The Florida Project

Šestiletá Brooklynn Prince ve vaně věčně poslouchající nadávajícího rapera to bylo nejhustější. Nedaleko floridského Disneylandu stojí pestrobarevné motely z jiných časů, dnes levné ubytovny. Pohádkový ráj je takřka za rohem, a přece nekonečně vzdálený, jako v oscarovém filmu Moonlight hrdina vyrůstající na periferii Miami dlouho neviděl moře. Tady, v poněkud lepším Chanově, kde v betonové džungli zašlé slávy děti soutěží, které dál doplivne, se odehrává The Florida Project, jenž přichází do našich kin. Největší zásluhou režiséra Seana Bakera zůstává, že zde našel neherce, kteří obrazu přežívání na pavlačích poskytují pocit dokumentární věrnosti. Že dal dohromady malé roztomilé raubíře a v jejich čele právě přirozenou Brooklynn Prince, hubatou, drzou, odzbrojující velitelku party, která své dětství vnímá jako jedno velké zábavné dobrodružství – včetně žebrání o drobné na zmrzlinu. Člověk má o ně věčně strach, třebaže by je občas přehnul přes koleno – a ještě spíše jejich matky chovající se neméně nezrale, které si potřebují hlavně „zahulit a zap..at“. Otců se nedostává, takže správci objektu, jehož hraje skvělý Willem Dafoe, není co závidět: musí udržovat jakýs takýs řád, opravovat zařízení, vymáhat dlužný nájem a současně střežit jak děti, tak vetřelce, kteří je ohrožují. V líné pustině letní bezstarostnosti mezi křiklavými fasádami v růžové, fialové a oranžové se hodí každé vzrušení, od polonahé stařenky po zbloudilé turisty. Když na pět minut vypadne proud, lidé hned chtějí slevu, a když dojdou peníze, podvodná sociální matka vláčí potomky s sebou na pouliční prodej asijských padělků. Nálada snímku je však silnější než reportážní stereotyp každodennosti, který sebesladším dětem dává jen pramálo šancí na lepší budoucnost. Nebýt vtipné i dojemné souhry Dafoa s jeho malými svěřenci, The Florida Projekt by skončil jako okatá socijální agitka. (18.04.2020)

Kissimmee - a place to visit. Netradiční a osvěžující prostředí barevných floridských motelů (Technicolor ♥) na pozadí sociálního dramatu. Nádherně nasnímané a úžasně zahrané a přirozené (některé monology / dialogy musely být snad výsledkem improvizace), ale chybí tomu rozsah American Honey. Závěrem monotónní. (13.02.2018)

Sú super bohatí ľudia, a taktiež sú super chudobní ľudia, a medzi týmito dvomi skupinami je extrémne priepastný rozdiel, a vtedy sa už udomácnil dávno zaužívaný pojem : „Sýty hladnému neverí” . A kde je vlastne stredná trieda, akosi sa začína vytrácať ? ! . Renomovaný expert na danú problematiku, nakrútil pozoruhodný a veľmi strhujúci snímok s mimoriadne pôsobivými OBRAZMI ( zábermi ), ktoré sa dotyčnému divákovi totálne zadrú pod kožu, a to mi verte, že je to tak, ako hovorím, totiž neudeľujem hodnotenia, pre nič, za nič. / Režisér, scenárista, producent a strihač v jednej osobe, čiže reč je o Seanovi Bakerovi, ktorý až by som povedal, dokumentárnym štýlom nasnímal jeden z floridských motelov, v ktorom žijú rôzni ľudia, ktorí si teda nemôžu dovoliť tvrdiť, že sa majú, ako prasce v žite ! Akurát sú letné prázdniny, a tak bezprízorné decká vymýšľajú, čo zase vyvedú, koho opäť naserú, alebo aj tak nie je nič na robote, tak poďme opľuť dole zaparkované autíčko. A takto spoznávam malú, unikátnu a svojskú Moonee, ktorá je šéfkou „detského gangu” . Jej mladučká mama Halley nemá stabilnú prácu, a tak máva pomerne častý problém zaplatiť nájom starostlivému manažérovi Bobbymu, ktorý je zároveň i takým údržbárom starajúcim sa o bezproblémový CHOD druhoradého motela, či napríklad dáva bacha na všelijakých okoloidúcich maniakov. Deň za dňom sa vytráca do prázdna, pretože pre týchto ľudí je najdôležitejšie doslova prežiť, je pravdepodobné, že žijú z výplaty do výplaty, a ak má takýto jedinec stálu prácu, tak môže pomýšľať ďalej do budúcna. Ashley, ktorá býva rovno pod Halley, dobre vie, čo mám na mysli. Človek bez príjmu musí urobiť “čokoľvek” , aby prežil... Áno, bol som toho určitým svedkom. Absolútne vierohodne zachytená existencia nižšie jestvujúcich občanov, ktorých je po celej ZEMEGULI veľká časť. O tejto väčšine v takej INDII, nakrútil, mimochodom uznávaný anglický režisér Danny Boyle ukážkový film Milionár z Chatrče, pričom to nespomínam nadarmo, lebo obidva snímky majú fascinujúcu KAMERU, ktorá sprostredkováva optikou obyčajného decka, aké je to byť v takejto koži. Apropo, to dieťa si to ešte až tak úplne neuvedomuje... Aspoň zatiaľ, radšej má v hlavičke-makovičke, ako vymýšľať huncútstva... Perfektný herecký trojlístok, začnem od najmladšej Brooklynn Prince, cez Briu Vinaite, až po najstaršieho Willema Dafoea, ktorý je až prehnane rezervovaný, skrátka ide o všestranne nadaného herca. (09.03.2018)

The Florida Project je film o třech pizdách. První nespatříte, ale její dědictví je znát na každém kroku v podobě chování starší ze dvou hrdinek snímku. Také ona měla matku, která svou (ne)výchovou předala své hodnoty a styl života dceři, pizdy se totiž recyklují. Dovolím si polemizovat se dvěma názory, které v komentářích často zaznívají. Nejde o příběh lidí ze dna americké společnosti. Obyvatelé laciných hotýlků z okolí Las Vegas mají sice k prosperitě daleko, mohou si ale dovolit pravidelné platby za střechu nad hlavou a nehladoví. Skutečné dno tvoří četní bezdomovci, obyvatelé rozpadávajících se městských ghet a rezervací. Šokující procento Američanů trpí podvýživou, nemá na léky a zaplacení základních služeb. Protagonistky filmu budou s největší pravděpodobností na svém sestupu dále aktivně pracovat a seznámí se se dnem americké společnosti ve stáří, až nepůjde prodávat své tělo opotřebované tabákem, alkoholem a tvrdými drogami. Životní styl a nastavení jim neumožní založit funkční rodinu a opřít se o své partnery a děti. Za druhé: Ty holky vážně necítí zoufalství a beznaděj. Život si užívají jako málokdo. Nelámou si hlavu s budoucností a dovedou být kreativní při obstarávání zdrojů a nemají ani špatné spaní ze svých eskapád. Trpí jejich okolí. Ti, co se musí vyrovnávat s následky jejich činů. Mimochodem, to, co komentující vnímají jako příchod zkázy, je ve skutečnosti jediná jiskřička naděje v tom nekonečném marasmu. Kdo se nechá unést pláčem šestileté holčičky a nevnímá, že pokud je něčí obětí, tak jedině své matky, ten nemá rozum. Sean Baker si zaslouží uznání za výběr hlavních představitelů a bezchybnou práci s neherci. Filmově nejvíc vyčnívá hluboce lidská postava manažera hotelu, který dobře zná své ovečky, ani na okamžik nepodléhá naivitě, ale jedná citlivě a se snahou v rámci možností pomáhat. Tady se Williem Dafoe vytáhl k jednomu z nejpřesvědčivějších výkonů své kariéry. Celkový dojem: 65 %. (04.08.2020)

Dost podobný zážitek jako z Fish Tanku. Když si totiž už po pár úvodních minutách přejete, aby hlavní postavy zahynuly co možná nejbolestivější smrtí, je těžké se jakkoliv s filmem emočně prolnout. Režisér navíc zvolil čistě observační záběrování, kdy hlavní postavy v podstatě nejsou klasickými hlavními postavami filmového vyprávění, ale pouhými náhodnými vzorky společnosti (samozřejmě chápu, proč tento přístup Baker zvolil a zvolil ho s ohledem na téma a zpracování správně), které divák pozoruje. Florida Project je tedy ten druh filmu, kdy naprosto uznávám jeho objektivní kvality, ale subjektivní odpor k hlavním hrdinkám je natolik silný, že mi brání v tom si ten snímek bez zábran po filmové stránce užít. 6/10 (08.03.2018)