Kým nás svadba nerozdelí

Film o verejnoprávnej láske, keďže šiel svojho času na verejnoprávnej televízii a tá verejnoprávnosť je podčiarknutá verejným sexom, ako inak skrze podvod a promiskuitu. To je presne to, čo scenáristi opakujú v rom-comoch jedna radosť, ako keby to bola povinná humorná zložka riešiť polovicu času sex. Našťastie prídu aj úsmevné momenty, tak typicky francúzske, no a očakávaný záver. Takže len taka oddychovka, pri ktorej zuby sem tam zaškrípu, ale dá sa to prekonať bez odštiepenia skloviny. (26.03.2024)

V prvé řadě se za uspořádání projekce pro uživatele CSFD (obzvlášť v Hradci Králové) patří naší matičce filmovaté poděkovat. Takže díky. Tím spíše, pokud výsledné hodnocení zní: zadarmo vynikající, za takových 70, možná 80,- Kč ještě OK, za plnou tržní palbu už bych těch peněz litoval. Nutno říct, že řada mých spoludiváků zavítala do sálu už v lehce povznesené náladě (což by se v Cinestaru asi nestalo, ale Bio Centrál má velmi dobře vybavený bar s velmi slušnými cenami, a začátek projekce se tak nějak o 25 minut opozdil;)), a na nejednom místě filmu se řehtali jako kdyby viděli komedii desetiletí. Já jsem viděl film, který sice měl nesporné řemeslné kvality, a i obsahově se mohl pochlubit silnými momenty, ale na druhou stranu jich také nabídl dost v rovině naprostých klišé, z jiných potenciálně třaskavých výchozích pozic vůbec nic nevyvodil, a vše dovedl k povinnému "happy endu", který jaksi díky tomu, že si nevěsta bere vrcholně nesympatického a osobnostně navýsost ubohého snoba (což se v průběhu děje opakovaně zdůrazňuje), happy endem být nemůže. Kromě hlavní postavy (skvělý Jean-Pierre Bacri jako distingovaná a násilí prostá verze Basila Fawltyho) a jeho povinně ebenové temperamentní (čti jak dlaždič sprosté) zástupkyně nikdo nezaznamená žádný vnitřní posun, ač jde o vlastně dost smutné postavy. Nemalou porci humoru obstarávají moderní komunikační technologie (část jste viděli v traileru), ale je to humor téměř v rovině setkání rodiny Škopkových s počítačem ve Slunci, Senu... K tomu si připočtěte archetypy věčně vysmátých připitomělých imigrantů snědé pleti, připojte "povinné" vyklácení upjaté paničky, a máte celkem vzato typickou "letní" či "oddechovou" komedii, která se díky jménům svých tvůrců uplatní jako půlnoční projekce na různých festivalech, aby si diváci odpočali od všemožných drásavých existenciálních dramat a formálních experimentů. Řečeno kvalitativně o oktávu níže posunutými slovy klasika: "Nebylo to špatný, ale že bych to musel vidět dvakrát...". 70%, ale jak jsem říkal na úvod, jen pokud Vás to nebude stát víc jak 70,- Kč:) (12.11.2017)

+2* Naladěný z jiných francouzských komedií jsem si pustil i tuto, která nemá zas tak špatné hodnocení. A i když téma organizování svateb je mi dost blízké, tak nastolený humor se u mě tentokrát míjel účinkem a vlastně nevím proč. Herecké výkony mi nepřišly nijak výrazné a navíc nesympatičtí a příběh by se mi líbil víc bláznivější a navíc mi tu možná vadil zdejší multikulturalismus. První půlka mi přišla dost utahaná a musel jsem se hodně překonávat, abych od filmu neodešel, naštěstí druhá půlka to trochu napravila. Přesto nechám jen slušné 2 hvězdy a opravdu to není žádná sranda připravit pro své náročné klienty dokonalou akci. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (18.07.2018)

Trochu mi film připomínal film Steve Jobs, ten koncept mi jde proti srsti. Film je ve své podstatě slepen ze situací, kdy se jen hasí problémy, které se plus mínus nabalují, čímž se hlavní aktéři dostávají do paradoxních chvil, které mají vyvolávat smích. Místy se daří více, místy méně. Ale spád to mělo. Je to rozhodně nadprůměrná komedie. (09.11.2017)

Způsob snímání připomíná jednu nekonečnou reportáž ze zákulisí nervního povolání, styl vyprávění se však zejména v první půli blíží rozhlasové konverzační hře. Povšechnému hemžení důležitě se tvářících postaviček pomalu hrozí jednotvárnost, až po hodině vytrhne z lehké dřímoty nástup hostů, třebaže také jejich skladba pracuje se zběžným figurkařením.Pravda je, že s houstnoucími problémy se i zábava stupňuje, nicméně týká se zejména ryze profesních fíglů. Třeba jak využít sáhodlouhého proslovu sebestředného novomanžela, čím svatebčanům rychle a levně nacpat břicha nebo kde hledat kolegiální výpomoc v nouzi – přece na konkurenční kovbojské svatbě s apačským rabínem, zastupujícím jeden z perlivých detailů. Zato trik, jak splynout s hosty, znali už Nesvatbovi, efektní finální gag se okatě chystá a pospolité smíření v duchu „multi-kulti“ vyzní hodně lacině, byť kýžené dojetí zařídí. (02.11.2019)