Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Mladý středoškolský profesor Bertram Cates chce své studenty seznámit s učením, podle kterého se člověk vyvinul z opice. V té chvíli však do třídy vstoupí řada ctihodných občanů, kteří Catese odvedou do vazby. Proč? Teorie Charlese Darwina totiž odporuje zákonu. Je rok 1925 a zbožné jižanské městečko Hillsboro se chce stát poslední baštou, která bude proti vědcům bránit učení o tom, že člověka stvořil Bůh přesně tak, jak je to psáno v Bibli. Žaloby proti "drzému" učiteli se dobrovolně ujme elitní právník Matthew Harrison Brady. Hillsborští občané jej přivítají jako národního hrdinu. Pro Bradyho totiž neexistuje pojem "evoluce", nýbrž jen "zlovoluce". Avšak protistrana nezůstane mlčet: pokrokový list Baltimore Herald zaplatí Catesovi obhájce, který se s Bradym může směle měřit. Je to jeho dávný přítel Henry Drummond. V tomto konfliktu jde o mnohé. Na lavici obžalovaných se totiž ocitla přirozená lidská zvídavost, zdravý rozum a právo na vlastní názor. Proces nesledují jen občané Hillsboro, ale prostřednictvím novin a rozhlasu celý americký národ. Začalo to jako docela malicherná pře. Její výsledek však nakonec ovlivní kulturní dějiny celé země... Vynikající film režiséra a producenta Stanleyho Kramera vznikl podle divadelní hry Jeromeho Lawrence a Roberta E. Leeho. Předlohou pro toto drama se však stal skutečný případ z města Dayton v Tennessee, známý jako tzv. opičí proces. O aktuálnosti jeho tématu výmluvně hovoří i fakt, že hra byla po filmové verzi zpracována ještě třikrát pro televizi, a to v letech 1965, 1988 a 1999. Poslední verze (r. Daniel Petrie), v níž hlavní role ztvárnili Jack Lemmon a George C. Scott, byla u nás k dostání na videu pod zavádějícím názvem Krotitel větru. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (191)

Oskar 

všetky recenzie používateľa

Při televizní repríze před nějakými deseti patnácti lety už se historka o bigotních pánbíčkářích, demonstrujících proti poznatkům Charlese Darwina, mohla jevit jako absurditka pro zasmání. Kdo by jen tušil, že se historie bude opakovat a že současná ultrapravicová vláda USA vrátí čas zpátky do středověku, vědu postaví div ne mimo zákon a z evoluce udělá sprosté slovo. Nejinteligentnějšímu šimpanzovi světa vědci naměřili o jeden bod vyšší IQ než prezidentu Bushovi. Možná že právě to ho vyprovokovalo. 100% ()

Djkoma 

všetky recenzie používateľa

Soudní drama v režii Stanleyho Kramera s velmi příjemným obsazením, kterému vládne Spencer Tracy. Problematický spor vědy a víry v nábožensky založeném městě (zemi) a setkání dvou mužů, kteří argumentují svoje názory až to chvílemi bere dech. Černobílý film těží nejen z herců a dobré režie, ale také z prostředí soudu, které je velmi přitažlivé, ale zároveň se dá lehko zkazit. Což se v Kdo seje vítr nestalo a já jen zalituji, že se podobné filmy netočí i dnes, i když ony už by nebyli ani z polovičky tak dobré... Škoda, že tahle doba je pryč, ale i na své stáří film působí velmi dobře, i když už není tolik aktuální a jako tradičně je jeho tempo pro dnešního diváka možná příliš pomalé. ()

Reklama

nash. 

všetky recenzie používateľa

Společně s 12 rozhněvanými muži zřejmě nejlepší soudní drama, navíc natočené, nejen podle divadelní předlohy, ale, ač se to dnes zdá k nevíře, i podle skutečných událostí. V podstatě jedna místnost a argumentační válka s bigotním katolíkem, ve které se vynikající Spencer Tracy jako obhájce rozumu a pokroku musí probít přes klacky pod nohama a ještě svého soka položit na lopatky jeho vlastními zbraněmi, přičemž stíhá žertovat na účet svůj i svého soka. Strhující, místy až dech beroucí herecký koncert s bravurními slovními přestřelkami, který je dnes řadou paralel i vyslovených argumentů stejně aktuální jako v roce 1925, kdy se tzv. Opičí proces odehrál i v roce 1960, kdy byl film natočen. Škoda, že žádnou z pěti nominací na Oscara neproměnil. Zasloužil by si to. ()

poz3n 

všetky recenzie používateľa

Téměř celý film jsem vzpomínal na To Kill a Mockingbird, kterak ve mně vyvolával značně podobné pocity a jak jsem zároveň nedokázal snímku zcela podlehnout, ačkoli byl vlastně dobrý a své místo na filmovém slunci má právem. Tohle je přesně případ těch paradoxních 4 hvězd, kdy mě film vlastně moc neohromil, ale zároveň se nemůžu zbavit pocitu, jak moc je kvalitní a dobrý. 7/10 ()

Sheldra 

všetky recenzie používateľa

Vynikající soudní drama, které si i po 50 letech zachovalo veškerou aktuálnost (ano, je to skandální, ale v některých státech USA se Darwin dodnes vyučovat nesmí). Téma je to opravdu nesmírně zajímavé - jde o spor náboženství a vědy, víry a logiky. Obě strany jdou do boje s nesmírným zápalem, nicméně sympatie městečka, ovládaného fanatickým reverendem, se bezvýhradně přiklánějí k Bohu. Ani to by ale dnešním tvůrcům nezabránilo vykouzlit "nečekaný" závěr, který v lidech ukáže to nejlepší. Ale kdepak tady - kdo čeká tradiční americké klišé, bude příjemně překvapen... Skvělému obsazení kralují Tracy s Marchem, kteří naprosto ovládnou nejen soudní síň, ale i celý film. Navzdory tomu, že March působí jako zabedněný pánbíčkář, scénář z něj neudělal typického záporáka bez jakýchkoli kladných vlastností, nýbrž člověka, který se nechal příliš unést svým přesvědčením, takže pro něj nakonec máte celkem pochopení. Zejména křížové výslechy a rozhovory ústřední dvojice jsou absolutně strhující a argumentace drtivá. Jenže kdo seje vítr... Poselství filmu je jasné: ať si každý věří čemu chce, jen ať stejnou možnost nebere ostatním. Kdyby takhle uměli točit dneska! ()

Galéria (58)

Zaujímavosti (6)

  • Tzv. Opičí proces se opravdu odehrál v roce 1925 ve státě Tennessee. (kowalski)
  • Opičí proces se dostal i do seriálu Simpsonovi – konkrétně do 21. epizody 17. série, která nese název Opičí proces. Ve škole se má učit i teorie kreacionismu. Líza chce, aby se učila jen jedna teorie. Při hlasování je však rozhodnuto, že se bude učit teorie kreacionistická. Po zatčení Lízy – poté, co tajně učí evoluční teorii – následuje opičí proces, kde se nakonec Homer díky Marge stane důkazem potřebným pro vítězství evoluční teorie. (VMa)
  • Film vznikl podle divadelní hry, kterou napsali Jerome Lawrence a Robert E. Lee. Ta měla premiéru na Broadwayi v roce 1955. (kowalski)

Reklama

Reklama