Láska bez bariér

Hořko-sladká komedie která mi sedla hudbou i stylem.Viděl jsem pár filmů na toto téma jako KURZ NEGATIVNÍHO MYŠLENÍ nebo SEZENÍ,ale tahle komedie měla něco navíc,měla cit.Donchuán Jocelyn kterému balení náhodných známostí docela vychází se zúčastní pohřbu matky a hned po té se přesune do domu který po ní zdědil.Když se přehrabuje pozůstalostí tak si sedne do kolečkového křesla po matce.Během chvíle do domu vejde sousedka Julie a omylem ho považuje za postiženého a když začne všelijak toto téma rozvádět tak jí to Jocelyn ani nevyvrátí a tak nějak se do té role vžije.Julie ho pozve na posezení k příbuzným a když tam Jocelyn dorazí tak ho seznámí se svou sestrou Florence do které se zamiluje,ale která je na vozíčku a je skutečně postižená a jí oblafnout bude o dost složitější.Jocelyn pracuje pro firmu vyrábějící běžecké boty a sám běhá protože se chce zúčastnit maratónu.Takže kromě práce běhá a zároveň si ve volných chvílích hraje na vozíčkáře a schází se s Florence.Nechce jí lhát,chce jí říct pravdu,ale když už překročil tu hranici obelhávání tak se mu těžko hledají slova.Florence časem pozná že to na ní hraje,ale sám se prozradí až když na ulici vstane aby zabránil střetu kamiónu s vozíčkem na kterým jede Florence a sama by nestačila uhnout.Závěr se velmi povedl.Jocelyn běží maratón,ale asi 100 metrů před cílem mu dojdou síly,zastaví se najednou mu přijede Florence naproti a na vozíčku ho odveze do cíle. (22.02.2019)

Francúzske komédie sa mi v poslednom čase začínajú dostávať pod kožu, lebo sú niečím unikátne a zaujímavým spôsobom u diváka uvoľnia emócie a vytvoria vtipnú a príjemnú atmosféru zároveň. To je aj prípad tohto snímku, hoci by som si vedel predstaviť aj sympatickejšiu ústrednú dvojicu. Každopádne Dubosc prišiel so spracovaním ťažšej sociálnej témy, avšak s vtipným, aj keď trochu klišé scenárom. Mne sa to ale celkom páčilo a prišiel som na iné myšlienky, takže za mňa relatívna spokojnosť. 75 % (22.04.2020)

Drzé čelo lepší než poplužní dvůr – a tady měli autoři tolik drzosti, když snímek označili za komedii, že by to vyvážilo několik poplužních dvorů. Vždyť příběh o slizkém obstarožním obšourníkovi, který markýruje handicap, aby dostal do postele vozíčkářku, v sobě neměl jediný vtip. Většina situací se naopak utápěla v trapnosti. Lidé – hlavně hlavní protagonista – se chovali jak děti z pomocné školy a humory se tvořily třeba tak, že se hrdina poslal na vyšetření prostaty, kterou je divák nucen absolvovat s ním. Peripetie jsou založené na tom, že si lidé normálně neřeknou, co by si v běžném životě řekli okamžitě a bylo by po problému. SHRNUTÍ: Vážně kriplózní záležitost. (19.10.2022)

Je to tam ! Francie když chce tak pořád v komediích valí jak za starých časů. Francouzi ten svůj humor umí skvěle promazat romantikou i sociální tématikou, tak že to nebolí, netahá za uši ani za oči a odcházíš s náladou fajnovkou. Jo a pražská epizoda mila potěšila a zmínku o Spartě bych ve francouzským filmu nečekal už vůbec. (02.07.2018)

Lehká letní komedie, která nejde nikterak do hloubky, ale to asi u tohoto filmu ani nikdo nečeká. Příběh běží svižně, s laskavým humorem, podmanivou hudbou a nádhernými lokacemi (jsem hrdá na naši Prahu). Jediné co bych změnila a nesedlo mi, je přeslazený konec, který příliš tlačí na pilu. Jako největší sympaťáci na mě vedlejší mužské role, a to táta s přítelem doktorem. (21.07.2018)