Ako básnikom chutí život

----- "Dej blbci funkci - a vymyslí lejstro !" ----- Básníci jsou zpět ... v plné síle - v neobyčejně trefném satirickém pojednání, které vám dokonale přiblíží samu podstatu reálného socialismu. Nicméně jde o karikaturu roztomilou a vstřícnou - za prvé by jiná tehdy neprošla, a za druhé by se k básníkům ani nehodila. Ve výsledku se tudíž dívá na dobové nešvary nanejvýš shovívavě - s nadhledem a s pochopením. Snad i proto, že společně s výše uvedenými básníky věří na život a na lásku ... byť na třetí pokus. Škoda, že se za Štěpánem Šafránkem nezavřely dveře vagónu DEFINITIVNĚ, když odjížděl se svou vyvolenou vstříc lepším zítřkům a společnému životu ... že nenechaly filmového diváka v bláhové naději, že šťastně a spokojeně žije kdesi na venkově, na zdravém vzduchu, obklopen hloučkem dětí a vděčných sousedů coby občasných pacientů, pravidelně zásobován kopami zaručeně domácích vajíček. Jenomže to by Dušan Klein coby režisér patrně nevydýchal - proč ukončovat básnickou ságu v nejlepším, když se z ní dají v relativní pohodě dojit další a další díly ... že. (29.01.2021)

Kvalitativně srovnatelné s druhým dílem, ale tohle má trošku jiné přednosti. Krom komediální stránky, která není až tak silná, ukazuje film krásně střet ideálu s realitou a kritizuje poměry ve zdravotnictví nebývalou měrou. Jana Hlaváčová v roli sestřičky byla tak protivná a otravná, i když to samozřejmě byl záměr, že to její věčné kecání začalo po chvíli začalo vážně štvát i mě. Zůstanu stejně jako při předchozím díle u 4 hvězdiček, tentokrát čistých. (21.04.2011)

Ta laskavost zůstala, i když ne již v té celistvé čistě radostné podobě. Ale s příměsí škodolibého vytrhávání z idealizovaných představ do hořkosladkého vztahu s realitou, nadějí a nepříjemnou kocovinou. Již nejde o pouhé starosti dospívání a bezstarostnosti studování, ale o začlenění mladého dospělého člověka do socialistického společenství. Ta prostá radost se mění v plnohodnotné členství rozumných dospělých a postupného dobrovolně nedobrovolného přijetí. Hlavní postavou je opět Štěpán Šafránek (sympatický Pavel Kříž), jen svůj status studenta vyměnil za nového, horlivého a nadšeného lékaře. Představy a skutečnost se většinou liší a někdy i zcela výrazně. Hnacím motorem je pracovní smysluplné uplatnění a samozřejmě volání hlasu lásky. Opět je ve hře nejlepší Štěpánův kamarád Kendy (příjemný David Matásek) ve svém novém poslání asistenta filmového režiséra. Poetickou múzou básnického talentu a cílem citových a tělesných tuh hrdiny je učitelka hudební výchovy Alena alias Píšťalka (půvabná Eva Vejmělková s hlasem Zlaty Adamovské). Poslední výraznou postavou je štěbetající a dobrosrdečná obecní zdravotní sestra Tonička (dobrá Jana Hlaváčová) s neuvěřitelnou schopností pokračovat v komunikaci kdekoliv a s kýmkoliv. Z dalších rolí: Alenin otec a nadšený malíř zámku Hubáček (Rudolf Hrušínský), jeho churavějící manželka a průvodkyně po zámku (Blažena Holišová), nespokojený obecní saniťák Písařík (dobrý Pavel Zedníček), dobrácký gymnaziální profesor chemie Ječmen (Josef Somr), nudný Alenin snoubenec a plánující učitel Libor Hájek (Rostislav Kuba), nevyčerpatelný sukničkář a nemocniční lékař Milan Sahulák (solidní Tomáš Töpfer), ješitná a jízlivá primářka Obočenka (Věra Vlčková), starostlivá Štěpánova maminka (Míla Myslíková), rázný ředitel Obvodního ústavu národního zdraví (Josef Větrovec), Štěpánová chtivá bývalá spolužákyně ze střední a učitelka mateřské školy Bedřiška Hrdličková (Barbora Štěpánová), mazaný prodejce autobazaru Karabec (sympatický Ondřej Vetchý), či Štěpánovi úspěšnější spolužáci z medicíny MUDr. Jan Antoš (Karel Roden), MUDr. Václav Pastyřík (Václav Svoboda), zahraniční delegát MUDr. Numira Cassa Thombe alias Mireček (Joseph Dielle) a pracovnice ministerstva Vendulka (půvabná Eva Jeníčková). Laskavost mírně zhořkla, ale stále se jedná o lehké optimistické dílo. Navíc i třetí dějství je zatíženo mojí nostalgickou vzpomínkou na dětství a dospívání podobným způsobem, jako obě dějství předchozí. A již jen z tohoto důvodu to navždy zůstane tím láskyplným pohlazením, po kterém zůstává ten přiblblý úsměv na tváři. (08.08.2016)

Po příchodu ze Strážců Galaxie 2 na mě doma mimojiné čekal i tenhle filmek. A stejně tak jako před tejdnem sem se u něj náramně pobavil. Asi je to můj druhej nejoblíbenější díl, asi takovej poslední, kterej ještě za něco stojí. Vlastně ani nevím kolik se natočilo dalších pokračování, ale vím, že jejich kvalita už bude hodně mizerná, ostatně jako u většiny filmů, který maj víc jak 3 pokračování. V tomhle mě asi nejvíc baví nervózní šofér Zedníček, kterej celou dobu vyhrožuje tím, jak půjde makat do fabriky, že se tam končí ve 3h :o). A taky samozřejmě graf, na kterým jsou jasně patrný dovolený v Jugoslávii a pak už jen samá pozitiva a sociální jistoty :o). Tohle už je taky legendární hláška. (05.05.2017)

Další Kleinova trapnost.....po dvojce už film působí opravdu dost směšně jelikož Kříž se nezměnil a podobně je to i s námětem filmu..jen jedno jestli je to student gymplu, medicíny či už vystudovaný doktor..v každých jeho filmech jde o to samý a dívat se na jehi románky co mají stejný průběh a ničím se neliší od toho co hrdina prožil v předchozích dílech a do toho poslouchat jeho filosofický a básnický kendání který je furt stejný je ohromná filmová nuda..... (07.10.2009)