Mamma Mia! 2

Nejdřív jsem nečekal nic, spíš jsem se obával zprznění jinak úžasných písniček ABBY. Když se začaly rojit vcelku pozitivní recenze, začal jsem být lehce namlsaný, ale stále spíš skeptický. No nakonec se ukázalo, že recenze se nemýlily a toto pokračování se díky několika silným momentům, vynikajícím pěveckým výkonům i přítomnosti mé nejmilovanější osoby, pro mě stalo nejkrásnějším letním kinozážitkem doposavaď. Dokud to běží, doporučuju vyrazit. ***** (12.08.2018)

Vytratila se živelnost prvního dílu a zůstal přezdobený romantický kýč s nulovým dějem. Slzopudná diskotéková telenovela. Pro zralejší nositele humoru se občas objeví vydařený žert. Estrádní zpěvačka Cher méně talentovaným kolegům ukázala, jaký má hlas. Film k vyčištění hlavy, který po divákovy vůbec nic nechce. (05.01.2019)

Já jsem se pokračování Mamma Mii docela obávala a to hned ze dvou důvodů, jednak kvůli dějové stránce a potom kvůli tomu, aby mi pokračování nezkazilo jedničku, což se naštěstí nestalo. Jednička byla určitě o hodně lepší, bláznivější, feel-good film, kdežto dvojka působila jako dospělejší a vážnější verze. Ono to ale ve výsledku nevadilo. Děj jako takový tam vlastně víceméně nebyl. Ve flashbacích jsme viděli starý známý příběh jak se Donna seznámila se Samem, Billem a Harrym a to, že víte jak to dopadne tomu vlastně vůbec nevadilo, protože je něco jiného jen slyšet jak to bylo, ale když to pak i vidíte, tak to tomu hned dodá další rozměr. Lily James byla v roli mladé Donny fakt skvělá, působila tak strašně přirozeně, že mi přišlo, že ani nehrála a bavila mě z celého filmu nejvíc. Ta současnost z ostrova pak působilo tak trochu nostalgicky, jako na návštěvě u známého, kterého jste dlouho neviděli. Sice tam nebylo vlastně vůbec nic o tom, čím si postavy prošly během těch deseti let, ale ono to vlastně ani nevadilo, to nejdůležitější tam bylo řečeno a já byla ráda, že se můžu na chvíli vrátit na Kalokairi. Ty nejznámější a nejlepší písničky si víceméně vyplýtvali v prvním díle, takže po hudební stránce to bylo trošku slabší, ale i tak se tam našlo spousta dobrých písniček, které se do toho prvního nepropracovali. Stejně mě ale nejvíc potěšilo repete těch klasických. 4* (01.08.2018)

Na pohled sice Mamma Mia! Here We Go Again disponuje stejnými ingrediencemi jako jednička, leč výsledek je o poznání horší, má ještě slabší děj a dialogy, jeho příběh je vyprávěn velmi neumě a režírovaný je nudně a nenápaditě. První dějová linie je pouze o tom, že hlavní hrdinka z prvního dílu rozešle pozvánky na slavnostní otevření svého hotelu, načež pozvaní hosté dorazí a pak následuje mejdan. V druhé linii z minulosti zas její maminka působí jako holka, která se vyspí s každým hezkým klukem, který jí zazpívá písničku. Ono bylo sice už první Mamma Mia! strašlivě stupidní a povrchní, ale mělo v sobě takový bezelstný rozradostněný náboj a energii, že bylo snadné přijmout jej jako nezávaznou a nenáročnou letní oddechovku, omluvit tím jeho naivní děj, primitivně cukrkandlové dialogy a líné taneční choreografie a kochat se místo toho mořem a řeckými exteriéry a poslouchat ABBU. Přesně tenhle náboj a energie nicméně v tomto pokračování chybí a tím pádem už není čím ty nedostatky omlouvat. Jediné, co trochu stojí za to, jsou někteří herci a zmíněné písničky, které i napodruhé utáhnou a oživí ledacos, byť některé z nich zazněly už před deseti lety v jedničce. (18.07.2018)

O třídu lepší optimistická přímočarost, než bych čekal. Na originál nemá, ale ne snad kvůli samotnému námětu, ale třeba kvůli tomu, že prvnímu dílu otevřeně odporuje v rámci dějové kontinuity. Nepomáhají ani představitelé mladých verzí otcovského tria, kdy hlavně Harry a Bill mají repliky, které se téměř výhradně týkají toho, co by s Donnou právě chtěli provádět. Právě kvůli nim mě linka z minulosti víc štve než baví, jakkoli je Lily jako vždy plná šmrncu a gesta Meryl Streep má odkoukaná dokonale. V čem je dvojka bohužel stejná jako její předchůdce, je natahovaný konec, do kterého navíc vpadne v dlouho dopředu propáleném cameu Cher. Jindy mi její přítomnost nijak nevadí, ale tentokrát vážně vypadá, jak kdyby dorazila její vosková kopie od Madame Tussauds. A přes všechno výše zmíněné se nedokážu zlobit moc dlouho. Stačí aby stará garda v čele s Colinem Firthem provedla víceméně cokoli a celé dovádění má jako mávnutím kouzelného proutku přesně tu požadovanou šťávu, o kterou se celou dobu snaží. (18.09.2020)