Papírový dům (Netflix verze)

Eňos ňuňos aneb španělský skvost. Neuvěřitelně návykový, skvěle natočený seriál, který jsem hltal od začátku do konce. Inteligentní dialogy, zvraty ze kterých se tají dech. Všechno naprosto precizně promyšlené, až se tomu nechce věřit...no všechno vlastně taky ne:) A v neposlední řadě perfektně vykreslené postavy, které střídavě máte rádi a nemůžete ani cítit. Od Berlína po Tokio v čele se šarmantním ultrasympaťákem profesorem který tomu všemu velí. Určitě se najde i pár chybiček, které ale s radostí a mávnutím ruky přejdete, protože tady máte nachystanou absolutní bombu. (12.10.2018)

Španělské seriály jsou pro mě teď velmi zajímavé téma, které se chystám trochu víc probádat. A La casa de papel je aktuálně asi jejich nejznámějším (a masou nejoblíbenějším) zástupcem. Vlastně se tomu vůbec nedivím. Profesorův plán je geniální a většina z únosců jsou sympaťáci nebo magoři, kterým nejde nefandit. Jejich červené kombinézy se pomalu, ale jistě stávají legendou a vsadím se, že se do nich i mimo Španělsko obleče na halloweenský večírek nemalé množství fanoušků. A já budu možná jedním z nich. Po první sérii jsem váhala, zda je to opravdu taková pecka. V průběhu třetí už mám jasno... 5* (23.04.2020)

Seriály se občas píší tak dobře, že chtě nechtě musíme milovat záporné postavy (vzpomeňme na Dextera a Heisenberga) a ono když to vychází, tak proč bychom v tom nepokračovali i na domácím evropském území. Inu a v případě La Casa de Papel zde není co vytknout... Postavy parádní - psychopat Berlin, mater Nairobi, génius Profesor, méďa Helsi, impulzivní Tokyo, jelen Arturito, atd. Promyšlená šachová partie nechává pozorovatele v napětí a zároveň ho těší, jak kousky skládačky do sebe zapadají jako dílky tetrisu a musíme obdivovat inteligenci profesora, který dokáže vždy myslet 5 kroků dopředu. Soundtrack také parádní, nejen úvodní znělka a chytlavá Bella ciao, ale když mi tam nasadí navíc klasiku jakou je Delibes nebo Satie, tak taju blahem ještě víc. Ge-ni-ál-ní veledílo, nemůžu se dočkat na další sérii, kde to dle posledního dílu vypadá na pěkný poprask. Jo a všem ty červené uniformy děsně seknou. (22.10.2019)

Námět na seriál o vykradení španělské královské mincovny nezní špatně, ale všechny ty negativní věci v samotném provedení se asi přehlížejí, protože jinak by Papírový dům nikdy nemohl mít tak vysoké hodnocení. Neustále se tam opakuje, že to není film, ale přesně tak to vypadá. Když divák při sledování zůstává jen na povrchu, dá se u toho dobře bavit. Jakmile se jde hlouběji, narazíte na nesmysly a divné chování postav, které by vyjmenovat znamenalo několikanásobně prodloužit tento komentář. Spousta věcí jen na efekt. Často zbytečné plýtvání časem. Snaha působit vážně a reálně zde moc nefunguje. Od vznikajících milostných vztahů, až po akční scény. Neustálé míření zbraní, kde všichni dopředu vědí, že nikdo na nikoho střílet nebude. Pak jsou tam ale naopak příšerně umělé scény, kde salvy kulek netrefí nic. Občas je ale potřeba někoho trefit. Je jedno z jaké zbraně a vzdálenosti se střílí a kam, scénáristé milují, když kulka zůstane v těle a musí se vyndat. Do toho postřelené nebo jinak zraněné osoby ovládne sexuální chtíč, lidé od policie včetně rukojmích přecházejí na stranu zločinců a dál budují kariéru zloděje. Nikoho nezajímá jak moc nevěrohodně to působí. Stejně tak nikoho nezajímá, jak bude působit, když třetí a hlavně čtvrtou sérii ovládne korektní gender svět a najednou už tam nejsou jen homosexuálové, ale rovnou i transsexuál a kampaň metoo. I přes to všechno není problém pustit další díl a vydržet až do konce. To je asi tak nejzásadnější pozitivní věc, kterou můžu zmínit. (06.12.2020)

Po první sérii mám hodně smíšené dojmy. Poměrně zručně vystavěný heist film neustále sráží na zem fakt, že se všechny postavy chovají jako úplní idioti - čistě kvůli tomu, aby scenárista udělal nějaký nečekaný dramatický zvrat - i kdyby to sebevíc nedávalo smysl. Už teď polovina postav chodí s některým unesených, s policistou nebo s jiným únoscem. Což samozřejmě adekvátně maří hlavní cíl jejich mise. Je to napínavý, takže to diváka drží u sledování, ale zároveň mám chuť v každém díle si prostřelit hlavu. (18.10.2020)