Ako básnici prichádzajú o ilúzie

Básníkům, konkrétně hlavně těm, kteří přicházejí o iluze a jak jim chutná život, jsem přišel na chuť až s vlastní zkušeností s vejškou, shodou okolností také s medicínou. A natočené je to výborně. Perfektně zachycená medická atmosféra, výborně zpracovaní profesoři a typy studentů jsou až moc přesný. I po letech neztratil tenhle film vtip a atmosféru, hlášky stále baví, jen je rozdíl v tom, že i když jsem byl před pár lety stejně jako Štěpán zoufalej z anatomie, tak nakonec to je je čím dál tím horší a jen se usmívám nad primitivností pojmů jako posterior, anterior, medialis et lateralis. Jeden z vrcholů české komediální tvorby. PS: kamarádka taky přeřízla fibularis. (22.01.2021)

Pro mě osobně vrchol celé „pentalogie“. Pak už to šlo jenom a jenom z kopce... Problém je ovšem v tom, že ani tohle není až takový zázrak. Slušné scény se tu střídají se slabšími, a mnohdy to je celé tak nějak přes míru, ať už jde o místa, která mají být vtipná a nebo naopak, když se tvůrci pokusí o nějaké dobře znějící "moudro"... Také romantika má ve filmu povětšinou docela kýčovitou ražbu sladkobolného melodramatu, které sice poněkud vyvažuje "překvapivý" závěr (jímž si tvůrci připravili půdu pro další díl), ale i tak je jí tam zbytečně mnoho. Asi nejlepší je film ve chvílích, kdy se tvůrci pokusili o čistě "žánrové" výjevy, scény v hospodě nebo v nemocnici, kde Štěpánek slouží jako zřízenec. Suma sumárum, je to tak trochu onen pověstný dort pejska a kočičky, trochu romantiky, trochu poučení, trochu lyriky, trochu socialisticky cudné erotiky, trochu romantiky, trochu angažovaného tepání poměrů a ždibec pravdy... Výsledek se poněkud drolí a rozpadá, i když samozřejmě mohlo být i hůř... Celkový dojem: 75% (27.10.2006)

"Pane profesore, jak pozná člověk, že není pitomej? - No, chytrej člověk to nepozná nikdy a blbci je to jedno." Štěpánek (Pavel Kříž) jde na vysokou. Následuje druhá láska a neustálé učení latinských názvu celé anatomie. Mám dvojku stejně rád jako první díl. Teď s velkým postupem času jsem si krásně zavzpomínal na moje učení anatomie. Všechny ty latinské názvy... Ach ty vzpomínky. Každopádně vždy oceňuji s jakým humorem Básníci zvládají pokračování. Navíc nechybí Zdeněk Svěrák s jeho klasickou rolí a přednáška o uspořádání stolu. A taky tu máme posilu v Karlu Rodenovi. No a samozřejmě Jeskyňka (Adriana Romanová-Tarábková). Za mě nejkrásnější můza z trilogie. Konec hořký na který nelze zapomenout. Holt, někdy se o ty iluze přijít musí. "Na každém konci je hezké, že něco nového začíná." (80 %) (16.01.2022)

(3x) Místo snahy chtít se trocha vzdělat... Po prvním filmu z volné série Básníků, dost podprůměrným a ještě zavánějícím tónem socialistické estrády, velmi příjemné překvapení! Tady nejen že mě více oslovilo prostředí (nejspíš asi proto, že taky už pár let studuju na vysoké škole, byť zcela jiný obor), ale bavila mě tu i hlavní dvojka básniků s velmi zajímavou společností. Jeden kolega na internátu folklorista, druhý černoch,... no o co já možná přišel tím, že jsem na žádném intráku nikdy nebydlel (bohužel nebo bohudík?). Celkově ale musím říct, že tento vtipný, ale současně dost realisitcký pohled na studium začínajících vysokoškoláků je zde podán hodně nadčasově. Od malého zhroucení při prvním kroku a naválu prvních povinností, přes různé trampoty a drobné maléry až po nečekané vítězství ze zkoušek. To mladý člověk nejednou sám objeví, jaké schopnosti se v něm ukrývají a že dosáhl to, před tím se řada studentů v průběhu prvních týdnů vzdala. Zdeněk Svěrák se svým "Leffingelovym psacím stolem" vnáší do filmu nejen místa s poetikou Divadly Járy Cimrmana, ale současně s Leošem Suchařípou i milou absurdní karikaturu na vysokoškolské přednášky. Je mnoho důvodů, proč tento film oceňuje, ať už skrz téma nebo jeho podání s originálním humorem (včetně líbívých hitů v podání DJ-a Oskara Gottlieba na čele s kultovním hitem Žhavil Béďa, žhavil drát). (85%) (29.08.2017)

Nevím, čím to je, ale druhý film už mě tak nedostal, jako ten první. Snad jen to, že se pořád jedná o nějakou tu nešťastnou lásku, že je to pořád to samé. Kleinovi se daří skvěle zachytit charaktery a právě postavy a jejich promluvy jsou na filmu to nejlepší. Samotný příběh je trochu provinční. Bavil jsem se, ale ne tolik jako u prvního filmu z téhle pentalogie. (17.04.2014)