Rašín

To je přesně ten typ filmů, které jsou už dnes, co se týká dějin pro mnohé nezáživné. Proto je zapotřebí hodně velkého umu, aby byl divák vtažen tak, aby se nenudil, přemýšlel a pak se šel třeba mrknout na historii víc do hloubky, jak to někdy dělám. Lituju, ale přiznávám, že jsem se místy silně nudila, nic mě nenutilo vrhnout se do googlu a to je podle mě velká škoda. Mám ráda Vetchého, který se snažil dát své postavě maximum, nicméně pro mě byl tentokrát Miroslav Donutil ten, který to z mého pohledu hrál naprosto bezkonkurenčně skvěle. Velká škoda, zřejmě byla chyba ve zpracování, jinak to nevidím. (22.10.2018)

Uvědomuji si určité nedostatky a chyby dvofilmu. Ale nechce se mi je sem rozepisovat. Akorát mě opravdu naštvalo jak film začal a skončil atentátem, aniž by vysvětlit jeho okolností. A celé působení Rašína na ministerstvu financí se určitě vynechat nemělo. Ale jinak jsem rád, že takový projekt ke stoletému výročí vznikl. Je to přínosné. Teď již s naprostým přesvědčeném budu vědět, že vedle jmen Masaryk, Beneš a Štefanik patří jméno Rašín. (26.10.2018)

Zatím nehodnotím, ale nevím, jestli vydržím u dalšího dílu až do konce. Přijde mi, že dávat takovýto tv film v neděli večer jako hlavní program na ČT1 je zcestné. Jedná se zde o konání výrazných politických osobností, o důležité události pro československý národ během 1. světové války, které jsou však známy menšině lidí. Přesto nejsou dost dobře vysvětleny. Zpracování je navíc poměrně nudné a celý děj táhne p. Vetchý. Nevím, jestli nešlo vybrat na p. Kramáře jiného herce než Donutila. Mám pocit, že na ČT je vidět téměř denně v různých pořadech. Už mi dělá vůbec problém mu Kramáře věřit a některé scény mi přišly až tragikomické. Kdyby raději někdo vytvořil srozumitelný hraný dokument o těchto osobnostech s úplně jinými, ne tolik známými, ale také dobrými herci, a pořad běžel na ČT2, alespoň pro mne by to byla zajímavější forma. Doplňuji, že ve 2. díle mi opět některé scény přišly tragikomické a okolnosti atentátu byly vysvětleny opravdu mizerně. P.S.. NA POSLEDNÍ FOTCE V GALERII je Martin Finger a ne Ondřej Malý. Již opraveno. (15.10.2018)

Chybí tady Rašín jako dvojnásobný ministr financí, autor dodnes ceněné měnové reformy i prorocké myšlenky „Kde hrozí bída, tam hrozí socialismus, a kde hrozí socialismus, tam hrozí bída“. Schází Rašín jako významný hráč politické scény prvních let Československa. Ovšem snímek se drží zadání „ke stému výročí samostatného československého státu“, jako by po 28. říjnu 1918 už nebylo o čem vyprávět, a v líčení předcházejících událostí střídá prakticky dvě metody vedoucí k pocitovému zážitku někdejších televizních inscenací, jmenovitě rekonstrukci a disputaci. Nosnou část tvoří debaty Rašína s Kramářem, zejména drobné půtky o větrání či stolování za mřížemi, zábavné už zdvořilým jazykem, i jejich tiché soupeření, kdo déle odolá vyděračským nabídkám. Bohužel rozhovory jsou budovány v duchu školní zkratky, aby ozřejmily, kdo je ateista a kdo věřící, kdo spoléhá na západní mocnosti a kdo na Rusko, kdo je pro samostatnost republiky a kdo pro její začlenění do slovanské říše, případně jakou roli mají v chystaném převratu jiní, od Masaryka přes Beneše po Šmerala. Nechybí klišovité výjevy jako střelba do hladovějících včetně dětí s panenkami. Potěší oba hlavní aktéři, pokušitelská úloha Tomáše Topfera, nápaditý střih i podprahový tón, jak sladce si žijí dnešní politici proti otcům zakladatelům. (12.04.2020)

První díl byl docela slabý a působil neživotně. Ale druhý díl díky hereckému souboji pánů Vetchého, Donutila a Töpfera konečně nabídl nějaký důvod, proč film dokoukat. Začít od atentátu mi přišlo jako dost laciný nápad, zvlášť když se v celém filmu divák prakticky ani nedozví, proč k němu došlo. Vyzobat z něčího života jen drobky a zbytek ať si divák někde zjistí? To prostě nefunguje... (50%) (22.10.2018)