Nesnesitelná lehkost bytí

Tahle světoznámá kniha, která vyšla česky jen u Škvoreckého v Torontu(68 Publishers), se dočkala velmi povedeného filmového zpracování. Herecké výkony bych ohodnotil jako přesné, zajímavé jsou záběry z Prahy 1968(a Lyonu 1986). Carriere prokázal, že je velmi schopný scénárista a tak s obratnou režií vznikl "majstrštyk" pro náročného diváka. Ale opravdu tam muselo být těch erotických scén tolik..? (23.08.2003)

Jestliže se Kunderovi tento filmový přepis jednoho z jeho nejlepších románu nezamlouvá, tak opravdu nevím proč. Na mě osobně zapůsobila kniha i film velmi, velmi podobně. A samotný film je jedním z nejlepších filmových filozofických existenciálních počinů za posledních 20 let, kdy je tu neskutečně dobře vyjádřena nejistota, nevyrovnanost a přitom tak samozřejmá životnost hlavních hrdinů. Ta, pro nás na první pohled zajímavější, "vlastenecká" stránka může být samozřejmě stále dokola podrobována kritice, co se autentičnosti prostředí, dějů i osob týče, ale zcela zřejmě tu neměla hrát a ani nehraje prim. Pojetí Tomáše, jakým se tu prezentoval Daniel Day-Lewis, v sobě obsáhlo skutečně obrovské množství vnitřních rozporů a konfliktů a nelze než ho za jeho výkon pochválit. Je samozřejmě více než těžké převádět do filmu Kunderův styl, a tak je vcelku pochopitelné, že tvůrci sáhli k jednoduššímu řešení, čímž bylo tvoření erotického dusna, které tu ale funguje znamenitě a bezchybně. (10.02.2005)

Na Kaufmanově Nesnesitelné lehkosti bytí je nejpozoruhodnější to, že v ní nejlépe fungují okamžiky, které s Kunderovou předlohou nemají moc společného, a naopak nejhůře zde vyznívá snaha nějak do ní toho Kunderu narvat. Třeba zobrazení srpna 1968 vytvořeného pomocí archivních záběrů kombinovaných s těmi filmovými, je úchvatné a pro mě osobně jedním z vrcholů celého filmu; v knize je však tomuto pětiminutovému výjevu věnována snad jen stránka. A tím se ostatně dotýkám jednoho z hlavních důvodů nezfilmovatelnosti předlohy tak, jak by si ji přáli jistě vidět Kunderovi fanoušci: Nesnesitelná lehkost bytí je poskládaná z nechronologicky uspořádaných kapitol, z krátkých výňatků z lidského života, které zkrátka nejdou natočit, protože tam, kde Kundera použije jednu větu, potřebuje filmové médium minimálně minutu, aby ji dokázalo postihnout. Nejvíce si to odskákal asi samotný název filmu, protože zatímco při čtení je vám neustále pomocí nejrozličnějších metafor připomínáno, proč je to jmenuje “nesnesitelná lehkost bytí”, ve filmu o tomto spojení nenajdete ani zmínku. Co se týká úvodních odstavců o Nietzschem, ani mi to nevadí, protože náhodně vytržené úryvky kontinentální filosofie mám jako student analytické filosofie ráda asi tak, jak jen může člověk židovského původu obdivovat myšlenky nacistického Německa, a raději ani nebudu začínat o tom, kolik je toho na tomto Kunderově přirovnání špatně. Pozdější metaforické přirovnání Tomáše k osobě, která je v přítomnosti Terezy zatěžkána břemenem, a přesto si volí život po jejím boku, nicméně v rámci příběhu funguje mnohem lépe a jisté zdůraznění této myšlenky mi ve filmu lehce chybí. To, co zůstalo, je tedy jiná látka než předloha a bylo by asi nefér ji jen kvůli tomu shazovat. Je to film, ve kterém hraje důležitou roli sexualita zdůrazněná neustále se opakující větou: "Take off your clothes," a faktem, že Daniel Day-Lewis souloží s prakticky každou osobou ženského pohlaví, která se objeví na plátně. Film, který na mě i přes nečeské lokace a nečeské obsazení působil česky a který mě i přes svou délku bavilo sledovat. Jinak se připojuji ke komentáři smrt.ky. (13.02.2013)

Pustit se do zfilmování tak složitého, filozofického a mnohovýznamového románu, jakým Nesnesitelná lehkost bytí bezesporu je, si žádá vekou odvahu. Leč ta samotná ale nestačí... Když se o adaptaci Kunderových děl pokusili čeští tvůrci, dopadlo to o poznání lépe, což bylo zapříčiněno tím, že si vybrali mnohem shůdnější látku. Jak "Já truchlivý bůh" a "Nikdo se nebude smát", adaptace povídek z jeho souboru Směšných lásek a jeho první plnohodnotný román "Žert" skýtají bezesporu větší filmový potenciál, než jeho další romány "Nesnesitelná lehkost bytí" a "Nesmrtelnost". Nádhera a hloubka těchto dvou Kunderových románů netkví v samotném ústředním ději, který tvoří jen jednu z rovin románů. Kouzlo románů je v Kunderových filozofických úvahách, názorech a maličkostech, které na čtenáře dolehnou jen při jejich pozorném čtení. Tento film mě tedy zákonitě musel zklamat... Tři hvězdičky z úcty k Milanu Kunderovi a díky ústřednímu hereckému páru, uhrančivosti Daniela Day-Lewise a panenské kráse Juliette Binoche. (23.11.2008)

Jednoduché, ale velmi působivé psychologické drama s nádechem erotiky a historickým pozadím, které je brilantně zvládnuté (vzhledem k tomu, že se jedná o hollywoodský film) a minimálně už jen kvůli němu by NLB měl vidět nejen každý filmový nadšenec, ale i každý Čech. Kromě oné "historie" a nesamoúčelných erotických scén jsou hlavními devizami Kaufmanova snímku především naprosto precizní herecké výkony, jak mých (IMHO nikdy neselhávajících) oblíbenců Day-Lewise a Binocheové, tak, dá se řici, i všech ostatních. I když asi nejvíce samozřejmě potěší přítomnost živelného Pavla Landovského. Hodně mě taky potěšila závěrečná scéna. Nesnesitelná lehkost bytí je film, který se opravdu vydařil, velmi dobře uspokojil moje očekávání a já se k němu určitě brzy zase rád vrátím. 90 % (25.08.2004)