Lajna - Série 3

U první série mě to nenapadlo, snad že v Havířově bývalo v ochozech víc lidí, než ve trojce na zápasech “mistrovství světa”, ale Lajna je bizárek. Vidět to nějaký cizinec, kterej má na háku Lajngoše, Džegra i celej slavnej hokej jako takovej, tak by si patrně klepal na hlavu, jak amatérsky můžou ještě působit seriály z produkce celoplošné televizní stanice. Pravděpodobně by nikdy nezměnil názor, protože by to v něm neprobouzelo ta emoční pohnutí, která se při sledování Lajny dostavují u mě. Trojka fakt vypadala, jak kdyby ji točili kluci odvedle, ale… Takže díky všem! (03.12.2021)

Ze začátku dost nechtěné pokračování seriálu, který se ve svých dvou prvních řadách houpal od skvělých dílů k excelentním přehlídkám trapnosti. Té se bohužel trochu držel i zpočátku této sezóny, pak se ale vzpamatoval a v posledních dílech nám nedoručil jen perfektní hokej, ale i hromadu až ikonicky vtipných situací, které si budeme mile rád připomínat. Takhle se v Česku dělá seriál. Komerční televize se mají co učit. (30.11.2021)

Hrouzek trenérem slovenského národního týmu - asi nejlepší série Lajny a za mne nejvelkolepější seriál z českého internetu  ( ikdyž to možná patří mezi klasickou tv tvorbu když má Seznam vlastní tv ). Za větší peníze, obsazení mezinárodní a lokace od Prahy, Bratislavy až Tatry, to nemá ani většina celovečerních domácích filmů. První díly s křečovitým navážení se do Slováků bylo neskutečně trapných, ale nakonec to vyvážil ten zbytek. Langoš a jeho osobitá herecká jízda na jednotku s hvězdičkou. (02.12.2021)

 "Ty vole, vás tam koupou, vole, v tom pásmu jak tuleně ve vířivce!" Opět výborná série podtržená angažmá u slovenské reprezentace. Hrouzek v podání Langmajera zase trénuje v plném zápalu. Bylo skvělé fandit Slovákům na MS v Praze a být na chvíli zase jedna země tedy Československo. 8/10 (26.02.2022)

Skvělý komediální seriál, ideálně ke sledování v kolektivu. Díval jsem se s velkou radostí a po dlouhé době jsme se chechtali u něčeho společně se synem. Lajna s03 ve mně vyvoávala proud emocí, v rychlém sledu smích i slzy. Těšili mě hlavní protagonisté, jak herci (a herečky!), tak ztvárněné charaktery. Vývoj postav byl sice místy překotný, ale pro mě osobně akceptovatelný. Karikovaný šovinismus a povrchnost postav jsou místy násilné, ale hrozící trapnost zachraňují přesahy do světa médií, která jsou podána stejně nemilosrdně jako hokej; a cameo pana Jágra beru jako přihlášení se tvůrců k tomu, že oni sami se nestaví nad tribalistický dav a též uctívají modly s ostatními. Celkově se tvůrcům podařilo protišovinistické vyznění podat bez povýšeného tupého moralizování, což je vždy vzácné a v aktuální sílící ideologizaci veškeré zábavy ještě vzácnější. (25.12.2021)