Sestřičky

Sestricky jsem videl nekolikrat, hlavne v detstvi a nikdy jsem je moc nemusel. Vsichni tam byli spinavi, hadali se nebo se rovnou mlatili.. Priznam se, ze jsem na ne koukal hlavne kvuli lehce erotickym scenam a nahate hlavni protagonistce. S odstupem casu mi to ale rozhodne tak hrozne neprijde. Na vesnicich to v techle letech opravdu nejspis tak vypadalo a reziserovi se ta veselotragicka nalada docela povedla prevest na platno. Nic to ovsem nemeni na tom, ze film si zase nejakou dobu nepustim a rozhodne se nic nestane. (30.11.2008)

Všední den venkovského komunistického Československa umístěnek, prudérie, padesátých let, ale ne jejich první, ale druhé poloviny s patrným ulevením a zmírněním praktik, kterými vstupoval po roce 1948 do života. Pozorný divák si všimne řady výroků, které dobu přesahují a současně charakterizují (náznaky generačních sporů mezi Marií a babi). Kachyňa dal v tomto díle prostor hercům tehdejší střední a mladé generace (Vízner, Vetchý, Mihulová, Husák); kvalitní scénář zo umožnil i dalším výborným hercům, z nichž do paměti mi vstoupil nejvíce ve stínu poněkud stojící Bořivoj Navrátil. Přechodné období mezi koncem budovatelské generace a nástupem generace Pražského jara výstižně dokreslují nevzhledné budovy a domy poloslamového vzhledu, úděsně zanedbané interiéry chlévů prvních kolektivizačních družstev a státních statků a celá řada dalších prvků, které jsou tak samozřejmé pro pamětnickou a neobvyklé pro současnou mladou generaci. Skloubení lyrických i realistických prvků, skutečné tváře režimu i nesnadného venkovského života, křehkého dívčího dospívání i lidské malosti a všednosti jsou největším přínosem SESTŘIČEK. Báseň vdechnutá do všedního života normálních lidí. Lehce se to píše, podstatně hůře uskutečňuje. A úspěch bývá trpce vydobytý a vzácný. I v té generaci báječných mladých mužů a žen šedesátých let. Víznerova bonusová slova o tom, že až s odstupem času začíná doceňovat výjimečnost a nadčasovost tohoto skvělého filmu jsou charakteristická i výstižná zároveň. Opravdu k nim není co dodat. (27.01.2008)

Karel Kachyňa sa počas svojej plodnej režisérskej kariéry podpísal pod viacero výborných celovečených snímkov. "Sestričky" asi nepatria ku jeho najväčším klenotom, ale rozhodne sa nejedná o nepodarený film. Príbeh mladej zdravotnej sestry Marie Sahulovej je miestami úsmevný, miestami vážny, tak ako to už v živote býva. Natočené je to profesionálne a zároveň s citom. Navyše súhra začínajúcej Aleny Mihulovej a skúsenej Jiřiny Jiráskovej je parádne herecké predstavenie. *** (12.01.2012)

Dělat ve zdravotnictví na vesnicích v 50 letech, tak to byla síla. Mamka když film viděla, se trochu hořce smála, protože to na praxi zažila na vlastní kůži. Takže autentické prostředí to rozhodně bylo. Dál oceňuji výkon všech herců, zvláště pak nenápadnou roli Františka Husáka, ve které byl famózní (20.05.2014)

Zajímavý, a hodně ženský pohled na témata doby těsně po druhé světové válce a na problémy, jak přivést osvětu ve zdravotnictví i na zaostalý venkov. A mezitím první lásky, poznávání různých charakterů lidí, podrazy... Jak říkám, spíše feministicky laděný film, možná proto mne jako chlapa tolik nezasáhl. Jinak filmařsky vynikající - atmosféra, kamera, výprava, herecké výkony. Jen jsem měl pocit, že ve filmu neexistuje jaro nebo léto, jako by byli zakleti ve věčném pošmournu buď podzimu nebo brzkého jara. (10.12.2014)