Supervising the Meaning of Dreams
Réžia:
Pavel GöblScenár:
Pavel GöblKamera:
Jiří ZykmundHrajú:
Vratislav Brabenec, Jozef Polievka, Jiří Vymětal, Nikol Fischerová, Laco Deczi, Jiří Lábus, Anna LangrováVOD (3)
Obsahy(1)
Tři staří kamarádi – Muzikant, Zloděj a Cirkusák, bývalí spoluvězni z bolševického kriminálu, spolu po ovdovění žijí v domě na česko-německém pomezí. Přivedla je sem potřeba vypořádat se s někým, kdo jim v minulosti ublížil. Jenže oním člověkem, bývalým estébákem, je současný hospodský, a tak pánové nemají kam chodit na točené pivo. Dokud Zloděj nezjistí, že kousek za hranicí na Polské straně je hospoda, kam se dá dojet autobusem. Jenže Cirkusák má nejprve obavy z polského piva, a pak mu nevoní, že hostinský má za ženu německou turkyni. Možnost točeného piva je náhle ohrožena. Navíc se v jejich domě objeví sudetská Němka. Právě tady totiž jako mladá bydlela a chce zde přespat, aby se jí zdál sen o muži, kterému jako členka hitlerjugend ublížila. Ráda by se dočkala odpuštění. V domě žije i Holka, bývalá prostitutka, toho času těhotná s některým z nich. Pánové si ji nastěhovali do domu „aby nemuseli stárnout spořádaně“. Holka jim ovšem nechce říct, s kým z nich to má. A pak se dovědí o „kouzelném čaji“, který před válkou „objevil“ zakladatel místní zahrádkářské kolonie. Po jeho vypití se člověku zdá, to nač myslel těsně před usnutím a o čem chtěl, aby se mu zdálo. (Bontonfilm)
(viac)Videá (1)
Recenzie (28)
Jsem rád, že jsem se po dlouhé době setkal s tvůrci, kteří mají smysl pro humor a dokážou vytvořit příjemnou atmosféru i nápadité situace s neherci, kteří zaujmou. Palec nahoru. Čistá kamera, inteligentní scénář, práce s herci i s lokacemi velmi profesionální. Nenásilná komedie plná životních pravd s krásnou hudbou. ()
Až jsem se zastyděl, že tohle je první Pavlova věc, kterou vidím od časů Otevřené krajiny, i když mi byl svojí zemito-magicko-humanistickou poetikou v naší famácké generaci jeden z nejbližších a nejnadějnějších. Akorát mi přijde, že se za ty roky moc neposunul, pořád něco chybí, aby se půvabné, dobře myšlené jednotlivosti spojily do celku, který je přesáhne; nevím, jestli akademicky krásná černobílá širokoúhlá kamera, jaká by děsně slušela nějaké oduševnělé polské artovce, je to pravé i pro tenhle typ rozpustilého nehereckého undergroundu; Vráťa Brabenec sice udělá zábavnou hlášku z každé věty, kterou zavrčí, vitální bábrdle paní Langrové je zcela neodolatelná, příběh má své kouzlo i dobré poselství a takhle by se dalo pokračovat, ale hluchých míst a jakési nezralé rozpačitosti je tam na „dospělý“ biják pořád příliš. (Zcela privátní poznámka, kdyby to tu Pavel náhodou někdy čet': Nemůžu zapomenout na ten námět o cestě jistého amerického muzikanta s mrtvým Cikánem přes Slovensko; to bych jednou tak rád viděl natočené!) ()
...a takhle my si tady žijeme... Je to pohodička, úplně jinej svět, než zbylých 99,99% filmů. Nezáludný, upřímný, milí, přátelští lidi, nikdo tady nekrade, nevraždí, čas vyplněnej láskou, přátelstvím, tlacháním, pivem, chytrejma knížkama a dobrou muzikou pomalu plyne... Za to jsou ty moje 3 hvězdy. Za to, že se Pavel Göbl ve svých filmech obejde bez obvyklýho nihilismu, marasmu, stresu, diagnóz, fóbií, závislostí a jiných otřepaných problémů. Kdyby přidal i silnější příběh, úplně bych si lebedil. ()
Tento film se líbil v podstatě úplně stejně, jako jeho prequel. Tento film má ale mnohem jinačí děj, zatímco v prvním díle byl děj jednoduchý, zde je mnohem víc experimentální a určitě jsem ho úplně nepochopil. Postavy byly i tady zajímavé a měly mezi sebou dobrou chemii, a prezentace byla taky skvělá. Hudba se od předchozího filmu polepšila a líbila se mi, zvolené písničky se k ději hodily mnohem víc. 7/10 ()
Starouškové toho mají o poznání víc na práci, než v prvním filmu. Pomsta už je netrápí, hledají novou hospodu a vykládají sny. Odkazy a vysvětlování, co bylo minule na začátku filmu mi přišly trochu zbytečný, ale pak jsem to přehodnotila, protože takto to může stát jako samostatný film, a dává to smysl i bez toho, aby divák předchozí film viděl. Zajímavé bylo, že postavy nabyly pevnějších obrysů, přitom se autor nebál si pohrát se surrealnými prvky. Bavil me i soundtrack Byl pes a počítám, že interpretaci snů po houbovém čaji se dozvím z třetího pokračování. ()
Reklama