Project Lazarus

Hezky natočená sci-fi romantika s výrazným filosofickým podtextem, který v tomto případě není jen snůškou bezobsažného plkání a papouškování myslitelů napříč věky, ale naopak dává celému filmu smysluplný rámec, který diváka chtě nechtě nutí na dané téma přemýšlet. A to mě baví, ačkoliv je fakt, že Gil se místy nechal až příliš unést a občas to přeháněl. Především s monology. Ale to se dalo i díky výborně zvoleným hercům celkem snadno přežít. Sympatické překvápko. 75% (18.06.2017)

Námět je živný, všechno ostatní kulhá jako lazar sám. Všechny postavy jsou tak málo vykreslené a nedostatečně definované, že až do konce nepochopíme, co jsou zač, proč dělají, co dělají, co chtějí a proč to chtějí. Vnitřní monolog hlavního hrdiny je nepřesvědčivý, plytký, útržkovitý, o všech ostatních se dozvíme ještě méně. Nikomu nelze věřit žádné emoce, dokonce ani bolest. ani lásku nebo připoutání ne. Kdyby to byl pouze nihilismus a korporační politika a společenská citová vyprázdněnost, kolem čeho se všechno ve filmu točí, ještě by se to dalo pochopit a akceptovat. Ale ono se tam mluví o lásce a o lásce k životu, k prožívání, a min. u ženských postav jsou náznaky jiného přístupu, jenže nerozvedené - konfrontace jsou slabé nebo chybí úplně, film každou druhou větou nakousne jinou úvahu a nedokáže ji sledovat dál, ale zároveń se tváří, jako kdyby pronášel kdovíjaká moudra. Nakonec je to jen snůška rozpadlých existenciálních plků doprovázená fragmentarizovaným a nepozoruhodným obrazem, který nedokáže nikoho představit ani do ničeho vtáhnout a a ze své formy se marně pokouší dělat přednost. Je to, jako kdyby z nějakého zastaveného natáčení zbyla halda rozdělaného materiálu, nebo třeba v nějakém studiu zůstala fůra odstřižků po dokončeném filmu, který museli o dvě hodiny pokrátit, a nějaký kreativec se vsadil o pár piv, že z toho udělá další film, vzal si to na pár dní do střižny a namluvil k tomu komentář. Jasně, že to tak nevzniklo, ale kdyby jo, nebyl by v tom asi moc rozdíl. *~ (25.12.2017)

V zásadě je to po celou dobu nemastný neslaný. Přemejšlí se v monolozích, vypráví se náznakově anebo skrze flashbacky... ale pak přijde ta poslední scéna, ta pointa, a pošle mě do kolen. Měl jsem ji přitom tušit, náznaků, jak to celé dopadne, jsem měl já i Marc plnej kotel. P.S. Hughesovi několikrát ustřelí anglickej přízvuk a v těch chvílích si říkám, že jeho postavu měli nechat Angličanem. Kappa (09.09.2017)

Waw, Španieli veru nesklamali a vyprodukovali veru dosť zaujímavé sci-fi na tému oživovania zmrazených ľudí. Námet už sám o sebe pôsobí zaujímavo, no celý príbeh ešte viac zvýraznil filozofický rozmer, ktorý stavia stavia proti sebe dva protipóly - život a smrť. Bojíme sa smrti, ale aj života. Sme posadnutí telom, ale zabúdame na dušu... Takýchto podobných úvah veru preblyslo Marcovou hlavou po "prebudení" viacero - mnoho z nich malo dokonca aj patričnú logiku, hoci s jeho záverečným rozhodnutím som sa akosi nedokázal stotožniť. Aj som si tak v duchu hovoril, že takto to predsa nemôže skončiť - a veruže, nemohlo! (15.06.2017)

Žádný příběh o smrti, ba ani o zmrtvýchvstání nedává smysl, pokud nevypráví i o tom, co tomu předcházelo. Project Lazarus možná zní jako název pro přihlouplé sci-fi a dokonce tady na CSFD má jen tuto nálepku, ale ve skutečnosti patří do stejné škatulky, jako Výchozí bod (2014), Lůno (2010), Ona (2013), nebo i Fontána (2006). Byť spolu tyto filmy nemají obsahově mnoho společného, tak je spojuje velmi kvalitní scénář a silně filozofický, nebo až mystický přesah a především pak láska. Sci-fi je tedy v tomto případě jen označení pro místo v čase, kde se může stát něco technicky zatím neuskutečnitelného. Ale důsledky, nebo následky, ty se stále dějí nám lidem. Skrze věrohodné postavy, tak mužeme otevřít naši mysl otázkám o smrti, ale především pak o smyslu života a způsobu, jakým ho žijeme. Projekt Lazarus obsahuje mnoho myšlenek, které stojí za to sdílet s někým, kdo je naladěný podobně. Nečekejte tedy výbuchy, roboty a vesmírné honičky. O tom tento film ani v nejmenším není. Jak už to tak bývá, ve skutečnosti je to příběh o lásce a nalezení odpovědi, která je pro každého z nás jiná. Pointa, kterou nám Mateo Gil ve svém příběhu zprostředkoval, je krutá. A to i přestože scénář nemá žádnou zápornou postavu...což společně s výbornou režií a velmi pěkným lookem, přispívá k vysoce nadprůměrnému výsledku. A to v poslední době, nejen v souvislosti s žánrem rádobysci-fi, ale obecně v evropské kinematografii, moc k vidění nebývá. Velká spokojenost - 92% (17.06.2017)