Trblietanie v tráve

Pustil jsem si to kvůli nádherné Natalii. Není to tuctový, a právě proto byla víc než půlka dost otravná. Když se zamyslím nad dějem, tak je dost zbytečnej. Pro mě z něj plyne poučení mít svou hlavu a nenechat sebou manipulovat. # příběh *** | hudba *** | humor – | akce – | napětí – | pustil bych si znovu * (25.02.2024)

Smekám, poklona, natočit v roce 1961 film, který má co říct - a není toho zrovna málo - i v roce 2019. Více psychologické drama než romantické, řekla bych já. A ač se doba změnila a mění, pravidla už nejsou tak sešněrovaná a puritánská, jsou věci, které se nemění. První láska vždy zůstane první láskou, dospívání je a bude složité, milující rodiče můžou být někdy na obtíž, i když to myslí dobře, a postavit se na vlastní nohy chce kus odvahy. Za samotný závěr přihazuji pátou hvězdu a vše, co by se dalo vytknout, házím za hlavu. (15.01.2019)

Holka sa vasnivo zamiluje, vytriezvie a nasledne konci so zlomnenym zaludkom, teda pardom, hovori sa so zlomenym srdcom. Na filmove spracovanie je to fdobry scenar, Warren Beatty bol vzdy chlap, kulisy,  rezia, dialogy na urovni. Cim viac pozeram tento film, tym mam filmecek radsej a radsej. Oplati sa aj atmosfera Kansasu 20. rokov minuleho storocia. 76 % (16.06.2018)

Další Kazanova skvělá dobová mozaika. Tentokrát vzal diváka na exkurzi na konec dvacátých let USA, tehdejší společnost ukázal na jednom neustále se vyvíjejícím jevu, přístupu k sexualitě a druhém, který se také stále vrací, hospodářském úpadku. Vývoj postavení ženy se odehrává v mantinelech toho, co dovoluje předchozí generace, která je navíc ovlivněna svou vlastní výchovou. Nejzřetelněji je to vidět na přístupu Deaniny matky, která ji odrazuje od jakéhokoliv sexuálního styku, přímo jej démonizuje a korunu nasazuje tím, když popisuje, jak se žena musí proti své vůli poddat muži, jako nutné zlo pro to, aby mohla nosit dítě, že žena si samotný akt neužívá, jako muž. Postava matky byla v tomto ohledu výborně ztvárněna Audrey Christie, skvěle nesympatická žena. Z druhé strany barikády ovšem není situace o mnoho lepší, jednání Budova otce nesvědčí o tom, že by měl k ženám nějaký respekt, což je zase vidět z toho, jak jedná (ignoruje) svou ženu, čímž byla pokřivena výchova jeho vlastní dcery. Také když Budovi doporučuje, aby se vybouřil u dívky „jiného typu“, což Bud nakonec učiní, má na svědomí Deanin kolaps. Budův otec je zase hnán touhou po úspěchu, je to skutečný pionýr amerického snu, což však ve výsledku vedlo k rozkladu jeho rodiny. Bud a Deana z toho nakonec vyšli ještě dobře, oba dostali šanci na nový začátek, a i když se zdáli být docela spokojenými, nikdy to asi nebude to, co to mohlo být. V tomhle ohledu opět zasmušilé a veselé vyznění filmu zároveň, zde mi to připomínalo Unaveni sluncem – minulost je nevratná, naše dětství, nebo lásky, jsou to jediné pravé a opravdové, ale už se nikdy nevrátí a nemá smysl jimi žít. Jediné, co má smysl, je dívat se do budoucnosti a vyčkávat ji s otevřenou náručí, neboť nikdy není jisté, co a koho nám přinese. A zase jednou je nám připomenuto, že peníze nejsou klíčem ke štěstí, naopak mohou naší být zhoubou, když k nim jedinec upírá veškeré své naděje ohledně budoucnosti. Pády jsou méně bolestivé, když ztrácíme málo, než vše a hospodářskou krizi lze vnímat jako příležitost pro očištění, možnost nového startu. Naopak, právě zřeknutí se moci peněz může být osvobozující. Záleží totiž především na tom, s kým společné chvíle života žijeme. Stanislavského metoda vede k často přehnaným emocionálním výlevům, hysterii a podobně, a to i v tomto filmu, ale v Kazanově režii mi velmi vyhovuje a do jeho příběhů prostě sedne. (07.10.2012)

Elia Kazan to vždycky s herci uměl...Nejinak je tomu i tady. Ve filmu debutující Warren Beatty a přes svoje mládí ostřílená Natalie Wood v rolích milenců z rozdílných společenských vrstev předvádí vysokou škálu citů, a emocí. Dramatický příběh je svědectví doby před příchodem hospodářské krize. Doba se mění, ale lidé jsou pořád stejní... (15.05.2014)