Električka zvaná Túžba

Tento film má několik obrovských slabin : tou první je otravná ukecanost a květnatost, která i neznalého diváka velmi brzy ujistí, že jde o adaptaci divadelní hry. Smysluplné dialogy mám moc rád, pokud rozvíjejí postavu nebo děj - zde mi ale přišly strašně plytké a nicneříkající, jednou jasně nalinkované postavy se znovu a znovu projevovaly způsobem, který od nich čekáte. Nejhorším hříchem je ale opravdu příšerně přehrávající Vivien Leigh - ve své roli mohla uplatnit celou škálu výrazových prostředků a "odhalovacích" manévrů, přitom se už od prvních vteřin chová jako zjevně labilní psychopatka, takže závěrečné apogeum ztrácí mnoho ze své účinnosti. Proč tedy dávám tak vysoké hodnocení zdlouhavému, afektovanému dramatu? Jednak jde o velmi pečlivě natočené filmové dílo, samotná kostra děje je překrásně, klasicky vystavěna. Druhak jsem si ucvrnkl z naprosto dokonalého Marlona Branda, který bezostyšně krade každou vteřinu filmu, ve které se objeví. Úlohy přímočarého, autoritativního medvěda se zhostil s provokující jistotou, jde opravdu o jedno ze vzácných zjevení, kdy herec svou postavou žije a dýchá. Suma sumárum - je to povinná četba, na kterou dříve nebo později stejně narazíte a musíte si udělat vlastní názor. Tak do toho. (19.02.2010)

Velmi nudná a unylá adaptace. Špalky divadelního textu nejsou ničím rozbité, sledujeme jen výměnu replik se statickou kamerou. Žádný režijní nápad, žádná zajímavost. První sekvence neuvěřitelně dynamických záběrů z New Orleans mě velmi navnadila, ale zbytek filmu se vůbec nehýbe. Marlon Brando hraje dobře, ale je zašlapán patetickým melodramatem Vivien Leigh. Oskarový úspěch tohohle filmu v roce 51 je pro mě záhada. (24.02.2011)

Marlon Brando je opravdu perfektní, scénář... ehm, je tak notoricky známý, že snad už ani nepřekvapí... režie ale nic moc (ono se toho také nedalo asi moc dělat, ta divadelnost v tom porád je) a ani ostatní výkony oproti Brandovu sólu nic moc - Vivien Leigh přehrává až na půdu a především v jejích scénách se Stanleym je jasně vidět, kde je budoucnbost herectví a kde už minulost... i tak: tam, kde je nominace bych dal cenu a naopak (07.09.2007)

Tomuto snímku dominují herecké výkony. Neřekl bych, že herci nějak výrazně přehrávali. Ve srovnání s jinými obdobnými snímky (např. Sunset Blvd.) byla i Vivien Leigh velmi přirozená (na to, že hrála psychycky narušenou bláznivou ženu). Celému snímku však dominoval Marlon Brando. Pokaždé, když se objevil v záběru, upoutal mou pozornost. On jakoby zacházel herecky až do extrému, přesto však bylo každé jeho slovo a každý jeho výraz nesmírně uvěřitelný. (29.01.2007)

Mísí se tu nehorázný kontrast přirozeného výkonu Marlona Branda a neuvěřitelného přehrávání Vivien Leigh. Její postava byla veskrze nesympatická a i když tragická, prostě jsem jí neměl rád. Z mého pohledu to měla nejhorší Stella protože měla silný cit k Stanleymu i Blanche, ale jednoho se musela vzdát a tudíž se pak nenávidět. Zbylé dvě postavy byli tohoto ušetřeny. Vždycky ale miluju, když film který je starý skoro už 60 let je stále aktuální. Elia Kazan byl velký filmař. (14.12.2005)