Láska bez bariér

Opravdu nechápu, proč tu všichni čtyřkujete jak splašení galští kohouti... Tradiční francouzský humor se kamsi skryl (nejspíš pod burku) a nahrazen byl tentokrát trapným švihákem lázeňským hrajícím si na vozíčkáře podle ukrutně prvoplánové a nanejvýš předvídatelné šablony. Kadence dva úsměvné momenty na film taky nemyslím, že by stačila ke čtyřem hvězdám, takže dnes to máte, milí žabožrouti, za dvě a laskavě vytáhněte hlavy z té pseudohumorné a multikulturou vypláchnuté žumpy a začněte opět točit něco, co diváka pobaví. Mersí z boku! (30.09.2018)

Docela feel-good komedie, které francouzský styl sedí velmi dobře a je příjemnou změnou od Amerikou protkaných romantických komedií, který už jsem trochu přesycen. Nevím, čím na mě tato komedie zapůsobila. Možná tou atmosférou, netradiční romantikou, příjemným obsazením a hlavně Prahou :) Nehorázně mi to sedlo. (29.04.2021)

Drzé čelo lepší než poplužní dvůr – a tady měli autoři tolik drzosti, když snímek označili za komedii, že by to vyvážilo několik poplužních dvorů. Vždyť příběh o slizkém obstarožním obšourníkovi, který markýruje handicap, aby dostal do postele vozíčkářku, v sobě neměl jediný vtip. Většina situací se naopak utápěla v trapnosti. Lidé – hlavně hlavní protagonista – se chovali jak děti z pomocné školy a humory se tvořily třeba tak, že se hrdina poslal na vyšetření prostaty, kterou je divák nucen absolvovat s ním. Peripetie jsou založené na tom, že si lidé normálně neřeknou, co by si v běžném životě řekli okamžitě a bylo by po problému. SHRNUTÍ: Vážně kriplózní záležitost. (19.10.2022)

Hořko-sladká komedie která mi sedla hudbou i stylem.Viděl jsem pár filmů na toto téma jako KURZ NEGATIVNÍHO MYŠLENÍ nebo SEZENÍ,ale tahle komedie měla něco navíc,měla cit.Donchuán Jocelyn kterému balení náhodných známostí docela vychází se zúčastní pohřbu matky a hned po té se přesune do domu který po ní zdědil.Když se přehrabuje pozůstalostí tak si sedne do kolečkového křesla po matce.Během chvíle do domu vejde sousedka Julie a omylem ho považuje za postiženého a když začne všelijak toto téma rozvádět tak jí to Jocelyn ani nevyvrátí a tak nějak se do té role vžije.Julie ho pozve na posezení k příbuzným a když tam Jocelyn dorazí tak ho seznámí se svou sestrou Florence do které se zamiluje,ale která je na vozíčku a je skutečně postižená a jí oblafnout bude o dost složitější.Jocelyn pracuje pro firmu vyrábějící běžecké boty a sám běhá protože se chce zúčastnit maratónu.Takže kromě práce běhá a zároveň si ve volných chvílích hraje na vozíčkáře a schází se s Florence.Nechce jí lhát,chce jí říct pravdu,ale když už překročil tu hranici obelhávání tak se mu těžko hledají slova.Florence časem pozná že to na ní hraje,ale sám se prozradí až když na ulici vstane aby zabránil střetu kamiónu s vozíčkem na kterým jede Florence a sama by nestačila uhnout.Závěr se velmi povedl.Jocelyn běží maratón,ale asi 100 metrů před cílem mu dojdou síly,zastaví se najednou mu přijede Florence naproti a na vozíčku ho odveze do cíle. (22.02.2019)

║Rozpočet Eur 7miliónov║Tržby Celosvetovo $20,236,000▐ Strašná trapošina, Francúzi konkurujú svojou komediálnou prízemnosťou Američanom. Absolútne nesympatický ošuntelí herec v hlavnej úlohe sa hrá na mladíka a chce svojou nápaditosťou na vozičkárskom kresle nabaliť skutočne postihnutú ženu. Námet na oko dobrý ale tak odflákle spracovaný až hrôza, nechuť, povrchnosť. /20%/ (24.12.2018)