Teheránske tabu

Vizuálně neotřelý a zajímavý náhled do nelehkého života žen v Íránu. Nemohu se ubránit dojmu, že nebýt vizuální složky, která určitě dala tvůrcům zabrat a do velké míry film odlišuje od zbytku ostatních, tak podobná látka už byla zpracována mnohokrát a dokonce i o dost lépe. Odehrává se před námi spletenec tří ženských osudů na pozadí tvrdě muslimského Teheránu a jak už tomu tak bývá, tak hlavní hrdinky opravu nemají na růžích ustláno a happy endu se zde nedočkáte. Rozhodně zajímavá podívaní, to je ale tak vše. (28.09.2018)

Hodně dobrá mozaika příběhů, která se propletá a vrcholí až do samého minimalistického (avšak velmi účinného) konce. To vše podtrhuje šílená animace. Stejně jako u filmu Waking Life, který je animovaný podobně, to má zde své opodstatnění a tímto snímek funguje zase o úroveň více. Viděno v rámci projektu Scope100. (30.03.2018)

Nechápu, proč jsem zhlédnutí tohohle filmu tak dlouho odkládal. On teda těm, kteří už o Íránu ví něco víc, nic nového neřekne (až teda možná na ten mírně překvapivý přehnaný důraz na byrokracii u nich), ale nemám s tím absolutně žádný problém, když to tak mistrně pracuje s postavami a se všemi nastolenými tématy. Takhle poctivá filmařská a scénáristická práce se v současnosti jen tak nevidí, takže si vážím každého takhle povedeného filmu a o to víc i každého, který to umí dostatečně silně a bez jakéhokoli patosu podat. I přes trochu zvláštní animaci (kterou jsem asi od Sním či bdím už neviděl) mě to naprosto uhranulo už od samého začátku a spolu s hlavními postavami jsem si tak hmatatelně prošel jejich depresivními a složitými životy v současném Íránu, kde se lidská svoboda omezuje opravdu pořádně. A i když tohle (z naprosto pochopitelných důvodů) nevzniklo přímo v Íránu, tak je vidět, že režisér skutečně je z Íránu, těm problémům plně rozumí a hlavně se v něm dá najít i styl íránské kinematografie, ve smyslu toho, že to vypráví o tom samém jako spousta dalších íránských filmů, ale opět naprosto jiným způsobem než všechny ostatní. Za mě tedy naprostá spokojenost, až jsem tomu musel v závěru doma lehce zatleskat :-) Slabých 5* (12.03.2023)

Tři ženy ztracené ve velkoměstě, světě mužů a islámských pravidlech. Tři hrdinky řešící každodenně jak přežít v životě, který si nevybraly. Ali Soozandeh se však nesnaží z těchto žen dělat nereálné superpostavy, které jdou až za hranice uvěřitelného a naopak nechává diváka sledovat starosti každodenního významu - jak žít jako svobodná matka, zda lze uniknout z okovů reality manželovy rodiny a jestli je vůbec možné vůbec uniknout z tohoto světa jinak než skokem z nejvyššího patra svého domu. Mužský svět se pak v kontrastu jeví jako mnohem zábavnější a zajímavější, i když i v něm, slovy jednoho z hrdinů, "tě můžou pověsit pro nic za nic". V té vší krutosti však Soozandeh spolu s postavami nachází také střípky humoru, ať už při cestě dvou mladých mediků pro "novou" panenskou blánu, nebo provokativním telefonátu mladému domovníkovi. Ten však také nezůstává bez následků. A právě v tomto jemném humoru uprostřed zvrácenosti společnosti je největší síla jednotlivých hrdinů i filmu samotného. Spolu s tím nepřestává fascinovat rotoskopie, ač se můžeme bavit, jak moc nezbytná konkrétně pro tento film byla. Nakonec tak tedy jediné, co lze snímku vytknout, je zbytečnost snahy dostat postavu malého syna jedné z hrdinek do popředí snímku a snad i určitá přehnanost krutosti dnešního Teheránu. (23.07.2018)

Nevím, proč si všichni berou na paškál jenom Írán, když o něm skoro nikdo nic neví. Děj filmu by se mi hodil spíše do prostředí Pákistánu nebo Afghánistánu. Ačkoli tam je teror a útisk žen ještě mnohem větší. Pořád jsem čekala, kdy dojde na kamenování nebo polití obličejů žen kyselinou. Ale žádné drastické scény ve filmu nejsou, vlastně ano, koťátka a kočka. Film hodnotím z důvodu přiblížení mentality muslimů jako velmi dobrý. (12.01.2019)