Papírový dům (Netflix verze)

Partička španělských muklů vedená semiautistickým panickým šprtem se rozhodla devalvovat Euro a je z toho espectáculo de puta madre aneb téměř osmnáct hodin skvěle natočené a fantasticky zahrané divácké onanie s úžasně napsanými dialogy a postavami, mezi nimiž jednoznačně kraluje famózní Alonsovic Péťa v roli chladně mentorujícího bezemočního narcise Berlína. Některé ty náhody a jakože geniálně predickované rošády jsou sice místy kapku prvoplánové a přes statistickou hranu, nicméně i tak se jedná o jeden z nejlepších serošů za posledních pár dekád, který sem tam pomalu nejde vypnout, po jeho skončení máte vyloženě absťák a třepete se na další řadu, přičemž vám původně italské Skal a stepí divočinou, odrhovačka chytlavější než kapavka, bude znít v hlavě tak dlouho, dokud se nevydáte do Dolomitů a neodprásknete tam Mussoliniho. (03.10.2018)

Za mě se rozhodně nejedná o nějakou extra bombu. První dvě série byly fajn, nenudilo to, mělo to spád a dobré momenty, celkem příjemné herecké obsazení. Dějově to sice bylo prakticky o ničem, ale pořád se dělo něco zajímavého, takže v pohodě. Třetí série je pro mě naprosto nepochopitelně jak přes kopírák s tou první, takže jednoznačně krok vedle. Poslední dvě série se spíš už jen táhly, sice se pár chytlavých momentů určitě najde, ale dokoukání celého seriálu jsem si už moc neužíval. 75% (21.04.2023)

Vymazlená lahůdka o jedné bankovní loupeži, jejíž organizátor počítal úplně se vším. Na jedné straně tu stojí skupinka různorodých loupežníků, které budete střídavě milovat i nenávidět a na té druhé sympatická policistka, která se jim marně snaží dostat na kobylku. Tady je všechno tak vypiplané, že tu člověk jen těžko najde nějakou scénáristickou mezeru. Jasně, občas si tvůrci vypomohou trochu lacinější berličkou, ale to jsou jen kapky v moři, které na celek nemají žádný vliv. jestli ale na něco seriál může sázet, tak jsou to geniálně napsané a zahrané postavy a luxusní dialogy. Vyjednávání mezi inspektorkou a šéfem lupičů patří k několika vrcholům, které tu Španělé nabízejí. Jedna z věcí, od které se člověk nedokáže odtrhnout. Třesu se na třetí řadu. 100% (26.08.2018)

Telenoveloš comunismoš feminismoš. Kompletoš hrdinoš nesypatikoš retardoš s coños frontoš. Primeroš ještě šloš, segundoš napínavoš doprdelošloš, tercerosérioš wtfoš. Profesóre na strómě! Ale abych nebyl nespravedlivej - nebyli všichni až tak špatný. [ edit: 4. série - tady pozor, konec legrace, tohle už začíná být opravdu vážné. Něco tak pitomého a trapného, na to snad nestačí rozkousat ani všechny polštáře z Jisku. A zase! zase to nekončí! ] (05.01.2020)

Zpočátku jsem si říkal, co všechno se může dít v „heist“ seriálu o jedné velké „loupeži“, k níž dojde hned na začátku. V typickém heist filmu se většinou nejprve seznámíme s plánem loupeže, pak sledujeme nabírání členů do týmu, poté přípravu akce a teprve potom dojde na samotnou loupež. Jsme přitom napjatí, zda vše půjde podle plánu. A když něco nejde podle plánu, víme to. Tady si ale až do poslední chvíle nejsme ničím jistí. Loupeží se totiž začíná a celý (několik měsíců připravovaný) plán je nám odhalován krůček po krůčku až ve flashbacích. Nejen, že jsme celou dobu napjatí, zda všechno půjde podle plánu, ale zároveň se necháváme neustále překvapovat jednotlivými částmi toho plánu. Ústřední kriminálníci jsou nám sympatičtí v tom, že ve skutečnosti nikoho neokrádají. Nejde o loupež jako takovou. Jejich cílem je strávit co nejvíc času v tiskárně cenin a vytisknout si co nejvíc bankovek. Rukojmí se mezitím snaží dostat ven. A policie se chce pro změnu dostat dovnitř. Během celé akce mají všichni spoustu času se poznávat a navazovat spolu i intimní vztahy. Troše melodramatu tu tedy neunikneme. Napětí ale ani na chvíli nepoleví a od začátku do konce to je velmi slušná adrenalinová jízda. Je to jak sledovat napínavou šachovou partii s tím, že někdy ani pořádně nevíme, komu z hráčů máme vlastně fandit. Lupičům? Policii? Rukojmím? Představa o tom, kdo jsou ti dobří a kdo jsou ti špatní, se tu neustále mění. Každý má nějaký svůj plán a my jsme neustále napjatí, jaký kdo udělá další tah. Situace a vztahy se neustále vyhrocují a ani jeden díl vás nenechá v klidu. Celá zápletka je sice poněkud přitažená za vlasy a neobejde se bez občasných nelogičností, ale je to odvyprávěné a odehrané s takovou energií, že se od toho nebudete moct odtrhnout. Money Heist je asi nejvíc návykový seriál současnosti. Vůbec mě nepřekvapuje, že jde o nesledovanější neanglicky mluvený seriál na Netflixu. (25.02.2019)