Lajna

Vyšehrad měl až překvapivý úspěch, tak proč nezkusit něco podobného i v hokejovém prostředí... Motivace tvůrců byla zcela jasná. Lajna ale není špatný seriál, dokáže pobavit a především Jiří Langmajer to hraje naprosto skvěle. Je vidět, že je ještě o pár levelů výše než Jakub Štáfek. Hlavní rozdíl oproti Vyšehradu je ovšem to, že Lajna dokáže gradovat a zdála se mi díl od dílu lepší. Na rozdíl právě od Vyšehradu, který se druhou polovinu utápěl ve vulgaritách a trapnosti. Čtyři hvězdy, nicméně do druhé série se už raději pouštět nebudu, aby si nekazil současné nadšení. (komentář upraven po celé první sérii) (12.01.2018)

První díl byl velká šleha, kterou jsem si po značném rozčarování z konce Vyšehradu rád naordinoval. Následně to zase progresivnímu Obbodu nějakou dobu trvalo, než přinesl další díly, ale myslím, že to čekání stálo za to. Sice jsem dostal i několik vyloženě trapných dílů, ale celkově jsem se poměrně dobře bavil, čemuž také hodně napomáhá fakt, že mám stále hodně rád Jiřího Langmajera a jemu ta role věčně nasraného trenéra Hrouzka prostě sedla jako prdel na hrnec. Stále si také myslím, že Petr Kolečko na to i bez pomoci pořád má a ta neuvěřitelná kadence vtipů prostě mluví za vše. K pokračování se rád vrátím více než třeba právě k tomu Vyšehradu, který to celé započal. Ta dvacetiminutová stopáž tomu sedí lépe. (03.01.2018)

1. série: Oproti Vyšehradu mě to tak nějak oslovilo. Asi hlavně proto, že to bylo i docela vtipné, dokázalo to zaujmout i po nějaké té epizodě a bylo vidět, že se to nebojí ukázat potenciál už jenom díky tomu, že to nebyla jen pár minutová jednohubka. Je také sranda, že jsem si myslel, že to celé bude o drogách. Ve výsledku prostředí hokeje bylo příjemnější. Tady bych si i dokázal představit další série. Jako taková kravinka na odlehčení to funguje. 2. série: Kolem celé Lajny je nějaký svůj vlastní vesmír. Nic proti nikomu, ale někdy mi to v rámci zápletky připomíná příběhy, které jsem si vymýšlel před pubertou. Ať už v rámci logiky, humoru nebo určité naivity příběhu. To celé nějak hraje do karet tomu, že tato klasická jednohubka nám nicméně přinesla o dva roky později další sérii. Což je samo o sobě docela škoda, protože tohle je koncept, co by se snad i klidně dal dělat každý rok za pár týdnů. O to více je zvláštní, že asi tedy se dočkáme další série, ale budeme rádi, když vyjde prvním rokem nového desetiletí. Dá se říci, že zde je i určitý status. Lajna neurazí, ale ani si z ní nesednete na prdel. Pokud tvůrci plány mají, dokážu si s klidem představit, že zde bude co dělat až do páté série. Ne-li více. Pak se ale musí čekat, že kvalita asi půjde i trochu dolů. Protože už i ta druhá teda byla něco bubliny na plotně plné vody. (03.02.2018)

"Kdyby Bůh věděl, že někdo bude prznit hokej takovýmhle výkonem, nikdy by nedopustil, aby voda mohla zamrznout." Kouč Hrouzek je v motivaci hráčů naprostá jednička a i když jsme k sobě chvilku hledali cestu, tak jsme si nakonec své role na střídačce ujasnili. Taky mě dost bavila naivní vychytralost striptérky Denisky, tajemství rolbaře Zbyni i angličtina hvězdy NHL Robina Guhy. Tohle si prostě musí užít každý, kdo má rád hokej, puk a tradiční "tak určitě". (09.05.2018)

Velký pan trenér Hrouzek, lehce uhasínající hvězda s Nagana, nevzdává své ambice, "unáší" syna své skoro exmanželce a jede makat na své (a synově) kariéře do Havířova. Ambice je jasná - Havířov bude v extralize a synátor v Kanadě. Jednoduchý nápad, na kterém se začínajícímu režisérovi Skórkovi zatím úspěšně daří vybudovat vtipný a svižný seriál. Ač se se ze začátku díly jeví jako one man show Jiřího Langmajera, postupně mě začíná bavit i roztomilá slečna, která jasně ví, co chce (život s hokejistou), tedy Deniska v podání Hany Vagenrové i Zdeněk Piškula v roli Hrouzka mladšího. Jsem ráda, že tyto "internetové" seriály tady vznikají a oceňuji, že humor stojící na stereotypech hokejového světa si drží své hranice a neupadá do trapných patosů a klíšé. A jak havířovský tým útočí na extraligu, proniká Lajna do žebříčku mých letošních top objevů. (24.02.2019)