Směšný pán

Mám rád tvorbu Karla Kachyni a totéž můžu říct o scénářích Jana Procházky. Spojení obou tvůrců přineslo české kinematografii mimo jiné výborný Kočár do Vídně. V tomhle případě ale jsem z jejich filmu rozpačitý, protože Směšný pán mi při nejlepší vůli nesedl a mohou za to oba pánové současně. Je to snímek o stáří, deziluzi, umírání a především o jednom nikoliv vlastní vinou zmařeném životě. Jenže scénář mi přijde příliš rozmělněný, protože tohle by stačilo na středněmetrážní, řekněme, 35-45minutový film v ideálním případě spojený s dalšími tématicky zpřízněnými filmovými povídkami do jednoho povídkového filmu. Typická Kachyňova poetika tentokrát film zpomalovala neustálými kamerovými výlety na průčelí domů, pražské věže a městské ulice. Celý snímek vlastně táhne brilantní hudba Zdeňka Lišky a herectví filmového veterána Vladimíra Šmerala. Tématicky příběh odpovídá ústřednímu motivu Procházkovy tvorby, tedy vyrovnávání se s politickými excesy našich poválečných dějin, v tomto případě politických procesů 50. let. Celkový dojem: 45 %. (07.11.2010)

"Šťastný je dnes už málokdo, ale ti, kterým Bůh dal srdce, jsou už nešťastni všichni..." Škoda zpracování, které podle mě zůstalo jaksi svázané s dobou vzniku. Říkám si, že by třeba stačilo ubrat na té nešťastně vybrané hudbě, která podle mě táhla film ke dnu jako kotva, a hned by se poselství, které je hluboké a stojí za nějakou tu úvahu, mohlo před očima lépe rozprostřít. Jenomže film je udýchaný a bezradný stejně jako hlavní hrdina a já bych v tomto případě chtěla nějaký tvůrčí nadhled. (04.10.2010)

Výborná záležitost Kachyňova s hudbou Lišky. Vladimír Šmeral tu skutečně herecky září. Prostřihy do komunistického gulagu soudruhy asi nepotěšily a ti nepotěšili patrně Kachyňu. Film komorní, však rozlévající se hodně doširoka. Dům se zelenou kopulí, kde ještě donedávna viselo prádlo a létali holubi. Potěšil mě Karel, moc potěšil. (22.12.2011)

Když Karel Kachyňa natočí film podle scénáře Jana Procházky, hudebního skladatele si vybere Zdeňka Lišku a do hlavní role obsadí vynikajícího Vladimíra Šmerala, nemůže vzniknout nic jiného, než silný, citlivý a hodně lidský příběh, který dnes už nikdo s takovou lehkostí a grácií natočit nedokáže! Musím opět zatleskat a zařvat Bravo!!! (04.08.2011)

Možná je trochu škoda, že se v tomhle filmu prakticky všechno podstatné dozvíte až úplně na konci (i když pokud si přečtete oficiální text distributora, dozvíte se to hned). Je samozřejmě účinné nechat diváka hledat, dumat, pochybovat, přemýšlet a domýšlet si, ale ve Směšném pánovi se podle mě divák nemá o co opřít, takže spíš jen tápe a čeká, zda se dočká nějakého rozuzlení. (22.04.2008)