Kamera:
Emil SirotekHudba:
Jiří ŠustHrajú:
Tomáš Sedláček, Jiří Lábus, Karel Hlušička, Jiří Krampol, Jaroslav Heyduk, Bronislav Poloczek, Michal Pavlata, Jaroslav Drbohlav, Zuzana Ondrouchová (viac)Obsahy(1)
Tři povídky ("Zelenáči 1945", "Silvestr 1948" a "Zimní vítr 1951") o příslušnících jednotek SNB střežících šumavskou hranici v poválečných letech. Umělecký dohled nad debutanty měl Ivo Toman. Námět třetí povídky natočil už v roce 1959 pro film "Vstup zakázán" tehdy také začínající František Vláčil. (oficiálny text distribútora)
Recenzie (39)
Jedná se o povídkový film nevyrovnané úrovně. První povídka je z .1945 o nástupu nováčků a ničím nezaujme. Druhá povídka z r.1948 je o silvestru na hranici a očekávané kontrole " z hora". Z hlediska dramatičnosti je nejpovedenější třetí povídka režiséra Soukupa z r.1951 o zadržení " záškodníka". Překvapivé je, že povídky jsou prosty jakéhokoliv politického školení či agitace. První povídce 30 % Druhé povídce 40% Třetí povídka 65% ()
Jednotlivé povídky: Zelenáči ****, Silvestr ***, Zimní vítr *****. .................. Nečekal bych, že to někdy napíšu, ale už je to tak: Soukupova verze povídky Zimní vítr je stejně dobrá, ne-li dokonce lepší, než ta Vláčilova (ve filmu Vstup zakázán). Vláčil to pronásledování na hranici pojal po svém - umělecky, čímž dosáhl naprosto výjimečného počinu, o tom žádná. Jenže si nemůžu pomoct, Soukupovo psychologicko-akční pojetí se mi k tomu příběhu hodí víc. ()
Tři povídky o příslušnících jednotek pohraniční stráže. Každá povídka je o něčem jiném, první řeší vtip, který mohl končit ztrátou života, druhá je spíš o lidských vztazích, jak odloučení od rodiny je asi to nejhorší, co může být a ta třetí je o práci pohraničníků, kteří se střetávají v nesmyslném boji s kopečkáři. ()
Tři povídky z prostředí Pohraniční stráže na Šumavě jsou rozdílné. Možná to filmu trochu uškodilo. Zelenáči je taková vojenská komedie, Silvestr je smutná balada s prvky romantiky a Zimní vítr je něco mezi akčním dramatem a thrillerem. Když si odmyslíme ideologické zabarvení, které u prvních dvou povídek je slabé a u třetí není tak silné, tak jde o slušně herecký obsazený film v exteriérech Šumavy, která jako by se nacházela za polárním kruhem. I když je pravda, že teploty tomu někdy odpovídají. Za mne silné tři hvězdy. ()
Ani jedna z povídek se mi moc nelíbila. První se snaží bejt vtipná, ale moc vtipná neni, druhá je úplně o ničem a ta poslední, která chvílema vypadala celkem zajímavě, mi prostě přišla odfláknutá. Možná mohli natočit taky nějakou povídku, která by pojednávala o tom, že hlavnim účelem pohraniční stráže nebylo ani tak to, aby se nikdo nedostal dovnitř, ale aby se nikdo nedostal ven. 40% ()
Galéria (1)
Zaujímavosti (5)
- Snímek byl realizován k 25. výročí založení jednotek Pohraniční stráže. (Xell)
- Režisér Soukup vzpomíná: „Když jste se totiž v 70. letech chtěl dostat k režii na Barrandově, museli si vás vyzkoušet na povídce. A já tu svoji natáčel na Horské Kvildě. A protože jsem byl mladej a blbej, vybral jsem si tu realizačně nejnáročnější, celá se odehrávala ve sněhové bouři. Měli jsme na to devatenáct dní a na Barrandově je tehdy zajímalo jen to, abych nepřetočil ani den navíc. A aby se mi to jó zkomplikovalo, tak ačkoliv tady v tom roce ještě na jaře ležel krásný prachový sníh, v březnu, kdy jsme začali natáčet, tu byla modrá obloha a deset nad nulou. Sníh tál před očima, byl těžký, takže vůbec nešlo použít propeller – velký letecký motor, kterým se sníh víří, aby vypadal jako při bouři. Nakonec jsme si od vojáků půjčili veliké kanystry s dýmovnicí a ten kouř na kameru vířící sníh simuloval. Kupodivu to nakonec vypadalo dobře, akorát jsme devatenáct dní v kuse museli ty dýmovnice dýchat, to bylo hrozné. Film se ale povedl, a dokonce jsem za něj dostal cenu na Festivalu československých filmů.“ (Ganglion)
- Film sa natáčal v Sušiciach, Kvilde, Volaroch, Vimperku a Lenore. (dyfur)
Reklama