činu byl někdo obviněn. Film „Cabin 28“ si trochu pohrává s realitou, možná i podává vlastní vysvětlení, ale primárně prostě nudí. Tohle home invasion není natočené způsobem, aby dovedlo diváka bavit celou dobu, co budete film sledovat. ()
Ono to podle plakátu vypadá, že by se tu mohl pohybovat nějaký Jasonův příbuzný, ale nic není dál od pravdy. Hned ze začátku rozesměje snaha přiblížit nějakým způsobem postiženou rodinu, které velí neskutečně nesympatická matka. Nejen že to vůbec nefunguje, ale to, jak se herci neohrabaně snaží, tomu ještě přidává na grotesknosti. Útok vrahounů a jejich počínání je pak o ničem. Ono by se dalo ledacos odpustit, kdyby tu kluci nadělali ze všech přítomných sekanou, ale to se tady neděje ani náznakem. Další z filmů, který jen těžko obhájí svojí existenci. ()
Zaujímavosti (1)
- Film je inšpirovaný skutočným príbehom o nevyriešenej štvornásobnej vražde z roku 1981, ku ktorej došlo v meste Keddie v USA. K vraždám došlo v chate číslo 28, a to večer 11. apríla 1981. Obeťami boli Sue Sharp, jej syn John a Johnova priateľka Dana Wingate. Sueina dcéra Tina bola hlásená ako nezvestná. Jej lebku našli v roku 1984 v Camp Eighteen v Kalifornii. (westerns)
Reklama