Kdo se bojí, utíká

Několik let po válce, zbědovaná a opuštěná ves v pohraniční, kde je cikánská menšina většinou. Práce kterou učitel věnoval j dětem přichází vniveč. ... Všude budete muset pracovat. To mi víme, ale ta cesta, ta cesta je pěkná. Velkou úlohu vajdy tu hrál skvěle Čepek. Bezvadná hudba částečně cikánská a částečně z pera Zdenka Marata. Film se mi líbil a přihlédnu li k roku výroby tak hodnotím ****. (01.03.2009)

"Pan učitel žáky nestřílí!" Tak to byla věta skoro na konec filmu, který mě celkem mile překvapil. Přestože příběh byl občas dost předvídatelný, zaujal mě také svou aktuálností. Ironíí osudu byl film vysílán právě v době, kdy soužití s romskými spoluobčany hýbe poměrně silně společností. Nevím, zda vy takový film vůbec bylo možné natočit dnes, proto také pro jeho otevřenost dávám tak vysoké hodnocení. (11.12.2011)

Problematika Romů žijících historicky na našem území je nejen v kontextu československé kinematografie značně přehlížena, jedním z mála filmů, který život romského etnika reflektuje, je právě Kdo se bojí, utíká režiséra Dušana Kleina (ten se dá dokonce pokládat za jakéhosi filmového odborníka na problematiku Romů, neboť natočil ještě další snímek z prostředí českých ,,nepřizpůsobivých", konkrétně detektivku Radikální řez). Kdo se bojí, utíká je o to cennější, že je příběhem z poválečného pohraničí, tedy z místa, odkud právě byli odsunuti sudetští Němci (což ve filmu explicitně zdůrazněno ale není) a na jejich místo přikočoval nejen vajda se svou skupinou Romů, ale i mladý ,,buditelský" učitel. Je otázkou (která se ve filmu opět vůbec neřeší), do jaké míry byl příchod obou nucený (mladý učitel nejspíše dostal tzv. umístěnku a Romové byli do Sudet poslání jako levná - a v republice v té době vlastně jediná - pracovní síla, tedy žádný projev aktu svobodné vůle), každopádně to tvoří základní expozici budoucího dramatu. Co se musí ovšem na Kleinově přístupu ocenit, je fakt, že se nebojí alespoň mezi řádky poukázat na tragický osud českých Romů během trvání Protektorátu, který byl v mnohém podoben osudu židovskému. ,,Rodiče zemřeli v koncentráku." Dokonce se v dialozích řeší, že Romy už znovu ,,nelze poslat do plynu", což je v poválečné reflexi velmi cenné faktické zjištění (a mělo by se připomínat i dnes). Co ovšem film Dušana Kleina naopak trochu sráží, je velmi stereotypní a obecně romantizující pohled na život kočujících Romů, zvláště úplná pointa o důležitosti ,,cesty" mi přišla dosti umělá. Navíc většina skutečných problémů zůstala nevyřčena (třeba fakt, že my Češi jsme si většinu již dávno asimilovaných předválečných českých Romů zlikvidovali v koncentračních táborech a proto na jejich místa přikočovali z východu noví, obtížně integrovatelní...). Každopádně body za odvahu něco takto angažovaného vůbec natočit, s dynamikou civilizačního vývoje by dnes vlivem institutu tzv. politické korektnosti podobně laděný film vůbec neměl šanci vzniknout... Podobné filmy: Radikální řez (11.12.2011)

dilino gádžo Kříž versus romales Čepek, Furková, Lackovič...mohlo by sa to pokojne volať Cigáni idú do školy - i keď na sovietske dielo Cigáni idú do neba tento film nemá ani náhodou!....slabé dve hviezdičky, no za ohnivú šukares Blanarovičovú pridávam jednu hviezdičku navyše - cigánsky čertík nemá chybu! (09.11.2020)

Velká škoda, že ani v tomto filmu nemluví cikáni normálně, ale "papírově". Jednou tak, jednou onak a někdy dokonce spisovnou češtinou. Pana Kříže nemusím, ale zde se snažil v rámci normy a svých schopností. Dějově svižné, jen mně štvaly kulturní vložky z cikánských písní. Zápletka byla dána jasně hned na začátku, takže dále nebylo co řešit. Celkově jde o průměrný film.201206079200/9354 (13.02.2014)