Děti Slunce: Motýli

Píšu to pokaždé a znovu - Jan Haft je zárukou kvality po všech stránkách. Jeho dokumenty jsou nejen perfektně a pečlivě natočené, ale vždy ještě přinesou nějakou zajímavost i pro toho, co většinu zná. Na začátku je brzké jaro a s rozvíjejícími se květy slivoně trnky sledujeme líhnutí se martináčů habrových. Samička se líhne o něco později, je výrazně větší (což má v přírodě důležitý význam) a vajíčka klade v noci. Samostatnou kapitolou je žluťásek řešetlákový, který jako jeden z mála (možná jediný...) motýlů dokáže přečkat zimu v hibernaci, kdy je mnohdy obalen ledem a sněhem. Také se objevuje už s koncem zimy, jakmile se začne oteplovat. Kopřiva dvoudomá slouží coby potrava pro řadu housenek baboček - kopřivové, admirála, paví oko... A když se přemnoží na polích bělásek řepový a zemědělci housenky nepostříkají, pomůže příroda. Takový vosík francouzský vidí v housenkách výbornou potravu pro své larvy. Nemluvě o rozličných parazitických vosičkách a lumcích. Ti kromě řady jiných housenek vyhledávají třeba housenky předivky zhoubné, které dokážou svými vlákny doslova obalit stromy a keře. Chlupaté housenky si myslí, že jsou ve výhodě, jenže na každého se něco najde a na ně třeba střevlík, nebo hladová kukačka. Zajímavý je i loupeživý život lišaje smrtihlava, jenž se v klidu vydá do včelího úlu na med! Napodobí pach včela, navíc má silnou kůži, co ho chrání proti eventuálnímu napadení. Zajímavé je i setkání s ploskorohem v Alpách. Jediná výtka - není zde červený jetel, ale krvavec toten, což mohlo vzniknout chybným překladem. Posledním motýlem před příchodem zimy je píďalka podzimní. Báječný dokument je ovšem velmi smutný, když si člověk uvědomí, kolik motýlů už zmizelo. Toulání přírodou dnes a před lety je tak jiné... (18.04.2022)

Tento dokument mě osobně  nadchnul a hodně mi přinesl,  doposud jsem motýlky jen " pozorovala " a obdivovala  ((krom škodičů běláska, píďalky) laicky na zahradě a květinách, kopřivách (i tu komuli Davidovu jsem jim pořídila) a oni krom nektaru  získávají mnoho živin z trusu no, jak tu v dokumentu uvedeno, popř.  zahlédla jejich  housenky a nebo si o nich četla např. tady.   Jelikož je to dokument rakouský jsou i totožné druhy (žlutásek řešetlákový, řepový, babočky admirál/kopřivové, bodláková oka, okáč, lišajové, dlouzobky atd.), které se vyskytují i u nás, tak to pro mě mělo bližší  poznatek a nad čím jsem  hloubala mi bylo zodpovězeno a dodáno plno nových poznatků o jejich životě, skryté barvy, obrana, triky+ metamorfóza. Pozoruhodné záběry a práce s kamerou. (01.04.2022)