Réžia:
Aki KaurismäkiScenár:
Aki KaurismäkiKamera:
Timo SalminenHudba:
Shelley FisherHrajú:
Kati Outinen, Kari Väänänen, Elina Salo, Sakari Kuosmanen, Matti Onnismaa, Markku Peltola, Markus Allan, Paul Granfelt, Kari Lindqvist, Tommi Parkkonen (viac)Obsahy(1)
Lauri (Kari Väänänen) pracuje jako řidič tramvaje a jeho žena Ilona (Kati Outinen) jako vrchní číšnice v restauraci Dubrovník. Oba však náhle přijdou o svou práci a pocítí, jaké je to být nezaměstnaným. Pár však nerezignuje, a i když se ne všechno zpočátku vyvíjí dobře, mají nápad, jak se dostat z nelichotivé situace. (ČSFD)
Recenzie (58)
Moc hezky napsanej a ještě líp natočenej příběh z obyčejného prostředí o obyčejných lidech, kteří mají obyčejné problémy. Tak by se dal popsat zkrácený obsah tohoto filmu i když to není úplně tak pravda, jelikož ty jejich problémy nejsou tak úplně obyčejné a lidi, kteří se pyšní nějakou tou empatií a nějakým tím sociálním cítěním mi dají za pravdu, že jim na konci tohoto story ukápla nějaká ta slza. Toto filmové vyprávění se odehrává v chladném severském Finsku a proto nikdo asi neočekává nějaké ty napomádované hollywoodské krasavce typu Clooney. Hlavní herecké duo v čele se skvělou Kati Outinen skvěle převedlo na filmové plátno svým spontánním a důvěryhodným projevem realitu jejich všedních životů a doslova vytvořili bravůrní výkon, ve kterém jim to jejich dobrodružství věříte a to do slova a do písmene a taktéž si říkáte, že to nejsou ty typy kteří by se asi ucházeli o nějakej ten titul Miss a Missák Finska. Tato ústřední dvojice žije svůj obyčejný život se svým malým roztomilým psíkem, ve kterém je manžel úspěšným tramvajákem a jeho manželka pracuje jako vrchní servírka jedné restaurace. Mají krásný byt, ve kterém mají spoustu krásných věcí jako je třeba barevná televize s dálkovým ovládáním, nová sedačka a to vše úspěšně splácejí, jelikož si to koupili na půjčku. Vše je ok až do té doby než oba ztratí práci a v tu chvíli se režisér Aki Kaurismäki rozhodl divákům představit nestranný pohled této situace, kterou bych nazval nástrahy tržního kapitalismu s podtitulem, čemu se musíte vyvarovat, když se vám tato situace stane. Naši nezkušení hrdinové dělnické třídy si s touto situací nedokáží poradit a tak jsme svědky někdy až tragikomických situací ve kterých se lopotí v alkoholických excesech, trpí nespavostí doprovázející depresemi. Samozřejmě se snaží najít práci, ale to jak s nimi všemocní podnikatelé a různé pracovní agentury zametají je dovede až k dalším nekalostem jako je gambling a další nešvary jejich nešťastných životů v tomto nespravedlivém světě. Do toho jim u dveří zazvoní jejich noví falešní přátelé z řad exekutorských lidumilů. Utápějí se v nočních můrách a my postupně sledujeme reálným pohledem, kam je až člověk schopen zajít, aby se z té žumpy neštěstí vyhrabal. Dál psát nebudu, ale jak už název napovídá, že mraky odtáhly, tak je to asi každému jasné. Je to jeden z těch filmů o kterých ještě dlouho po zhlédnutí přemýšlíte a máte takový ten mrazivý, ale i zároveň hřejivý pocit. Je to jeden z prvních filmů na kterých Aki nespolupracoval s jeho dvorním hercem, který se jmenoval Matti Pellonpää, a který bohužel rok před tímto snímkem zemřel na infarkt a to v pouhých 44 letech. Matti s Akim spolupracovali na neuvěřitelných osmnácti snímcích a v tomto snímku ho můžeme vidět aspoň na jedné fotce, která se ve filmu objeví a která měla být poctou tomuto zábavnému finskému herci. Za dojemný a reálný filmový snímek, který by se dal také pojmenovat„Může se to stát i vám" dávám zasloužených 100%. ()
Snímkem MRAKY ODTÁHLY obrací významný finský (potažmo světový) nezávislý režisér - Aki Kaurismäki - divákovu pozornost na citlivé společenské téma, a to nezaměstnanost. A nutno říct (napsat), že Aki Kaurismäki si s tímto tématem poradil znamenitě. Snímek netrpí planým moralizováním (na tu či onu stranu), ani (nevhodným) zlehčováním tématu. Ačkoliv vážné momenty jsou střídány bravurně zvládnutými groteskními momenty, tak smích, který je u diváka Kaurismäkim vzbuzen, má silně nahořkou příchuť. Excelentní je také práce s kamerou, barvami atd. Shrnuto a podtrženo: snímek MRAKY ODTÁHLY je výborným zachycením toho, že nezaměstnanost není pouze chladné číslo ve statistických tabulkách, ale pro některé bohužel i denní hořká realita, s níž se musí odpovědně vypořádat. Poznámka: stejně jako v případě "kaurismäkovštiny" MUŽ BEZ MINULOSTI si i v tomto snímku z roku 1996 zahrál Matti Pellonpää (zemřel: 1995). Matti Pellonpää se zde objevuje jako dítě na fotografii. Aki Kaurismäki tak činní z úcty a na vzpomínku svému příteli. Matti tak "hraje" a "žije" v díle Aki Kaurismäkiho dál. ()
Chvíľu to trvalo, ale keď sa k Iloninej šikovnosti pridalo trochu šťastia, tak tie mraky predsa len odtiahli. Aki natočil zase jeden film o obyčajných ľuďoch a ich problémoch, kde napodiv išlo všetko tentokrát nejako hladko. Chladné, zase modro-zelené a zase moja obľúbená Kati. Mám rada Akiho filmy. ()
Totální klasika a la Aki Kaurismäki. V jeho námětech, včetně tohoto, vnímám nevtíravou atmosféru českých venkovských hospod. Hlavně hospodské postavičky, jejich charaktery a smysl pro humor mi neustále něco a někoho připomínaly. Navíc Kati Outinen byla skvělá, ale to tu byl snad každý, kdo se ve filmu objevil, protože každý byl postavička, na kterou nechcete zapomenout. Možná, že toho s Finy máme více společného, než by člověk tušil... ()
Finská filmová deprese už pro mne není žádným překvapením, a tak jsem k dalšímu snímku ze země tisíců jezer nepřistupoval s očekáváním nějakého hřejivého zážitku. A žádný ani nepřišel, byť v závěru mraky skutečně odtáhly. Odtažité herecké výkony a pečlivě naaranžované scény však perfektně dokreslovaly lehce hořkou a suchou komedii o strastech života souvisejících s nezaměstnaností a pocitem nenaplnění vlastních snů. Ilona a Lauri vedou řekněme normální život, leč za fasádou tohoto vcelku snesitelného stereotypu číhá smutek a beznaděj nepříjemně se zrcadlící ve výrazu zpočátku ještě zajištěné a zaměstnané Ilony. Ztráta zaměstnání se pak pro oba paradoxně stává vysvobozením a možná i vstupenkou do ráje, ale je třeba pro to něco udělat. Kaurismäkiho minimalistický styl asi každému nesedne, ale já se bavil u mnohdy cynických vtípků a zároveň mne na konci potěšily ty odplouvající mraky, protože jsem Iloně i Laurimu držel pěsti. I když přes veškeré strasti je třeba říct, že ten Damoklův meč nad ně autor zavěsil dost bezpečně a já celou dobu tušil, že nespadne. "Nechám rozhodnout karty."... a vytáhl jsem pikovou čtyřku, nekecám! ()
Galéria (9)
Fotka © Pirkanmaan Elokuvakeskus
Zaujímavosti (2)
- Film je věnován památce Mattiho Pellonpää, kterého často Aki Kaurismäki obsazoval. Původně si měl herec zahrát i v tomto filmu. (Cheeker)
- Přestože se většina filmů od Aki Kaurismäkiho odehrává v Helsinkách, městě dvou jazyků, jedná se o jeho prvnífilm, kde někdo mluví švédsky. (Cheeker)
Reklama