Glass

Místy to dost prudí. Mnohem méně než naprosto sračkovitá fantasmagorická otrava Vyholený, a o něco více než vcelku snesitelný Rozpolcený. Jako náhle se objevivší samostatný film by to patrně stálo za zevní genitál a já bych teď zhnuseně dštil síru podobně jako zdejší mongoloidní děti, které zjevně šly na Assvendžry, či jejich neméně nadaní spříznění rodiče, kteří sice oba předchozí filmy viděli, avšak jejich maximální kapacita končí u zfotosytézování Venoma. Já se tedy naštěstí u těch pár hemoroidohostilních momentů zabavil tím, že jsem napjatě čekal, kdy se oči Aničky Krejčího-Potěšení konečně přemístí až na její spánky nebo kdy Skřetu MekEvojovi z toho strašlivě urputného přehrávání prdne cévka, a tak jsem nakonec, pruda nepruda, naprosto padnul na prdel z toho, jak to všechno ten jindy povrchně prvoplánový pandžábský kočovník s ustálenou kadencí jeden slušný film na pět unylých sraček tentokrát opravdu naprosto geniálně spojil a brilantně vypointoval. A to prostě musím docenit, a tak mu hned nejen pošlu do Losích Andělic nějaký ten hliník a měď, ale rovněž mu to tu zaslouženě opuchýřuju, a dokonce i jednu navíc přihodím už jen proto, abych tomu zvednul homixovými dyslektiky blahoslaveně pokurvený rejtynk. Ne právě nejzábavnější, ovšem rozhodně nejchytřejší, nejzajímavější a ve všech detailech hodinářsky dotažený vočmensky laděný opus magnum Nočního Šamalajna, kterému se ale bez zhlédnutí výše zmíněných počinů vyhýbejte jako katolická panna felaci, jinak budete za kokoty.. (18.01.2019)

Já tady patřím mezi Shyamalan boys a často mu proti místní střelbě dělám zeď i teď musím říct, že příběh je krásně vypointovanej, jenže to bude asi z mé advokacie pana Shyamalana tentokrát všechno, protože film se tak vleče, obzvláště pasáže na psychině, že jsem měl dojem, že bych stihl zasadit strom, postavit dům a založit rodinu a ve filmu bych přišel leda tak o makro záběr na Samyho čoko ksicht. Herecky to má James docela snadný na vyniknutí, Bruce už nedokážu asi posoudit, tady kolegyně kajas ho chválí, ale já bych s ní i polemizoval. Dvě stě korun v prdeli a hovno z toho. (20.01.2019)

Tohle mělo potenciál a zasloužilo si to o něco vypiplanější scénář, větší rozpočet a hlavně lepšího režiséra. Shyamalan už má nejlepší léta dávno za sebou a natočit to ve větším měřítku s lepší výpravou třeba David Fincher nebo Denis Villeneuve, tak věřím, že by to byla absolutní vyhrocenost. Nejvíc to bylo vidět při tý jejich šarvátce na trávníku před ústavem, to bylo tak strašně nudně a skoro i amatérsky natočený, že sem musel kroutit hlavou. Abych ale pořád nevyčítal, tak zas tak jsem se u toho nenudil a herci to držej nad vodou a měl jsem radost vidět Bruce Willise po letech v nějakym zajímavějším filmu. V rámci trilogie sešup dolů oproti skvělýmu Vyvolenýmu, ale určitě lepší než sračkoidní Rozpolcený. (19.04.2019)

Shyamalan natočil bez jakýchkoliv pochyb mistrovské dílo a je mi upřímně líto lidí, kteří ho v tom nedokáží (nebo nechtějí) vidět. Neskutečně precizně propojené s předešlými díly, bravurně vypiplané v každém detailu a skvěle strukturovanej scénář, kterej si s divákovým očekáváním hraje přesně tak, jak potřebuje, a díky tomu to v závěru má neskutečnej dopad. O herecký lize nemá cenu ani mluvit, Samuel a James samozřejmě vedou, ale Bruce či Sarah rozhodně do šedi nezapadají. Hudebně skvělé (už druhej den mám v hlavě tikání hodin), kamera naprosto skvělá a typická minimalistická Shyamalanovská atmosféra tomu přidává nehoráznou osudovost. Ač tomu stále nevěřím (a opět se mi potvrdilo to, že je potřeba si udělat vlastní názor a nekoukat na názory místních samozvaných kritiků, kteří vám i u skvělýho filmu vysvětlí jaká je to sračka jenom proto, že to natočil člověk co natočil Posledního Vládce Větru), za sebe mohu bez ostychu říct, že Shyamalan dokázal zkomponovat jednu z nejlepších trilogií co jsem kdy viděl a síla celého kontextu ve mě bude rezonovat ještě hodně, hodně dlouho. (30.01.2019)

Chápu, kam tím vším režisér mířil. Bohužel ale nechápu, jak to všechno natočil. Zatímco Vyvolený je pro mě zásadní film americké kinematografie a Rozpolcený má k tomu taktéž nakročeno, tak Skleněný příběhy všech zúčastněních propojil tak, že kdyby je nepropojil, tak nejenom, že se nic nestane, ale ještě si nebudu mít důvod kazit dojem z předchozích dvou filmů, které skončily perfektně…a měly tak i zůstat. Jenže Shyamalan ze svých superhrdinů udělal takové zvláštní postavičky, že i když se mi živelné hraní McAvoye pořád líbilo, jako celek jsem z filmu byl hrozně nešťastný. Působilo to totiž jako totální zhovadilost. Pořád je to ale Shyamalan a tak, když vydržíte nudnej střed filmu z blázince, tak závěr docela dokáže po scénáristické stránce zaujmout. To se režisérovi odpárat rozhodně nedá. (14.06.2019)