Papírový dům (Netflix verze) - Série 3

Třetí část LCDP by mohla vyučovat, jak z těžce průměrného začátku vykouzlit dost možná nejlepší seriálové finále za hodně, ale opravdu hodně dlouhou dobu. Přijde mi, že v úvodních čtyřech epizodách scénáristé trochu tápou, jak dát vlastně starou bandu dohromady a vymyslí trochu kostrbatý způsob, který dává heistu trochu jiný důvod než v prvních dvou částech, pořád je ale proveden prakticky stejně. Jen méně propracovaně, protože Profesor tentokrát neměl úplně čas všechno naplánovat. Některé dialogy jsou v úvodu navíc, dominuje druhá epizoda s označením Denvera za sexistu, protože měl strach o matku a její dítě, kdyby se jí nedejbože něco stalo. Smysl celé konverzace jsem tak úplně nepochopil, tím spíš, že LCDP nikdy nebyl nějaký koknzervativní seriál o tradičních hodnotách v domácnosti. Ale OK, asi to tam být musí. Vedle toho mi trochu vadilo nepředstavení nových postav, kterých je několik, ale skutečně velkou roli má ve třetí části jen jediná - která se navíc chová úplně stejně jako Berlin. Jakmile se ale banda zatracených dostane na místo určení, zase začíná koncert, který už byl sice viděn v prvních dvou částech, ale vlastně to ani nijak nevadí. Snad jen v tom, že se to prostě trochu opakuje (především jednání se "zajatci"). Ale děj, nahuštěný do méně epizod, postupně epicky graduje až do finálových dvou epizod a vy si u obrazovky říkáte, jak tohle mohli sakra zase vymyslet, navíc po tak rozporuplném úvodu. Finálová epizoda, tím spíš posledních 20 až 30 minut, je pak jak z jiného světa a opět dokazuje, proč třeba já mám ten seriál tolik rád. Je tam spousta nelogičností, jsou tam ideologicky zbytečné repliky, je tam stále otravná Tokio, ale za takové finále tohle všechno milionkrát odpustím. Navíc při pohledu na výraz Profesora v posledních minutách a jeho větu "Tohle není o loupeži nebo soupeření se systémem. Tohle je válka!" víte, že čtvrtá část bude naprosto velkolepá. Tím spíš, že Profesor dostal sobě hodného protivníka a porušil jediné pravidlo, které porušit neměl a nechtěl. Takže celkově slabší než části jedna a dva, ale v mém seriálovém vesmíru pořád něco neskutečně nadprůměrného. #BellaCiao (24.07.2019)

Podfukáři 5. Aneb nevstoupíš dvakrát do stejné řeky. Bohužel ... Po prvním příběhu, který byl docela brilantní, napínavý, a originální přichází jeho nové pokračování. Tentokrát však bohužel už jen ve formě silně vymačkaného a řídkého odvaru, kdy musíme osm dílů s marnými nadějemi sledovat rozpačitě vyčpělou, povrchní a nasládlou estrádu protkanou nudným a pateticky telenovelovitým žvaněním (včetně permanentního a časem už dost otravného cimrmanovského "tak takhle to tedy bylo"), dusajícími "cool" hudebními pasážemi jak z teenagerovských filmů, silně nerealistickou scifi akcí (s globálně aplaudujícím pouličním obecenstvem) a zejména neustálými psycho hysterickými půtkami a interakcemi čím dál vypatlanějších členů týmu, na které je i během "akce" kupodivu vždy nadbytek času a díky nimž už člověku začínají být spíše než tito přiblblí, uřvaní a iritující červení kokůtci sympatičtější jejich pronásledovatelé - což nevím jestli byl záměr tvůrců. To vše provázeno sladce dojemnými písněmi a přiteplenými tanci (Jiří Štědroň jistě potěšen svým hitem Guantaramera) a korunováno silně překombinovaným a prýštivě močopudným finále, kdy už člověku začíná být tak trošku jedno jak to celé dopadne. V další sérii se možná dočkáme jak renovovaný tým ve složení Brno, Kežmarok a Luník 9 vyloupí přinejmenším Pentagon a NASA? Prostě klasický osud většiny dobrých filmů nebo seriálů (čest výjimkám) kdy v setrvání u původního skvěle zrealizovaného nápadu (čili v nejlepším skončit) brání oslnivá vidina nových zlatých destiček. Takže, parťáci - "boom boom, ciao ..." (26.07.2019)

Důstojně navázat na dvojřadou jedničku bylo od začátku skoro imposible. A dobrou polovinu série jsem tak vůči konceptu "dáme jim znova přesně to samý" vnitřně trucoval. Ve čtvrtý epizodě jsem ale na trucování začal zapomínat. A s výbornou pátou jsem se dokonce přestal bránit. Wow efekt je samozřejmě nenávratně fuč. Tempo zůstalo. Díky zaň. (09.11.2019)

První čtyři díly slabý a až otravný odvar předchozích dvou parádních sérií. Sice se vrací téměř všichni staří známí včetně mrtvého Berlina a je víc zapojena veřejnost, ta je ale zredukována jen na statující dav a postavy řeší celkem pitomosti. Navíc nové loupeži chybí chytrý výchozí nápad jako tomu bylo minule, kdy hrdinové v tiskárně peněz peníze nekradli, ale sami si je tiskli. Byť potápění se do zatopeného trezoru je dost sexy a zatím zdaleka to nejlepší, co v téhle sérii autory napadlo. A sere mě, jak jsou teď Profesor s Raquel z každého zvratu totálně vyplesklí. Celkově tomu chybí drajv a působí to dojmem, že tvůrci už podruhé neměli o čem vyprávět. (31.07.2019)

Třetí série La casa de papel je už výrazně slabší než první dvě. Stále se na ni dá relativně příjemně dívat, ale už je zde více nepromyšleností, objevují se naprosto debilní akční scény, postavy začínají jednat v rozporu se svými charakterovými rysy, když se to autorům zrovna hodí a tak bych mohl pokračovat. Seriál je dobrý a třetí série je stále ještě v pohodě koukatelná, ale trochu už se začínám děsit toho, co přinesou další dvě série. 69% (05.03.2021)