Láska bez bariér

Drzé čelo lepší než poplužní dvůr – a tady měli autoři tolik drzosti, když snímek označili za komedii, že by to vyvážilo několik poplužních dvorů. Vždyť příběh o slizkém obstarožním obšourníkovi, který markýruje handicap, aby dostal do postele vozíčkářku, v sobě neměl jediný vtip. Většina situací se naopak utápěla v trapnosti. Lidé – hlavně hlavní protagonista – se chovali jak děti z pomocné školy a humory se tvořily třeba tak, že se hrdina poslal na vyšetření prostaty, kterou je divák nucen absolvovat s ním. Peripetie jsou založené na tom, že si lidé normálně neřeknou, co by si v běžném životě řekli okamžitě a bylo by po problému. SHRNUTÍ: Vážně kriplózní záležitost. (19.10.2022)

„Víš, lesknou se ti oči. Když se ti lesknou oči, tak máš buď nové boty, nebo pocit viny.“ Je celkem osvěžující vědět, že se dá ještě také narazit na novější francouzskou komedii, která není zatížená řešením „multikulti“ problematiky, jak se bohužel stalo smutným pravidlem…no, přejdu k filmu. Říká se, že příležitost dělá zloděje…a v případě tohoto snímku falešného vozíčkáře. Já osobně proti stárnoucímu a nenapravitelnému sukničkáři s vizáží lázeňského šviháka nic neměl, i když nejen v jeho případě je herectví kapánek stylizovanější (sluší se ale dodat, že nijak zvlášť otravně…snad s výjimkou hodně střelené Marie). Humor je trochu jednodušší (a stejně jako příběh předvídatelný), spíš se sází na hodně pohodovou a úsměvnou atmosféru (v žánrech film zvládá spíš ten „romantický“ než „komedii“). Čímž se dostávám k mému trochu nenaplněnému očekávání; myslel jsem, že se zasměju podstatně víc. Nicméně zklamaný nejsem, film mi příjemně utekl, snad jen ten závěr nemusel být tak odfláklý. S hodnocením končím na lepším průměru. (20.10.2018)

Opravdu nechápu, proč tu všichni čtyřkujete jak splašení galští kohouti... Tradiční francouzský humor se kamsi skryl (nejspíš pod burku) a nahrazen byl tentokrát trapným švihákem lázeňským hrajícím si na vozíčkáře podle ukrutně prvoplánové a nanejvýš předvídatelné šablony. Kadence dva úsměvné momenty na film taky nemyslím, že by stačila ke čtyřem hvězdám, takže dnes to máte, milí žabožrouti, za dvě a laskavě vytáhněte hlavy z té pseudohumorné a multikulturou vypláchnuté žumpy a začněte opět točit něco, co diváka pobaví. Mersí z boku! (30.09.2018)

Typická romantická komedie s netypickým námětem. To je asi to, co musí mít dnes už každá nová romantická komedie, aby dokázala zaujmout. Nicméně v tomto ohledu jsem měl trošku problém s humorem. Ač se Franck Dubosc snažil sebevíc, a občas je to z některých scén fakt znát, humoru jsem se úplně nedočkal. Zachraňuje to tedy alespoň ta romantická atmosféra, u které ale divák ví, že vzniká na úkor hrozný lži, takže jsem tomu neměl moc důvod kdovíjak dvakrát fandit. (03.06.2019)

Zatímco Hollywood s dobrou romantickou komedií nepřišel posledních pár let, Frantíci jsou opět na královském křesle a zase přichází s nápadem, který je originální, neokoukaný a dostatečně poutavý. Frank Dubosc skvělý jako režisér, scénarista i hlavní herec a představuje typicky vysoce postaveného muže, který by rád ulovil jakoukoliv ženu, která mu padne do oka a to i za cenu, že bude předstírat, že je na invalidním vozíku. Chvála patří i velmi sympaticé Alexandře Lamy a potěší úsek z Prahy. Je to sice více romantika, humoru je zde méně, ale závěrečný zvrat a šílený náboj emocí spíš z dojetí a nadšení mě psychicky absolutně vysílil. Jakmile mě film dokáže rozesmát, rozbrečet i překvapit 4* jsou na místě. Skvělá je i hudba.80% (28.09.2018)