Inštalatér

Vorel se zasekl a letí pomalu k zemi. Už Vejška naznačovala, že náš kultovní rejža začíná mít malinko problémy a Instalatér tuhle doměnku jen potvrdil. Nejedná se naštěstí o žádný extra průser, spíše sledujeme naprosto průměrnou člověčinku o jednom starém zpomaleném podivínovi, který se zasekl u maminky, čučí pořád na fotbal a chodí se s dvouma podobnýma tragédama co chvíli vypít do místní knajpy. Kuba Kohák působí jako magnet a snímek spolehlivě táhne. Výsledek jsem čekal malinko lepší. 60% (28.08.2017)

Poslední dobou se nám s vesnickými komediemi roztrhl pytel. Nevím co režiséry na tom tématu toliko zajímá, snad jakási lacinost. Lacinost a zdánlivá jednoduchost v tvorbě jakýchsi karikatur lidiček z venkova, pachtících se se svými osudy. Jenže to je chyba lávky a proto také nejedna z komedií tvrdě pohořela. Samozřejmě se bavím o hodnotitelném typu filmů, nikoliv o Babovřeskách a spol... Vorel když něco točí, tak ví o čem točí. Nemá potřebu zesměšňovat a i když jsem se u filmu nad tím vesnickým prostředím občas musel upřímně usmát, hlavní hrdina mi k smíchu nepřipadal ani na chviličku. A tady asi začíná to nízké hodnocení tohoto filmu. Když tam hraje Jakub Kohák, známý to ( a většinou i velmi vtipný a pohotový) srandista, musí být přeci film pěkná prča, řekl si asi někdo. A ejhle. Ona není. Vorel šel na látku jinak a já měl chvilku pocit, že vlastně koukám na takovou českou verzi románu Na plechárně. Vorel až Steinbeckovsky se stejným zaujetím a sympatiemi vykresluje hlavního hrdinu takovým jakým je (ač je to looser a pod hrdinou si představíme hnedle někoho jiného) a i když tomuto hrdinovi osud nerozdal zrovna ty nejlepší karty, získá mu Tomáš Vorel u diváka nakonec sympatie a respekt. A to se v našich vodách nevídá, natočit něco takhle čistě civilně je totiž strašně těžké a já tohle počítám! Sice to není na úplně čisté 4, ale za to nízké hodnocení a nepochopení musím filmu krapet pomoci. Žánrově bych to také neřadil mezi čistokrevné komedie (což samo o sobě filmu škodí) a přidal bych tam - drama. Jakub Kohák stejně jako v Teorii tygra podal s přehledem skvělý herecký výkon, byť by se někomu mohlo zdát, že moc nehrál. Dávám tedy za 4 sifony a jsem moc rád, že ještě někdo umí filmy z vesnice točit. * * * * (18.04.2017)

Komedie, jasně. Já měla spíš dojem, že sleduju pokus o hluboké sociální drama, na tu část pro jistotu dramaticky ztmavl obraz. A hlavní hrdina tam stejně většinu času jenom vyjeveně civí a neví pořádně co, tudíž o nějakém charakterovém vývoji nemůže být řeč. K tomu pokud nemusíte vizáž Jakuba Koháka jinde, zde budete nejspíš rovnou trpět. Jo a děkuju pěkně, hned to svoje příjmení zase miluju o něco víc ;-). 4/10 (30.06.2019)

V jednoduchosti je zkrátka síla - a teď nemyslím to, že hlavní hrdina je poněkud jednodušší, nýbrž ten jednoduchý, ale přitom silný příběh, který prožije. Tahle instalatérská pohádka se může chlubit hlavně suverénním Jakubem Kohákem (i když si myslíte, že ho máte plné zuby, vsadím se, že tady vás mile překvapí) a trefně napsaným scénářem, který jen naoko škatulkuje jako o život, protože všechny ty škatulky v reálném světě opravdu existují a záleží na divákovi, jestli o tom ví, nebo ne. Oceňuji, že film nelíčí obyvatele venkova ani jako tupé burany, ani jako idylicky žijící bezstarostné mimozemšťany, nýbrž že dokázal mezi těmi pohledy najít příjemně nahořklý kompromis. Je to nejlepší film Tomáše Vorla, jaký jsem viděl. (28.01.2018)

Od Vorla se mi vlastně líbil jen Kamenný most a trochu Cesta z města, jinak mě jeho filmografie intelektuálně zcela míjela (ani "legendární" Kouř jsem nezvládl dokoukat). Ale Instalatér je vcelku příjemný, možná tím, že si moc na nic nesnaží hrát a vlastně nikam moc nesměřuje, jen snímá a vypráví zveličené a teatrálně přehnané výseky života. Kohák je fajn, asi je třeba jej vnímat jen ve filmech. Rád jsem zase po čase viděl Špalkovou a Nesvačilovou. Začínám milovat Polišenskou. (07.02.2020)