Hello, Dolly!

Uz som sa bal, ze to bude pre mna iba priemerny muzikal, ale to sa zmenilo obrovskym komparzom, ktory som obdivoval pri velkolepom karnevale v centre mesta, ale este viac sa mi pacila tanecna choreografia casnikov, v tom sa Gene Kelly nezaprie. Avsak od neho a s nim sa mi o nieco viac pacil iny muzikal SPIEVANIE V DAZDI (1954), ktore si cenim ako po pribehovej, tak aj choreografickej casti. V tomto filme som mal pocit, ze sa arogantne spravanie Waltera Matthaua nikdy nezmeni, teda ze ani Barbra Streisand ho nedokaze zlomit, ale ako to dopadne, to uz sami uvidite. Z modernych muzikalov sa mi nadalej paci MOULIN ROUGE (2001). Film ziskal 3 Oscary za vypravu, hudbu a zvuk, ale mal nominaciu aj za najlepsi film roka 1969. Avsak väcsie stastie mala drama od Johna Schlesingera s Dustinom Hoffmanom PULNOCNI KOVBOJ (1969), ktora dokazala nominaciu za najlepsi film premenit na Oscara... 04.09.2010 _______ Barbra Streisand - (Dolly Levi) +++ Walter Matthau - (Horace Vandergelder) +++ Michael Crawford - (Cornelius Hackl) +++ Marianne McAndrew - (Irene Molloy) +++ Danny Lockin - (Barnaby Tucker) +++ E.J. Peaker - (Minnie Fay) +++ Louis Armstrong - (Louis Armstrong) +++ Hudba: Lennie Hayton, Lionel Newman +++ (04.09.2010)

Není to tak dobré jako naprosté klasiky. Gene nedokázal muzikál úplně vytáhnout z divadla, zůstal tak na půli cesty. Přesto písně roztepou srdíčko, Matthau rozesměje, Streisland okouzlí, ostatní nejsou úplně ready, ale díky tempu vyprávění a četností gagů (sebejednoduších) se to dá tolerovat. Nejsilnější stránkou je Kelly-tanečník, protože to co se mu dodařilo vytáhnout z klobouku za čísla, to je nádhera, akce, rozsah, nápady. Přesto se mu těch 150 minut úplně naplnit nepodařilo a občas je to trochu "vatovité." Dolly dohazuje a dohazuje, až si uvědomí, že by taky měla myslet na sebe a mladé-nemajetné a dá dohromady všechny (včetně sebe) šťastně a spokojeně... 70% (29.07.2010)

Resuscitace Broadwaye na filmovém plátně působí hezky a mile asi jako králíček v oblečku (což je bohužel i pozice Armstronga ve filmu). Taneční čísla nedělají žánru, který proslavili Ginger a Fred, přílišnou čest a nenabízejí ani distanci typu pocta, parafráze ap. Důvodem, proč muzikál vidět, tak zůstává hlavně osnova příběhu ve vztahu Bárbry a kouzelného Matthaua, kořeněná konverzačními oživeními. Hudba se bohužel převaluje v mezích glam-bigbandových aranžmá bez inovativních prvků. Důvod ke znovushlédnutí se ve srovnání s vrcholy žánru bude hledat těžko. (11.01.2014)

Tých načančaných amerických muzikálov je na mňa už akosi priveľa a tento zatiaľ najviac útočí na oči. Pritom tanečné čísla sú nezaujímavé, z hudby som si nezapamätal vôbec nič a príbeh sa tiež nijako neposúva. Nemám nič proti Barbre, vyzerala aj spievala tu ako šikovná dohadzovačka výborne, ale tento muzikál mi asi dlho v pamäti neostane. (11.01.2014)

"90% lidí na tomto světě jsou blázni a my ostatní jsme ohroženi nákazou." Walter Matthau v muzikálu, to je něco jako lední medvěd na Tahiti nebo Karel Gott v tramvaji. Nepravděpodobné, ale zábavné. A je to vlastně hlavní důvod, proč se mi Hello, Dolly! líbí, jinak totiž patří ke slabším muzikálům, které se často - a vcelku právem - zesměšňují. Pro zajímavost - zkuste si pustit scénu, kde Barbra Streisandová zpívá titulní song, obklopena křepčícími číšníky, a hned potom začátek filmu Smrt jí sluší. Udělejte to a zkuste najít deset rozdílů. :o) Výprava a kostýmy v Dolly vypadají jako ze šlehačky a marcipánu, usměvaví sboristé extaticky skotačí v křečovitých pozicích a písně většinou nikam neposunují děj, naopak ho zdržují a texty duplikují informace, známé z předchozího dialogu. Sebestředný idol transvestitů rozběsnil i pověstně hodného Waltera ("V mém nejmenším prdu je víc talentu než v ní celé!"), jako by nestačilo, že ho Gene Kelly přinutil zpívat a ehm... tančit. No vidíte a přesto z Hello, Dolly! dýchá taková ta starosvětská harmonie, kterou mám na filmech starého Hollywoodu rád. 70% (27.07.2006)