Réžia:
Dušan KleinKamera:
Josef VanišHudba:
Petr HapkaHrajú:
Milan Lasica, Jana Hlaváčová, František Řehák, Valérie Zawadská, Jan Hrušínský, Jiří Kodet, Rudolf Hrušínský, Alena Kreuzmannová, Pavel Zedníček (viac)Obsahy(1)
50-ročný Bohouš Fischer pracuje ako úradník vo firme, ktorá vyrába záchodové misy a inú zdravotnú keramiku. Úradnícka práca ho nebaví a k nezmyselnému vykazovaniu zbytočných hlásení pociťuje odpor. Chcel by sa venovať svojej manželke, deťom a zmysluplnej práci. Mašinéria socialistickej ekonomiky ho však "nemilosrdne" vynesie na post ekonomického námestníka, kde je nútený robiť ešte väčšie kompromisy než predtým. Zúčastňuje sa zbytočných stretnutí, na ktoré musí z titulu svojej funkcie získať peniaze z firemných fondov, alebo šarmantne rieši "pracovnú" nehodu dvoch zamestnancov, ktorí sa namiesto práce venovali ľúbostným hrám. V jeho súkromnom živote to nie je oveľa lepšie. Aby jeho dcéry dvojičky úspešne zvládli maturitu, Bohouš sa pokúsi zviesť ich učiteľku ruštiny. (TV JOJ)
(viac)Recenzie (144)
" Jáááá Ti ho tam našroubuju, jáááá Ti ho tam dáááám!!!!" :D :D Perfektní satirická kritika tehdejšího socialismu, kdy Revoluce už klepala na dveře a proto film prošel cenzurou. Kdyby byl natočen tak o dva-tři roky dříve, soudruzi by ho nemilosrdně zašili do trezoru. Tolik vtipných a urýpaných hlášek v rychlém sledu za sebou se jen tak nevidí. "Jak seš jednou nahoře a nezakopneš, dolů Tě už nikdo nedostane." "Sověti+elektrizace=komunismus." Výbornej film!! "Vlasto, Vlasto, pojď se mnou za sto, za sto, za stodolu!" :D ()
Film o tom, ako sa referent stal namestnikom riaditela. A zacina rozmyslat nad nejakou tvorcou pracou. Chvalim plejadu znamych mien, na ktore sa kedykolvek rad pozriem : Hrusinsky /Spalovac Mrtvol, Tri Veterani, Slavnosti snezenek/, Satinsky, Rehak /obaja Prodavac Humoru/ a pochopitelne Obermaierova. Satira, ako ma byt. 74 % ()
Skvěle sedící satira pozdního komunismu, kde se skoro každý bojí bez schválení cokoli udělat, takže se národ rozdělil na apatickou většinu a bezskrupulózní hrstku, která se naopak neštítí ničeho. Hlavní hrdina, letargicky snášející bezvýchodný pracovní život plný absurdit, si nakonec dokáže vrátit alespoň trochu radosti a energie díky stavbě kachlových kamen. Velmi dobré herecké výkony (zejména vynikající, jakoby stále unavený, Milan Lasica), výborný scénář Ladislava Pecháčka a citlivá režie a odvaha pana Kleina přispívají k příjemnému pocitu z tohoto filmu. Ještě že už je to vše za námi, nezbývá si než povzdechnout, ale zároveň se radši ani neptat, co je před námi. Čtyři hvězdy i za rakovnické exteriéry. ()
Samostatný referent podniku Fortuna Bohous Fisher (Milan Lasica) si nikdy nemyslel, že dosáhne na nějaký vyšší post. Ale co čert nechtěl, starý ředitel odchází do důchodku, nastupuje nový a ten si vybere Bouhouše jako zástupce. Ten konečně začíná vidět jak to v podniku skutečně funguje - nikdo se nepředře, a přesto podnik vydělává, pracovní úraz se zamaskuje (a statistika pak vypadá super). Začíná pociťovat touhu po skutečné práci, která je za člověkem vidět - a tak si sežene nářadí, odbornou literaturu a rozhodne se vlastníma rukama vyrobit pravá kamna... Když vidím ty nadšené recenze okolo, tak si chvilkama říkám, jestli jsem se náhodou nedíval na úplně jiný film. Jasně, jako ukazatel toho, jak to tenkrát vypadalo možná super, ale kde je nějaký příběh? Spousta scén jednotlivě mne bavila (např. předpověď počasí "špiona" meteorologa), ale dohromady jsem se vcelku nudil. Ani proti hereckému obsazení - minimálně po "pracovní" linii Bohouše Fishera nic nemám - ta "rodinná" byla o řád horší. Nevím, prostě mi tento film moc nesednul - když už něco z podobné éry na podobné téma, tak si radši pustím Kouř ()
Krize středního věku je mrcha. Nejednoho to dokonale rozleptá takovým způsobem, že si pak klade všelijaké otázky a tak nějak neví jak z toho všeho ven. Ví jen, že když v tom zůstane, zavalí ho to. Někdo to rozdýchá, někdo odejde od nesnesitelné manželky a někdo udělá něco bláznivého. Mnou včera viděný film A Walk in the Woods není o ničem jiném. Zde to není zdolání Appalačské stezky, ale tvorba kachlových kamen co má hrdinovi pomoci utéci z nesnesitelné reality. Ta je navíc okořeněna koncem socialismu u nás, kdy už prakticky nefungovalo vůbec nic a režim mlel z posledního. Na schůzích se papouškovaly stály ty stejné mantry o efektivitě, zlepšování výkonů, ale jakmile si to tam všichni odseděli, šlo se zase dělat do podnikových a závodních kompostů, kde byl smrádek, ale teploučko. Vyrábělo se lecos ač trh o to zájem neměl a to ani ten socialistický v kvalitě spíše mizerné. Přesto jak ve filmu zazní podniky jely dál ač by dle ekonomických a tržních pravidel měly zkrachovat a každý z pracujících kupodivu dostával navzdory logice i ty své prémie. Skoro se divím, že film mohl vůbec vzniknout, protože se jistě točil mnohem dříve než v tom roce 1989. Je to hodně hořká komedie plná skvělých herců a skoro se divím nižšímu hodnocení filmu. Holt asi ne každý tu dobu zažil a navíc třeba ještě není ve věku Bohouše, aby pochopil... Já jsem si to užil skvěle a tak dávám za 5 bidetů v barvě jarní zeleň pro arabský trh. * * * * * ()
Galéria (55)
Fotka © Filmové studio Barrandov / Vladislav Knapp
Zaujímavosti (7)
- Když se Bohouš (Milan Lasica) rozhoduje o přijetí místa ekonomického náměstka, tak o víkendu přijíždí autem k bratrovi (Pavel Zedníček), aby se rozhodl, zda místo přijme. Zpět však odjíždí vlakem. (VN85)
- V závěrečné scéně „snového karnevalu“ na náměstí se v roli klauna hrajícího na trubku mihne autor hudby k filmu Petr Hapka. Ústřední hudební motiv filmu je přednášen právě sólovou trubkou. (Skladatel)
- Na začátku filmu je hlavní hrdina buzen melodií „Kaťuša“, linoucí se ze sovětského budíku Alfa Elektronika 12-41A. Ve skutečnosti tento budík uměl budit pouze jednoduchým pípáním. (single)
Reklama