Něžný barbar

Velmi dobře našlápnuto ke kvalitní adaptaci. Má to ale několik chyb. Při převodech Hrabalova díla sklouzávají často herci k deklamacím, protože pábitelské texty k tomu tak trochu vybízejí. To nicméně neznamená, že je to dobře. Jedinou skutečně uvěřitelnou figurou, byť epizodní, byl Rudolf Hrušínský, který byl i na malé ploše fenomenálně přirozený. Naopak za dost nešťastné považuju obsazení Menzela a Goldflama. Taky oproti začátku jako by druhá polovina filmu nevěděla kam směřuje. Pábitelské kouzlo se vytratilo, ale na vážné drama o smrti kamaráda si film taky nehrál. Oproti tomu výrazová stránka filmu, v němž každá scéna byla laděna zcela jinak (sépiové barvy, patina, Švankmajerovské zrychlené trhání kamerou), dokazuje silnou režisérskou vizi. Škoda, že se scénářem už se nikdo tolik nenamáhal... (11.01.2011)

Knihu jsem zatím nečetl, takže hodnotím pouze a jenom film a ten se mi líbil. Hlavně jsem si užíval roli, kterou ztvárnil mladý Bolek Polívka. Ta se od těch současných neskutečně liší a bylo fajn se s ní seznámit. Ostatní také zdatně sekundují, ať už je to Godlflam, který však nemá scénář zase tak obtížný, víme kurva fix, a nebo Menzel alias Hrabal. Ocenil jsem autobiografičnost a tvorba Boudníka/Bolka byla vskutku originální. (08.02.2011)

Nejslaběji nafilmovaný Hrabal, co jsem zatím viděl. Mám pocit, že ho Nývlt s Kolihou chtěli přepsat doslovněji, s onou poetikou, která je nosnou částí Hrabalova díla v knize, ale tady se rozplývá v ubohé nesourodé filozofování, které nedává dohromady smysl a nepřináší žádnou myšlenku. Koliha sem začlenil protagonisty Divadla na provázku, jehož tvorba mě nikdy nebyla blízká. Zvlášť mi nesedl Arnošt Goldflam, ale ostatně ani Polívka, který rozhodně nebyl vybrán do role malíře nijak šťastně. Mimochodem, zdálo se mi to, že Vladimír na konci skutečně páchal sebevraždu? Nějak jsem to všechno dohromady vůbec nepochopil. Jen ty pěkné písničky z 50. let, ty mě chytly za srdce. Ale odehrávalo-li se to v 50. letech, tak je nesmyslem říkat, že byl Berlín rozdělen zdí... (20.03.2018)

Ach jo, já nevím. Pan Hrabal je bezesporu třída, ale asi jak pro koho. Zpočátku skvělý film s komediálními prvky se stále více a více zvrhává v hádky dvou protagonistů. Egon se vytrácí, a snímek se stává postupně nezajímavým. Dokonce bych řekl, že mi zvýšil depku. Přesto se na něj jistě podívám někdy znovu. A vůbec netuším proč. (06.02.2017)

Moc se Bondymu nedivím, že ho tento biograf rozpaloval do běla, protože "Egon" je tady zpodobněn jako velmi směšná a politováníhodná figurka - na druhou stranu, tak vtipný duch by se mohl umět povznést nad věc a přijmout uměleckou licenci. Ostatně "Vladimír" je asi taky docela zkreslen a film například zcela ignoruje jeho určující oidipovský vztah s matkou. A to že "doktora" hraje sám jeho kongeniální adaptátor Menzel, je už jen taková perlička na dně. - Pokud snímek přijmeme "jen" jako kaleidoskopickou, vizuálně originální, fantaskní grotesku o třech bohémských přátelích na pražské periferii v době tuhého komunismu, můžeme být v zásadě spokojeni. (12.08.2020)