Rašín

Rašín jako superchlapák? U mě dobrý. Nevzpomínám si, že bych měl od doby jeho pravého opaku Luňáka z Vetchého takový požitek. Že je to v rámci povrchně líbivého (a hagiografického, jak výstižně podotýká raroh) medailonu bez svébytné kvality, mě netrápí, neboť kde není očekávání, není zklamání. Ale prosím, aspoň ve filmech odehrávajících se před 100 lety mě netýrejte tím invazivním plevelem "pokud" všude tam, kam v čemkoli jazykově příčetném patří prosté když, jestli, -li. (09.01.2023)

Chybí tady Rašín jako dvojnásobný ministr financí, autor dodnes ceněné měnové reformy i prorocké myšlenky „Kde hrozí bída, tam hrozí socialismus, a kde hrozí socialismus, tam hrozí bída“. Schází Rašín jako významný hráč politické scény prvních let Československa. Ovšem snímek se drží zadání „ke stému výročí samostatného československého státu“, jako by po 28. říjnu 1918 už nebylo o čem vyprávět, a v líčení předcházejících událostí střídá prakticky dvě metody vedoucí k pocitovému zážitku někdejších televizních inscenací, jmenovitě rekonstrukci a disputaci. Nosnou část tvoří debaty Rašína s Kramářem, zejména drobné půtky o větrání či stolování za mřížemi, zábavné už zdvořilým jazykem, i jejich tiché soupeření, kdo déle odolá vyděračským nabídkám. Bohužel rozhovory jsou budovány v duchu školní zkratky, aby ozřejmily, kdo je ateista a kdo věřící, kdo spoléhá na západní mocnosti a kdo na Rusko, kdo je pro samostatnost republiky a kdo pro její začlenění do slovanské říše, případně jakou roli mají v chystaném převratu jiní, od Masaryka přes Beneše po Šmerala. Nechybí klišovité výjevy jako střelba do hladovějících včetně dětí s panenkami. Potěší oba hlavní aktéři, pokušitelská úloha Tomáše Topfera, nápaditý střih i podprahový tón, jak sladce si žijí dnešní politici proti otcům zakladatelům. (12.04.2020)

Dávám tři hvězdy, i když se mi zpracování absolutně nelíbilo. Nechci to snižovat, jsem ráda, že se tomuto tématu vůbec někdo věnuje. Ale Rašín byl frajer a Vetchý ho hrál povětšinou jako rozněžnělého měkkotu. A ty dialogy... nuda, strašná nuda a škrobenost. Chlápci První republiky nebyli žádní zapšklí páprdové, jak jsou téměř ve všech adaptacích zobrazováni. Nepodařilo se to ani tentokrát Jiřímu Svobodovi, který ale jinak umí natočit poutavé věci. A je vůbec zajímavé samo o sobě, že se do této látky pustil bývalý předseda polistopadových komunistů - asi to chtěl Rašínovi vrátit, když víme, že ho zastřelil právě mladý anarcho-komunista. (23.10.2018)

Výborně natočeno a zahráno. Co je to ale platné, když jsme se nedozvěděli nic o tom, proč je Rašín mnohými považován za našeho nejlepšího ministra financí? Kdo chce vědět o Rašínovi více, nechť čte zde: https://www.mises.cz/clanky/ekonomicky-nepravidelnik-xx-alois-rasin-310.aspx (23.10.2018)

Když máme těch sto let od založení Československa, tak by byla škoda z toho něco nevymáčknout a televizně nás něčím nepotěšit, že? Česká Televize mi s tímto přístupem udělala radost a Rašín je jeden z těch bodů, které stojí za to vidět, aniž by Vás film měl urazit. Velkou devízou tohoto dvojfilmu jsou herci. Vetchý a Donutil se tu vysloveně našli a ukazují herectví v té nejčistší podobě. Škoda, že je to ale na můj vkus až moc divadelní a moc komorní. Nicméně je pravda, že u podobného filmu to udělat ani jinak nešlo. Přiznávám tedy, že o Rašínovi jsem toho příliš nevěděl a zde jsem musel hodně špiclovat uši, abych se v daném období neztratil. Tudíž standardní plusy, ale i mínusy podobného filmu. Celkově vzato ale pořád příběh, který si rozhodně zaslouží pozornost. (02.11.2018)