The Florida Project

Fascinuje mě, když lidi tomuhle filmu přičítají nějaké pozitivní kouzlo - pro mě to je značně tísnivé řícení se do propasti, bezvýchodné tápání. Scény s dětmi mi přišly skoro jak z postapokalyptického filmu, jako by se procházely troskami civilizace bez naděje a východiska, že jejich život bude někdy jiný. I tady platí, že ta úžasná náladovka moc selhává, když se najednou pokusí moc o něčem být a začne se uchylovat k polopatickým významům - závěrečný běh Disney Landem je hodně dalece tomu, co se mi na tom filmu líbí, vlastně je toho opakem. (10.01.2018)

Nebýt dokonale sympatického Willema Dafoea nebylo by moje hodnocení tak vysoké, protože ti zpovykaní spratci mi poměrně dost lezli na nervy. Je pravda, že když se ta holčička (jejíž výkon byl bezpochyby výborný - buď to nebo je taková i v civilu) srdceryvně rozpláče, tak se na ni člověk podívá z jiné perspektivy. (28.04.2020)

Trestuhodné, jak tenhle film nezískal více oscarových nominací. No jo, zase mě nepřekvapí, že bude více uznáván a veleben ve Francii, než kdekoli jinde. Smutná realita, mistrné herecké výkony debutantek i zkušeného Willema Dafoe a výtečná kamera. Takhle si představuji, že má vypadat sociální drama bez příkras, násilí či zbytečně mnoha naturalistických scén, které mi jinak nevadí. Jeden z nejlepších filmů roku 2017. (27.02.2018)

Několik dní po projekci a pořád na ten film musím myslet. Je to neuvěřitelně „barevný“ film, nejenom díky kameře, která s chutí snímá křiklavě zabarvenou architekturu na periferii Floridy, ale i co se týče pocitů. Pocitová jízda na horské dráze, která má až nakažlivý energický drajv a kde se mísí nekonečný smutek se štěstím a naivitou malých dětí a jejich rodičů z okraje společnosti, kteří – i když jejich život je totálně v troskách – se dokáží radovat i z maličkostí. Na jedné straně je to dost deprimující zážitek (nechtěli byste být v kůži té mámy - smažky), ale vždycky to vyrovná bezelstný dětský pohled na svět, který nic neřeší a raduje se z toho mála, co život přináší. Ten film na vás nepřenese depresi zpackaného života, naopak vás pohladí, i díky postavě Willema Dafoe, který je sice tvrdý manažer hotelu, ale férový, rovný chlap s ochranitelskými instinkty (geniální scéna s pedofilem!), kterému byste s klidným srdcem svěřili své děti, nebo s ním s chutí zašli na pivko. Je tak brilantně zahraný, že se jeho postava ve své dobrotivosti nezvrhne do karikatury, ale skutečně věříte, že takoví lidé mezi námi žijí. Americké indie filmy se často zaklínají pocitem autenticity, ale vždycky tak nějak vidíte, že si na to jenom hrají. Tenhle film ne, to je autenticita až na dřeň. Tohle je ten pravý portrét lidí na periferii americké společnosti, kterým se přezdívá „white trash“, tohle je ta „pravá Amerika“, kde se s opulentností sobě vlastní předvádí Disneyland, aby jen o dvě ulice dál živořily v pronajatém laciném hotýlku lůzři, kteří ale na svůj osud nežehrají a nestěžují si. Postava feťácké mámy Halley, v pozoruhodné kreaci neherečky Bria Vinaite (režisér jí našel na facebooku), je tak nad věcí a vlastně tak v pohodě, že to je až nakažlivé. A její dcerka, v podání Brooklynn Prince? Mám za sebou všechny filmy Tomáše Holého, Haley Joel Osmenta a jiných skvělých dětských herců, ale Brooklynn si je svým geniálně bezprostředním hereckým výkonem maže na chleba! Prostě….mě se po tom filmu tak stýskalo, že jsem si ho po dvou týdnech musel pustit znovu. Všech 165 (!!) festivalových nominací na ocenění, posbíraných z celého světa, je naprosto zasloužených. (26.03.2018)

Drásavá sonda do hlubin "obyčejné" matky samoživitelky, která nežije v těch nejhorších podmínkách, co si umíme představit a navíc ty nepříjemné věci nám ani tak nejsou předkládány. I přesto konec musí semlít takřka každého. Pokud se člověk správně naladí na hodinu výplňkové vaty..bez které by samozřejmě konec nebyl tak ohromující. Pro mladinkou Brooklynn Prince naprosto zasloužená ocenění. (03.03.2018)