Tichá dohoda

Tak nevím, spousta komentujících řeší způsob, jakým film byl natočen, ale co téma? O tom, hlavní postavě a obecně kvalitních hereckých výkonech přece tenhle snímek je, režijní parádičky to jenom dokreslují. V každém případě divák nemá úplně jednoduchý úkol, ten totiž spočívá v tom pokusit se vcítit do Eddieho, pochopit ho, a to se mi sice chvílemi dařilo, jindy jsem se v něm však úplně ztrácel. A nejen v hlavním hrdinovi, též v okolnostech soudní scény a potažmo závěru filmu, v těchto pasážích mě film uvrhl do víru pochybností. Z filmu si tak odnáším především několik zajímavých myšlenek, zážitek z herectví výborného Kirka Douglase a vzpomínku na krásnou scénu se sledováním televize a návštěvou, za což rád slabší 4* dám. (21.04.2013)

Tohle musela být pro Kazana výzva. Uspokojivě převést téměř 600 románových stran (bez hluchých pasáží) do dvouhodinového filmu byl z mého pohledu nemožný úkol. Výsledek není úplně špatný, i když musím říct, že bez přečtení Kazanovy fantastické knihy bych si ani neškrtla (a připadá mi, že s ním při psaní scénáře snad i musel počítat), film je docela chaos. Na nekonečné a obšírné myšlenkové pochody, které papír bez problémů snese, filmový pás nepostačuje. Na to, že se film snaží pojmout vyprávění inovativně a není otrokem předlohy (což kvituju), ve výsledku působí překvapivě zastaralým dojmem. Závěrečný ortel je stejný jako v případě tolika filmových adaptací: kniha perfektní, čtivá, filmové zpracování nezáživné, nemastné, neslané, zbytečné...i když světlá místa to má. 50% (02.06.2013)

Experimentování s formou, kterým jakoby chtěl Kazan dokázat, že nepatří do starého železa a dokáže se vyrovnat nově nastupujícímu Hollywoodu. Díky dramatické roztříštěnosti, proměnlivým hereckým výkonům a až otravné snaze být jiný nakonec toto dílo zůstává někde na pomezí. Kvalitní scénář nezachrání unylou režii a právě výše jmenovaná snaha o něco „vyššího“ je na celém filmu tou nejotravnější proprietou. (04.04.2005)

Tichou dohodu jsem osobně vždycky považoval za Kazanův nejlepší román a jeho převodem ndo filmové podoby neztratil více, než bylo nutně zapotřebí. Kirk Douglas i Faye Dunaway jsou přesně takoví, jaké si je čtenář zřejmě musí představit při čtení. Neortodoxní forma je zde plně podřízená smyslu a zejména rozvětvenému ději a snad jedinou možnou metodou zachycuje ohromnou šíři románového vyprávění. (02.03.2013)

Krize středního věku po americku. Ani splněný sen jí nedokáže zabránit, neboť sny nesplněné (případně nesplnitelné) vyhlížejí zpravidla DALEKO přitažlivěji nežli sny splněné ... obzvláště pokud se jejich součástí stala až příliš oddaná a chápající (jinými slovy dosti nudná až otravná) manželka. Práce vás v podstatě taky neuspokojuje, neboť si po letech uvědomíte, že je na hony vzdálená vašim smělým cílům z dob bláhového mládí a tudíž nepředstavuje realizaci vašich životních plánů. Jenom si říkám, jak by to na silnicích vypadalo, kdyby se pod kola náklaďáků vrhal každý, kdo je nespokojený se svým životem - pochopitelně včetně všech, jejichž sny se nikdy nenaplnily ani vzdáleně. (04.03.2013)