Príbeh cesty okolo sveta

Milujem cestovanie a sám som toho precestoval pomerne dosť, takže na tento dokument som sa celkom tešil. Z výsledného filmu mám však zmiešané pocity. Na jednu stranu sa mi páčila prezentácia nepopulárnych krajín ako Irán a Pakistan, ktoré sú v médiách vykresľované skôr negatívne, ale reálne sú tu skutočne veľmi milí ľudia. No zároveň niektoré krajiny tu boli vykreslené mimoriadne povrchne, a niet sa čo diviť, keď "spoznávanie" danej krajiny prebehlo len spoza okien aút, ktoré dvojica stopla. A to vyplakávanie v Indii, že ich nikto nezviezol bolo fakt úsmevné, keď si človek uvedomí, že verejná doprava je tam fakt totálne lacná (hlavne že v Tokiu im nebolo ľúto dať kopu peňazí za luxusný hotel). Inak, vzťah dvojice tu bol prezentovaný priam idylicky a to, že za tie roky nemali žiadne krízy, to im snáď nikto nezožerie. Vývoj deju po tehotenstve, to radšej nejdem ani komentovať... 2* za viacero pekných záberov a prezentáciu niektorých nepopulárnych krajín v inom svetle. (19.03.2024)

Přes všechny výtky se mi ten film líbil, takový trochu katalog zemí kam se jet, připadně nejet podívat. Vizuálně skvělé, jsou tam vtipné momenty (stopování v Indii) tak i trochu bezvýchodné situace (Mongolsko), zkrátka jsem se nenudil, ačkoliv je opravdu dlouhý. Ale chybí mi tam nějaký průběh vztahu mezi Gwen a Patrikem. Podle toho filmu byla celá cesta vyskládána srdíčky a růžovými poníky. Že by dva lidi neměli za 3,5 roku na cestách mezi sebou nějaké konflikty a krize? Některé úseky cesty jsou jenom čárky na mapě. Myslím že toho natočili tolik že by se z něj dal udělat vícedílný dokument. Trochu mi tam chybí i takové praktičtější informace, třeba jestli měli nějaké úspory, nebo se prostě živili po cestě. Ve filmu pracují za byt a stravu, ale cestou měli i vydání. Otázek spousty, ale zůstává mi tam jedna zásadní, proč zrovna na festivalu Jeden svět? Žádné lidskoprávní otázky, ani klimatické změny, ... prostě taková roadmovie na růžových jednorožcích. Tenhle film bych čekal spíš na nějakém cestovatelském festivalu nebo přehlídce filmů. (01.04.2019)

Cestovatelským - myslím těm kinovým celovečerním - dokumentům moc neholduji, nicméně tento mě fakt potěšil, pobavil, je tady možné lehce nahlédnout i do zákulisí postav, ať už dotyčného páru či jiných ve všech jednotlivých dalekých zemích, které tito dva za 3 roky procestovali. Smekám před jejich dobrodružnou odvahou. Malinko mi to připomnělo vtipně komentované "přednášky" Ladislava Zibury, ale oproti tomuto fimu jsou přece jen ty jeho na úrovni prezentace pro základní školy:-). Festival Jeden svět a maximální počet *. (29.03.2019)

Cestovatelských filmů je celá řada, ale každý je jiný, protože jde typicky o zcela subjektivní zážitky. Pěkné záběry krajiny se mísí se zobrazením místních lidí a to je na filmu to nejcennější. Přiblížení jiných kultur by mohlo snížit fóbii z Asie. Přívětivost lidí v Íránu a postsovětských republik mě překvapila. Trochu nerealisticky působí, že se párečku za cca 4 roky cestování nestalo nic špatného. V jiných filmech to takto romanticky nevyzní (koukněte na Busny, ale Afrika je IMHO výrazně tvrdší oříšek). Přesto nebo právě proto obdivuji jejich odvahu. Měli jistě obrovské množství materiálu a přesto se jim jej podařilo sestříhat do únosného 2h filmu. Je vidět, že profesionalita jejich díla roste s časem a v závěru si dopřejete i záběry z dronu. Vhodné pro reálné cestovatele i ty s prstem na mapě. 90 %. Dokument jsem viděl v rámci festivalu Jeden svět 2019. (11.03.2019)

Kolem světa na kole, autem, stopem, letadlem... každý rok to absolvují jistě tisíce lidí, ale jen malá hrstka to umí i zachytit na kameru. Gwen a Patrick to dokázali. Trochu mi to připomělo seriál Busny, který je teda o něco lepší. (18.03.2019)