Mraky odtiahli

Finská filmová deprese už pro mne není žádným překvapením, a tak jsem k dalšímu snímku ze země tisíců jezer nepřistupoval s očekáváním nějakého hřejivého zážitku. A žádný ani nepřišel, byť v závěru mraky skutečně odtáhly. Odtažité herecké výkony a pečlivě naaranžované scény však perfektně dokreslovaly lehce hořkou a suchou komedii o strastech života souvisejících s nezaměstnaností  a pocitem nenaplnění vlastních snů.  Ilona a Lauri vedou řekněme normální život, leč za fasádou tohoto vcelku snesitelného stereotypu číhá smutek a beznaděj nepříjemně se zrcadlící ve výrazu zpočátku ještě zajištěné a zaměstnané Ilony. Ztráta zaměstnání se pak pro oba paradoxně stává vysvobozením a možná i vstupenkou do ráje, ale je třeba pro to něco udělat. Kaurismäkiho minimalistický  styl asi každému nesedne, ale já se bavil  u mnohdy cynických vtípků a zároveň mne na konci potěšily ty odplouvající mraky, protože jsem Iloně i Laurimu držel pěsti. I když přes veškeré strasti je třeba říct, že ten Damoklův meč nad ně autor zavěsil dost bezpečně a já celou dobu tušil, že nespadne.  "Nechám rozhodnout karty."... a vytáhl jsem pikovou čtyřku, nekecám! (21.08.2022)

Mnohí môžu tento film ppvažovať za klasickú sociálnu drámu, ale ja si dovolím trochu oponovať. Socdráma to síce je, ale skôr ako o kritiku spoločnosti a systému a neviem čoho všetkého je to film o tom, že vstávať potom, čo vám niekto dáva klacky pod nohy a vy spadnete, musíte dovtedy, kým sa vám nakoniec začne konečne dariť. Nie je to nutne osud a zlý svet, čo nás neustále sklamáva, je to aj o schopnosti mu vzdorovať a bojovať. Vlastne je to najmä o tom. A vo Fínsku predsa len tie možnosti budú lepšie, ako niekde v totálnom zapadákove so zničeným hospodárstvom. (11.07.2017)

Snímkem MRAKY ODTÁHLY obrací významný finský (potažmo světový) nezávislý režisér - Aki Kaurismäki - divákovu pozornost na citlivé společenské téma, a to nezaměstnanost. A nutno říct (napsat), že Aki Kaurismäki si s tímto tématem poradil znamenitě. Snímek netrpí planým moralizováním (na tu či onu stranu), ani (nevhodným) zlehčováním tématu. Ačkoliv vážné momenty jsou střídány bravurně zvládnutými groteskními momenty, tak smích, který je u diváka Kaurismäkim vzbuzen, má silně nahořkou příchuť. Excelentní je také práce s kamerou, barvami atd. Shrnuto a podtrženo: snímek MRAKY ODTÁHLY je výborným zachycením toho, že nezaměstnanost není pouze chladné číslo ve statistických tabulkách, ale pro některé bohužel i denní hořká realita, s níž se musí odpovědně vypořádat. Poznámka: stejně jako v případě "kaurismäkovštiny" MUŽ BEZ MINULOSTI si i v tomto snímku z roku 1996 zahrál Matti Pellonpää (zemřel: 1995). Matti Pellonpää se zde objevuje jako dítě na fotografii. Aki Kaurismäki tak činní z úcty a na vzpomínku svému příteli. Matti tak "hraje" a "žije" v díle Aki Kaurismäkiho dál. (11.09.2003)

O nezaměstnanosti, touze to nevzdat, i když je zdánlivě všechno na prd a o tom, že čím je člověk starší, tím hůř shání práci. Navíc se to celé odehrávalo v prostředí, které velmi dobře znám . Hlavní pro mě ale je to, že to skvěl fungovalo a že mě to zaujalo tolik, jako žádný Kaurismäkiho film už dlouho ne. Naposledy snad u Děvčete ze sirkárny. Hlavní dvojice je (pro mě fakt hodně) sympatická. Filmařská stránka (kamera, hudba, střih, zvuk...) je precizní, ale o tom nemá smysl se víc rozepisovat, to je u Kaurismäkiho norma. Scénář je skvěle promyšlený a ve filmu je i dobře vedený, akorát jsem měl pocit, že hlavní dvojice má ve všem abnormální smůlu, ale zase celé je to tragikomedie a tenhle absurdní humor ke Kaurismäkimu prostě patří. Ale co já vím, třeba se to takhle ve Finsku děje normálně. A aspoň, že na konci ty mraky fakt odtáhly. Každopádně mě tenhle film velmi mile překvapil a v rámci Kaurismäkiho tvorby bych ho řadil mezi ty nejlepší. A to už jsem se pomalu obával, že mě už ničím nenadchne. 5* (20.10.2020)

"Abych byl upřímný, jste příliš stará na číšnici. Je mi 38 let. To je to, každou chvíli můžete umřít! Ale vám je 50? To je rozdíl, já mám kontakty......".To je Akiho klasika, kdy i v těch nejsmutnějších momentech pronese někdo nějakou neskutečnou hlášku a nebo tam vloží absurdní jednání nějakého zúčastněného herce. Akiho rukopis znám, tak jsem jako vždy dostala to, co jsem od něj i očekávala. Upozorňuji, že to nemusí být ten pravý šálek kávy pro každého, ale já z něj upíjím ráda. - Viděno v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. (13.04.2015)