Boty plné vody

Řemeslně je to taková lepší televizní produkce - první povídka je spíš takový vtip; druhá se mi líbila asi nejvíc - trochu relativizuje smysl hlídání státní hranice a lehce naznačí, že i na druhé straně jsou normální lidé... třetí povídka Jaroslava Soukupa je thriller - i když nejvíc filmová, člověk po ní má největší pachuť - napínavý hon na převaděče působí z dnešního pohledu dost smutně. Z toho pohledu se mi zdá lepší původní Vláčilovo zpracování, které pohraničníky tak neheroizuje a pohybuje se spíš v abstraktní rovině. (07.02.2022)

Atmosféra zimní Šumavy je silná. 1) Zelenáči 1945. Zima je ve znamení materiálního nedostatku, improvizace a jisté neformální hravosti. Pohraničníci se teprve zaučují a k tomu má sloužit i zkouška, kterou pro ně připravil velitel - štábní strážmistr. 3*_____ 2) Silvestr 1948. Z pana velitele je už soudruh velitel (jde samozřejmě o jinou postavu), útěkářům se říká zakopečkáři a na kontrolní blbosti se už nehraje. Hlavní zápletkou je hrozící kontrola. 2*_____ 3) Zimní vítr 1951. Třídní boj řádí na plné pecky a pohraničníci konečně zasahují. Jde samozřejmě o agenty - narušitele z Bavorska. Scénář a režie - začínající 30letý Jaroslav Soukup. 3*_____ 4) Pokud se divák ztotožní s komunisty podsouvanou fikcí, že hrdinní obránci vlasti strážili mír a socialismus proti záškodníkům, pak je to docela pěkný film. Určitě i zobrazené případy nastaly, jen nebyly ani časté a vůbec ne typické. (16.02.2020)

Tři povídky o příslušnících jednotek pohraniční stráže. Každá povídka je o něčem jiném, první řeší vtip, který mohl končit ztrátou života, druhá je spíš o lidských vztazích, jak odloučení od rodiny je asi to nejhorší, co může být a ta třetí je o práci pohraničníků, kteří se střetávají v nesmyslném boji s kopečkáři. (26.05.2017)

Jedná se o povídkový film nevyrovnané úrovně. První povídka je z .1945 o nástupu nováčků a ničím nezaujme. Druhá povídka z r.1948 je o silvestru na hranici a očekávané kontrole " z hora". Z hlediska dramatičnosti je nejpovedenější třetí povídka režiséra Soukupa z r.1951 o zadržení " záškodníka". Překvapivé je, že povídky jsou prosty jakéhokoliv politického školení či agitace. První povídce 30 % Druhé povídce 40% Třetí povídka 65% (26.02.2009)

Tři příběhy, každý jinak podaný, o životě na státní hranici, při její ostraze, v letech 45-51 . Dost ošidná doba.. dost ošidné téma, šlo zcela jistě lepé zpracovat, nicméně při výčtu režisérů se není ani co divit. Tedy první je komedie dvou zelenářů, druhá drama velitele a třetí tuhé krimi. Hudební pozadí velmi příjemné, pan Šust nikdy nezklamal. (04.07.2012)