Inštalatér

V jednoduchosti je zkrátka síla - a teď nemyslím to, že hlavní hrdina je poněkud jednodušší, nýbrž ten jednoduchý, ale přitom silný příběh, který prožije. Tahle instalatérská pohádka se může chlubit hlavně suverénním Jakubem Kohákem (i když si myslíte, že ho máte plné zuby, vsadím se, že tady vás mile překvapí) a trefně napsaným scénářem, který jen naoko škatulkuje jako o život, protože všechny ty škatulky v reálném světě opravdu existují a záleží na divákovi, jestli o tom ví, nebo ne. Oceňuji, že film nelíčí obyvatele venkova ani jako tupé burany, ani jako idylicky žijící bezstarostné mimozemšťany, nýbrž že dokázal mezi těmi pohledy najít příjemně nahořklý kompromis. Je to nejlepší film Tomáše Vorla, jaký jsem viděl. (28.01.2018)

Poslední dobou se nám s vesnickými komediemi roztrhl pytel. Nevím co režiséry na tom tématu toliko zajímá, snad jakási lacinost. Lacinost a zdánlivá jednoduchost v tvorbě jakýchsi karikatur lidiček z venkova, pachtících se se svými osudy. Jenže to je chyba lávky a proto také nejedna z komedií tvrdě pohořela. Samozřejmě se bavím o hodnotitelném typu filmů, nikoliv o Babovřeskách a spol... Vorel když něco točí, tak ví o čem točí. Nemá potřebu zesměšňovat a i když jsem se u filmu nad tím vesnickým prostředím občas musel upřímně usmát, hlavní hrdina mi k smíchu nepřipadal ani na chviličku. A tady asi začíná to nízké hodnocení tohoto filmu. Když tam hraje Jakub Kohák, známý to ( a většinou i velmi vtipný a pohotový) srandista, musí být přeci film pěkná prča, řekl si asi někdo. A ejhle. Ona není. Vorel šel na látku jinak a já měl chvilku pocit, že vlastně koukám na takovou českou verzi románu Na plechárně. Vorel až Steinbeckovsky se stejným zaujetím a sympatiemi vykresluje hlavního hrdinu takovým jakým je (ač je to looser a pod hrdinou si představíme hnedle někoho jiného) a i když tomuto hrdinovi osud nerozdal zrovna ty nejlepší karty, získá mu Tomáš Vorel u diváka nakonec sympatie a respekt. A to se v našich vodách nevídá, natočit něco takhle čistě civilně je totiž strašně těžké a já tohle počítám! Sice to není na úplně čisté 4, ale za to nízké hodnocení a nepochopení musím filmu krapet pomoci. Žánrově bych to také neřadil mezi čistokrevné komedie (což samo o sobě filmu škodí) a přidal bych tam - drama. Jakub Kohák stejně jako v Teorii tygra podal s přehledem skvělý herecký výkon, byť by se někomu mohlo zdát, že moc nehrál. Dávám tedy za 4 sifony a jsem moc rád, že ještě někdo umí filmy z vesnice točit. * * * * (18.04.2017)

Nebudu tvrdit, že tvorbu Tomáše Vorla zbožňuju, protože by to nebyla pravda, některé jeho filmy je celkem snadné nesnášet, ale ta civilnost, skutečnost, že se zde nepřehrává a že Kohák je výborný, že je to jen o lidských osudech, které je možné si představit jako skutečné, se mi prostě hodně líbily. Film mě prostě bavil. (31.07.2017)

"Dneska, Květuš, ti to sluší ... částečně." Trvalo to hodinu a dvacet pět minut, ale slovy zabrzděného Luboše jsem se u toho nudil minimálně hodinu a čtyřicet dva minut. A to je sedmnáct minut rozdílu, jenže kde to mám reklamovat? Asi to nechám být, protože jedna hvězda je za all inclusive dovolenou u rybníka a ta druhá za představu, že bych se s Lubošem, Pepou a Radkem díval na fotbal. To by mě asi bavilo. Částečně. Když už Tuchlovice porazili tu Hostouň, tak to je pak v hospodě každý Mourinho. (18.05.2017)

Moc si s tímhle filmem nevím rady. Chtěl jsem, aby se mi líbil, ale cením si ho jen za to, že se v Česku snaží si razit svou cestu. Prezentuje se jako komedie, nechápu proč, vzhledem k tomu, že z něj padá slušná depka a Kohák se fakt snaží, ale ta role je v jeho podání dost plochá, rozhodně plošší než v rukou schopnějšího herce. Plejáda herců kolem něj je moc velká a dost tříští děj, prostor má pořádně snad jen Holubová a celé to tak nějak pomalu a předvídatelné vyšumí. Ale je tam potenciál, ať jen nekritizuju. (14.12.2017)